Stránka - 19 srpna, 2013
Deštné pralesy jsou domovem tisíců druhů rostlin, živočichů a hmyzu, z nichž mnohé jsme dosud ani neobjevili. Žije zde několik milionů lidí, kteří jsou v důsledku kácení vyháněni ze svých domovů a přicházejí o možnost obživy. Deštné pralesy hrají nezastupitelnou roli v produkci kyslíku, bez kterého by byla naše planeta neobyvatelná. Přesto se jejich množství každým dnem zmenšuje.
Ačkoliv deštné pralesy pokrývají jen malý zlomek zemského povrchu, je v nich uloženo největší množství uhlíku ze všech pevninských přírodních ekosystémů. Existence těchto uhlíkových rezervoárů je nezbytná pro udržení stability našeho klimatu. Při kácení a následném pálení deštných pralesů se zadržovaný uhlík uvolňuje do atmosféry, a zvyšuje tak emise skleníkových plynů.
Přesto již bylo zničeno či poškozeno přes 80% deštných pralesů a kácení stále pokračuje. Jeho důsledky zasáhnou nás všechny.
Greenpeace se podařilo dosáhnout značných úspěchů v ochraně pralesů v Amazonii a v Africe a v současné době své síly zaměřuje zejména na deštné pralesy v Indonésii. Cílem Greenpeace je dosáhnout naprostého zastavení kácení deštných pralesů do roku 2020.
K ochraně deštných pralesů se můžete připojit i Vy!
.jpg)
V současnosti jsou nejrychleji a nejvýznamněji odlesňovány pralesy v Indonésii. Kvůli rozsáhlému zakládání plantáží palmy olejné, z které se získává palmový olej, a pro potřeby papírenského průmyslu dochází k masovému kácení deštných pralesů. V důsledku jejich pálení se do atmosféry uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů, které způsobují klimatické změny.
Dalším následkem kácení deštných pralesů je zmenšování životního prostoru pro tisíce druhů živočichů a rostlin, které zde žijí. V počtu ohrožených druhů je Indonésie třetí na světě (žije zde 722 ohrožených druhů), v počtu ohrožených savců dokonce drží prvenství se 147 druhy.