Mahátma Gándhí řekl, že „nenásilí je největší silou, kterou má lidstvo k dispozici. Je silnější než nejsilnější zbraň, jakou kdy člověk vynalezl.“ Sám toho byl příkladem, když vedl pochod desetitisíců lidí protestujících proti nadvládě Britů nad Indií. Gándhí se stal jedním z největších vůdců indického hnutí za nezávislost, o kterou spolu Indové pokojně usilovali přes 17 let.
Gándhího nenásilný přístup nebyl ale jediný. Napříč dějinami pomáhaly protesty a akce přehodnocovat společenské názory a měnit nespravedlivé normy. Hnutí za občanská práva a práva žen, hnutí za zrušení otroctví, proti kolonialismu a rasové diskriminaci – každé z nich v průběhu let zapojilo na obhajobu své věci přímé akce bez použití násilí.
Pochod za lidská práva ve Washingtonu v USA. © Wikimedia Commons
V Československu se nenásilné přímé akce děly ve velkém během Pražského jara 1968, když se lidé hromadně postavili do cesty projíždějícím tankům vlastními těly. Kromě toho také zamazali dopravní cedule, aby zmátli a demoralizovali projíždějící armádu okupantů. Sochy hrdinů ozdobili květinami a jedna z nich dostala pásku přes oči. Vyvěsili také československé a černé vlajky na znamení smutku a na každou volnou zeď nalepili plakáty či nastříkali slogany odsuzující okupaci. O víkendu si tisíce lidí oblékly své nejlepší letní šaty a korzovaly před hlídkujícími tanky a přítomné okupanty okázale ignorovali, jako by se nic nedělo. Mezi příklady pasivního odporu, který porušoval zákony, můžeme zařadit i svévolné otevření hraničních přechodů, díky kterému mohlo přes 100 tisíc lidí uniknout před okupací z republiky. Pasivní odpor byl velmi účinný a sovětští vojáci nevěděli, co si s ním mají počít. Ducha protestujících zlomil až návrat českých politiků z Moskvy, po kterém bylo jasné, že okupace bude dlouhodobá.
V nedávné době bychom příklad velké nenásilné akce našli například v blokádě masivního kácení v polské části Bělověžského pralesa. Do ní se kromě Poláků zapojili dobrovolníci a dobrovolnice z celé Evropy včetně několika desítek Čechů. Protestujícím se podařilo hned několikrát zastavit harvestory a znemožnit těžbu, kterou později Evropský soudní dvůr označil za nelegální.
Blokádníci a blokádnice čelili šikaně ze strany lesní správy i policie. Evropský soud nakonec rozhodl, že byli v právu. © Greenpeace
Odvážní lidé, kteří inspirují své okolí, se zapojují do protestů i přes možné následky, které pro ně takový boj může mít. Díky nim ale mohou přímé akce poukazovat na to, co je nespravedlivé, zvyšovat povědomí o závažných problémech a dodat lidem kuráž promluvit nahlas.
Nenásilné přímé akce jsou nutné, když všechny ostatní způsoby, jako navázání dialogu a právní kroky, nejsou dostatečně efektivní a prostě nefungují i v situacích, kdy je potřeba na něco velice hlasitě upozornit a přinést svědectví o tom, co špatného se děje skrytě mimo pohled veřejnosti.
Lezci se pohybují ve velkých výškách, jejich bezpečnost je pro Greenpeace vždy na prvním místě. © Greenpeace - Will Rose
Greenpeace se vždy zamýšlí nad tím, zda byla splněna všechna klíčová kritéria pro přímou akci. Dohlížíme na to, aby akce byly přiměřené problému a odpovídaly jeho závažnosti. Akce jsou vždy transparentní, nebojíme se ukázat svou tvář a postavit se tak plně za to, o co usilujeme.
Nedodržení zákona není nikdy cílem, ale v některých případech nevyhnutelným důsledkem akce či protestu. Naše akce nejsou vždy legální, jsou ale vždy legitimní. Účastníci a účastnice nenásilných přímých akcí vědí, proč do akce jdou a jsou ochotni za své činy přijmout veškerou odpovědnost. Přímé akce je možné pořádat právě díky rozhodnosti lidí, kteří se nebojí přijmout následky za své jednání, veřejně se postavit zločinům proti životnímu prostředí, a zastavit tak destrukci planety.
Začalo to jako plavba několika nadšenců do místa, kde americká vláda chtěla odpálit jadernou bombu, přerostlo to v obrovské mezinárodní hnutí. © Greenpeace - Robert Kezier
Od 70. let minulého století, kdy poprvé vyplula loď se skupinou kanadských aktivistů rozhodnutých zastavit jaderné testy, Greenpeace nepřestalo věřit v sílu pokojných přímých akcí. Společným úsilím můžeme změnit chod událostí, ukázat na nespravedlnost a vyslat do světa jasnou zprávu.
Držíme palce všem, kteří se odhodlají nemlčet a postavit se za legitimní cíle. Nemusí to být hned přímá akce na hraně zákona, počítá se každý malý krok, který člověk udělá, aby se zasadil o spravedlivou a lepší budoucnost. Ať už je to sbírání podpisů pod petici, přemlouvání politiků, svého okolí nebo třeba účast na demonstraci.