Lord Stern se domnívá, že na boj se změnami klimatu jen v Británii bude potřeba 28 miliard liber ročně.

Autor vlivné studie vypracované pro britskou vládu zdůraznil, že zatímco donedávna stačilo na boj s klimatickými změnami 1% světových příjmů, nyní varuje, že se částka na odvracení katastrofy zdvojnásobila.

Lord Nicolas Stern z Brentfordu se svou studií z roku 2006 plnil hlavní stránky novin. Tehdy oznámil, že státy světa potřebují na zastavení růstu skleníkových plynů na nebezpečnou úroveň 1% svého HDP. Pakliže tak neučiní včas, povede to ke škodám, které budou stát mnohem více, zpráva tehdy varovala, že se bude jednat o 5% a možná až o 20% celosvětového HDP.

Minulý týden se ale Stern v Londýně vyjádřil, že klimatické změny probíhají mnohem rychleji než se původně předpokládalo, což znamená, že je třeba mnohem výraznějšího snižování emisí.

Znamená to udržet koncentraci skleníkových plynů v atmosféře pod úrovní 500 dílů CO2 na milión (ppm – parts per million). Ve zprávě z roku 2006 bylo uvedeno číslo v rozmezí od 450 – 550 ppm. “ Nyní se domnívám, že správná je polovina tohoto rozmezí”, řekl Stern. “Dostat se pod 500 ppm bude svět stát asi 2% HDP.”
Ve zprávě, kterou vypracoval pro London School of Economics, Stern připouští, že ani 1% HDP nepředstavuje “zanedbatelnou částku”. Pro Británii to představuje roční výdaje ve výši 14 miliard liber. Zdůrazňuje ale, že se jedná o zlomek ročního hospodářského růstu a mnohem méně než je oněch 8 – 14%, které dávají vyspělé země na zdravotní péči.

Jeho vyhodnocení výdajů na boj s klimatickými změnami přichází v citlivé době, těsně před významným projevem premiéra Gordona Browna, který nastínil strategii zabezpečující, že do roku 2020 bude 15% veškeré energie ve Velké Británii pocházet z obnovitelných zdrojů. Tato strategie má stát zemi 100 miliard liber. Vláda je nyní pod silným tlakem konservativců, kteří v prohlášení k otázkám životního prostředí požadují zákaz stavby nových uhelných elektráren či vyjadřují nesouhlas s výstavbou třetí přistávací dráhy na letišti Heathrow.

Ve studii pro LSE Stern spolu s dalšími odborníky navrhuje závazně přijmout tyto účinné kroky:
1)Snížit do roku 2050 světové emise skleníkových plynů alespoň o 50% úrovně roku 1990.Jen tak lze zabránit fatálním risikům spojeným s drastickými klimatickými změnami.

2)Musí dojít ke stabilisaci koncentrací emisí okolo nebo pod 500 ppm.
Světový průměr emisí na hlavu musí být do roku 2050 kolem 2 tun (předpoklad 9 miliard obyvatel planety)

3)Dohoda vyspělých států o přijetí okamžitých a závazných národních cílů snížení emisí o 20 až 40% do roku 2020 a závazku snížit emise minimálně o 80% do roku 2050.

Zdroj: http://www.guardian.co.uk/commentisfree/2008/jun/26/carbonemissions.scienceofclimatechange

http://www.lse.ac.uk/collections/granthamInstitute/publications/KeyElementsOfAGlobalDeal_30Apr08.pdf

http://www.csvts.cz/cenes/texty/sternova_zprava.pdf