Stránka - 15 září, 2009
Většina našeho hnědého uhlí leží v Ústeckém a Karlovarském kraji, ve stopadesátimetrové hloubce na úpatí Krušných hor. Vzniklo ve třetihorách před 35 – 15 milióny let. Na dně jezera, které se na místě dnešní pánve nacházelo, se milióny let ukládal odumřelý rostlinný materiál. Bez přístupu vzduchu, postupujícím časem a tlakem stametrové vrstvy nánosů v nadloží nad ním postupně zuhelnatěl.
Velkodůl ČSA je viditelný i z vesmíru
Uhlí intenzivněji těžíme 200 let. Mostecké uhelná, a.s. chce pokračovat v těžbě až do roku 2122. Surovina, která vznikala dvacet miliónů let, tak zmizí za necelých tři sta. Nedokážete si dost dobře představit 20 miliónů let? Následující příklad Vám to snad ulehčí: pokud by uhlí vzniklo během jednoho lidského života, současným tempem bychom jej vytěžili a spálili za necelou půlminutu.
Ještě do čtyřicátých let 20. století se většina severočeského uhlí dobývala hlubinným způsobem pomocí šachet a štol. Těžba postupovala pomaleji než dnes a její vlivy na lidi, krajinu i klima byly nesrovnatelně menší. Masivní povrchová těžba spojená s drastickou změnou krajiny začala v padesátých letech.
ČR: Uhelný rekordman
V těžbě hnědého uhlí patří Česká republika mezi světové rekordmany: v roční těžbě vztažené k rozloze státu (tedy jak velkou část naší krajiny si převracíme naruby) jsme se 647 tunami na km2 světová jednička. V objemu těžby na jednoho obyvatele jsme s 4,9 tunami na hlavu světová dvojka.