Právě těžba a spalování
uhlí je totiž hlavním zdrojem emisí oxidu uhličitého, jimiž Česká republika
přispívá ke změně klimatu. S ročními emisemi 12,5 tuny CO
2
na jednoho obyvatele patří přitom ČR nezáviděníhodné čtvrté místo mezi
25 státy Evropské unie
[3] .
Vedoucí
nové energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský dnes uvedl: „O
tom, že by Mostecká uhelná, a.s., a někteří politici rádi zbourali obce
Horní Jiřetín a Černice kvůli těžbě uhlí, už veřejnost celkem ví. Jen
málokdo ale bere v potaz, že těžba uhlí v Severních Čechách přispívá
k tání světových ledovců, postupnému zatápění tichomořských ostrovů,
katastrofálním suchům v Amazonii a Číně či k rozšiřování pouští.
Těmito změnami jsou ohroženy stovky miliónů lidí. Ale možná právě proto,
že jich je tolik a většina z nich žije velmi daleko, jejich osud
politiky ani veřejnost tolik nezajímá.“
Právě
na vztah spalování uhlí a klimatických změn by chtělo Greenpeace svojí
novou kampaní upozornit. I v produkci hnědého uhlí totiž patří naše
země mezi rekordmany: v objemu těžby vztažené k rozloze státu
(čímž vyjádříme, jak velkou část své krajiny si velkolomy převracíme
naruby) jsme světová jednička, v objemu těžby na jednoho obyvatele
jsme světová dvojka (po Řecku)
[4] .
V současnosti nejdůležitější rozhodnutí, které naše emise skleníkových
plynů ovlivní na více než padesát let, je zachování či zrušení územních
ekologických limitů. Pokud dojde k jejich prolomení, bude to mít
minimálně tři velmi negativní důsledky. Spálením uhlí, které by bylo
tímto způsobem zpřístupněno, bychom do atmosféry uvolnili neuvěřitelných
1,3 miliardy tun oxidu uhličitého [5]
. Na prolomení limitů závisí i počet nových tepelných elektráren,
které chce v příštím desetiletí postavit ČEZ v Severních Čechách.
A konečně by zrušení limitů vedlo k likvidaci obcí Horní Jiřetín
a Černice s více než dvěma tisíci obyvateli.
Svoji kampaň Greenpeace zamýšleli zahájit happeningem na Staroměstském
náměstí a tiskovou konferencí. Nakonec se konala pouze tisková konferenci.
Drobný, ale hustý déšť totiž rozmočil téměř třímetrovou maketu hlavy
zmocněnce pro Severozápadní Čechy a poslance Vlastimila Aubrechta, která
byla hlavním artefaktem happeningu. Hlavu chtěli aktivisté Greenpeace
krmit směsí hnědého uhlí, maket domů a stromů, z uší a temene jí
měl vycházel bílý kouř [6] . Greenpeace
zvažuje, že akci zopakuje za lepších klimatických podmínek. „S deštěm
v polovině února jsme při přípravě nepočítali. Je to docela symbolické,“
uvedla tisková mluvčí Greenpeace Vlaďka Tejnská.
Greenpeace je známo, že vládní zmocněnec Aubrecht není jediným českým
politikem, který podporuje likvidaci severočeských obcí a tím ohrožuje
globální klima. Terčem plánované akce se stal hlavně proto, že v popisu
práce má mj. nápravu škod, které v Ústeckém a Karlovarském kraji
napáchala povrchová těžba a zpracování uhlí. „Je to absurdní. Pan
zmocněnec by měl prosazovat co nejrychlejší přechod od těžby a zpracování
uhlí, který škodí lidem i přírodě, k vyspělým odvětvím průmyslu
a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Namísto toho se ze všech
sil snaží současný tristní stav zakonzervovat. Nechová se jako zmocněnec
vlády, jejíž předseda ostatně v prosinci prohlásil, že o prolomení
limitů usilovat nebude, ale spíše jako zmocněnec Mostecké uhelné
[7],“vyjádřil se RNDr.
Jan Piňos, ředitel kampaní Greenpeace ČR.
Další informace:
Jan Rovenský , vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR
Tel.: 224 319 667, GSM: 723 623 238,
E-mail: ">
Vladimíra Tejnská, tisková mluvčí Greenpeace ČR,
Tel.: 224 319 667, GSM: 603 443 140,
E-mail: ">
Na vyžádání Vám elektronicky rádi zašleme vlastní fotografickou dokumentaci
v tiskové kvalitě a níže uvedené podklady.
Poznámky
pro editory:
[1] Podle Kjótského protokolu, který vstoupil v platnost
právě před rokem, se 141 států zavázalo snížit své emise skleníkových
plynů do roku 2012 průměrně o 5,2 procenta oproti roku 1990. Česká republika,
stejně jako ostatní členské země EU, se zavázala snížit své emise o
8% (viz http://www.chmi.cz/cc/kyoto.html).
[2] Usnesení vlády č. 444/1991 ze dne 30. října 1991
(viz http://racek.vlada.cz/usneseni
[3] Technical report No 4/2005, Annual European Community
greenhouse gas inventory 1990–2003 and inventory report 2005, European
Environment Agency (vizhttp://reports.eea.eu.int/technical_report_2005_4/en/EC_GHG_Inventory_report_2005.pdf)
a Eurostat (viz http://epp.eurostat.cec.eu.int/
)
[4] V ČR se vytěží 4,9 tuny hnědého uhlí na
každého obyvatele, resp. 646,7 tun na km2. Viz Lignite’s
contribution to the World Energy Market, RWE Rheinbraun, citováno podle
Developments in the International Coal Market, Coal Industry Advisory
Board (viz http://www.iea.org/textbase/papers/2002/ciabmark.pdf)
[5] Podle konceptu řešení Územního plánu VÚC Ústeckého
kraje se pod Horním Jiřetínem a Černicemi nalézá 255 miliónů tun uhlí,
pod CHZL pak dalších 486 miliónů tun (viz http://rozvojkraje.kr-ustecky.cz/soubory/450018/vuc%5Fb7.pdf).
Výhřevnost hnědého uhlí z velkodolu ČSA je podle údajů Mostecké
uhelné, a.s., 17,5 TJ/t (viz http://web.spoluziti.cz/miranda2/m2/spoluziti/ptate_se/index.html).
Emisní faktor CO2 pro hnědé uhlí je MŽP stanoven na 0,1016
tun C02/TJ (viz
http://www.env.cz/www/klima.nsf).
Vytěžením a spálením celého ložiska se zásobami 741 miliónů tun uhlí
by tedy do atmosféry bylo uvolněno zmíněných 1,317 miliard tun oxidu
uhličitého.
[6] Směs hnědého uhlí, maket domů a stromů symbolizovala
severočeskou krajinu, která je ohrožena prolomením územních ekologických
limitů. Bílý kouř znázorňoval emise CO2,které vznikají spalováním
uhlí. Oxid uhličitý je sice ve skutečnosti bezbarvý, ale při spalovacích
procesech vzniká společně s vodní párou, která způsobuje světlou
barvu kouře z komínů odsířených elektráren.
[7] Příznačné je, že kancelář zmocněnce Aubrechta
sídlí v budově Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí, a.s., jehož většinovými
akcionáři jsou právě Mostecká uhelná, a.s., Severočeské doly, a.s. (viz
http://www.kzv-most.cz/kontakty.html
a http://www.vuhu.cz/data/akcie.html
).