Greenpeace zveřejnilo seznam pěstitelů geneticky modifikované kukuřice v ČR | Greenpeace Česká republika

Greenpeace zveřejnilo seznam pěstitelů geneticky modifikované kukuřice v ČR

Tisková zpráva 29/2008

Tisková zpráva - 21 července, 2008
Praha, Česká republika - Ekologická organizace Greenpeace dnes zveřejnila seznam letošních pěstitelů geneticky modifikované Bt kukuřice MON 810 včetně údajů o rozloze ploch, na kterých se tato u nás jediná komerčně pěstovaná GM plodina pěstuje již čtvrtým rokem.(1) Veřejnost tak má možnost se dozvědět, kde přesně se u nás tato kontroverzní plodina pěstuje. Z údajů vyplývá, že letos je transgenní Bt kukuřicí MON 810 celkem v České republice ke komerčním účelům či pokusně oseto (včetně obsevu) 7 786, 86 ha (údaj z 11.7.2008). Jedná se přibližně o 2.7% z celkové rozlohy 287 676 ha (2) kukuřice pěstované u nás na zeleno, siláž a zrno.

Zveřejněním seznamu Greenpeace již potřetí supluje povinnost státu zveřejnit informace o místě pěstování GMO pro potřeby občanů na základě Evropské směrnice 2001/18/EC, čl.31(3)(b) o půdním registru. Tato směrnice nebyla dodnes do naší legislativy plně implementována, a tak jsou tyto zásadní informace pro mnohé občany stále ještě nedostupné.

Navzdory každoročnímu nárůstu osevní plochy se většina zemědělců v ČR staví vůči pěstování GM plodin odmítavě. Významně se naopak přiklání k ekologickému hospodaření, neboť po produktech s certifikovanou značkou „bio“, které garantují nepřítomnost GMO je na trhu obrovská, strmě rostoucí poptávka. A to navzdory proklamacím biotechnologických koncernů jako je Monsanto, které se stále snaží přesvědčit pěstitele, že se jim sázka na GMO vyplatí. Jak vyplývá ze společné hodnotící studie pracovníků Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a Ministerstva zemědělství ČR, kteří oslovili pěstitele GM kukuřice (3), má pěstování této plodiny mnoho záporných stránek. Mezi ty nejdůležitější patří administrativní zatížení a vysoká cena osiva, ale i omezené uplatnění produkce na trhu. Bylo dokonce zaznamenáno i zaorání plochy oseté Bt kukuřicí (4). Řada odběratelů stejně jako jinde v Evropě totiž požaduje certifikát potvrzující, že mléko, maso a vejce pocházejí ze zvířat, která nebyla krmena GM plodinami. Studie také uvedla, že většina pěstitelů zkrmila produkci Bt kukuřice v rámci vlastního podniku (v 90%), aby se nevystavila problémům s odbytem a dle vyjádření odpovědné pracovnice MŽP ing.Doubkové si resort též nechal vypracovat průzkum, kde tato u nás vypěstovaná geneticky modifikovaná kukuřice končí. Ukázalo se, že zemědělci ji buď zkrmí na svých farmách anebo ji dodávají na výrobu bioplynu a ethanolu. V potravinářství se tato Bt kukuřice vůbec nepoužívá.

Poznámky:

(1) Místa pěstování kukuřice MON 810 v ČR v roce 2008 (podle §23 odst. 3 zákona č.78/2004 Sb.)

(2) Údaj o osevní ploše kukuřice za rok 2008 dle Českého statistického úřadu.

(3) Geneticky modifikované organismy v agroekosystému a jeho okolí. Sborník ze semináře pořádaného Ministerstvem zemědělství ČR a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Ministerstvo zemědělství České republiky, Praha

(4) Kučera, L., Čeřovská, M.: První české zkušenosti s GMO: Geneticky modifikované organismy: Sborník přednášek. Ministerstvo zemědělství České republiky, Praha, 2006

(5) ČR patří v pěstování genetické kukuřice k evropským rekordmanům

(6) Text směrnice Evropského parlamentu v českém a anglickém jazyce