Elektrárna Prunéřov je největším českým zdrojem emisí jak skleníkového plynu oxidu uhličitého, tak zdraví škodlivých oxidů síry a oxidů dusíku (1). Pokud ČEZ z ekonomických důvodů odmítá zvýšit účinnost elektrárny o dalších 10 % a snížit tak znečištění, znamená to mimo jiné, že chce ušetřit na zdraví místních lidí (2). Členové chomutovského sdružení, Greenpeace i Ekologický právní servis doufají, že ministerstvo životního prostředí vydá v nejbližších dnech k záměru na přestavbu a prodloužení provozu elektrárny negativní stanovisko.
Markéta Plechatá ze zmíněného chomutovského sdružení dnes uvedla: „ČEZ přece nemůže ohrožovat naše zdraví jen proto, aby ušetřil. Existují jen dvě přijatelné možnosti: buď firma použije v Prunéřově stejně kvalitní technologii, jako staví v nedalekých Ledvicích, nebo elektrárnu co nejrychleji uzavře.“ Použití „ledvické“ technologie v Prunéřově by (ve srovnání s přestavbou podle plánů ČEZu) snížilo emise oxidu uhličitého o půl miliónu tun ročně (tedy dvojnásobek emisí všech osobních aut v Karlovarském kraji). Ekvivalentně by se snížilo i znečištění oxidy dusíku a oxidy síry.
Okres Chomutov, ve kterém elektrárna Prunéřov leží, je mj. v důsledku jejího provozu dlouhodobě postižen nejvyššími koncentracemi oxidů síry v Čechách. Možná i proto podepsaly téměř tři tisíce lidí žijících v okolí elektrárny petici „Nechceme šrot v Prunéřově!“ (3). Z loňského průzkumu veřejného mínění společnosti Factum Invenio vyplývá, že takřka dvě třetiny lidí si přejí, aby ČEZ při obnově hnědouhelné elektrárny Prunéřov II použil nejlepší dostupnou technologii, a to i za cenu vyšších nákladů (4).
Jan Rovenský z Greenpeace dnes uvedl:" ČEZ se zjevně rozhodl udělat si ze Severočechů rukojmí. Už od podzimu hrozí ministerstvu životního prostředí, že pokud nedá k polovičaté modernizaci elektrárny souhlas, nesníží emise vůbec a bude elektrárnu dál provozovat v podobě z osmdesátých let minulého století. Pevně doufáme, že pan ministr podobnému vydírání neustoupí.“
Zamýšlené přestavbě Prunéřova se v posledních dnech začaly věnovat zahraniční média a referovaly o ní např. New Your Times, International Herald Tribune, Reuters, Telegraph či Gazeta Wyborzca, (5) K případu se tento týden vyjádřil i renomovaný britský právník Peter Roderick, spoluředitel organizace Climate Justice, který jasně potvrdil názor českých nevládních organizací: podle něj je v Prunéřově vyloučeno použít jiné než nejlepší dostupné technologie stanovené normami EU pro nové zařízení, tj. s čistou účinností nad 42 %. (6)
Právník EPS Jiří Nezhyba k tomu dodává: "Martin Roman by si měl uvědomit, že tvrdým prosazováním zastaralé neúčinné technologie při obnově Prunéřova ohrožuje nejen místní lidi a obyvatele rozvojových zemích postižených změnami klimatu, ale i mezinárodní dobré jméno své firmy, které se prezentuje jako společensky odpovědná. Její dosavadní přístup v kauze Prunéřov však na odpovědnost vůbec neukazuje.“
Kontakty:
Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR
Tel: +420 723 623 238, e-mail: 
Jiří Nezhyba, právník programu GARDE Ekologického právního servisu
Tel: +420 775 154 073, e-mail: 
Markéta Plechatá, členka petičního výboru „Nechceme šrot v Prunéřově a mluvčí sdružení „Chomutov – pod pokličkou ČEZ“
Tel: +420 606 400 036, E-mail: 
Poznámky pro editory:
(1) Prunéřov byl v roce 2008:
• největším českým zdrojem emisí oxidu uhličitého (9,21 miliónů tun, tedy o málo méně, než všechna česká osobní auta dohromady),
• největším českým zdrojem emisí oxidů síry (15 400 tun) a oxidů dusíku (16 700 tun),
• druhým největším českým zdrojem emisí polétavého prachu (640 tun).
(5) Články o Prunéřovu v zahraničním tisku naleznete např. zde:
New York Times
International Herald Tribune
Daily Telegraph
Gazeta Wyborcza
Příloha:Textpetice „Nechceme šrot v Prunéřově!“
"Nechceme šrot vPrunéřově!"
Petice za snížení emisí a zvýšení účinnosti elektrárnyPrunéřov
My, níže podepsaní občané Chomutova a dalších měst a obcí v sousedství největší české hnědouhelné elektrárny Prunéřov II, důrazně žádáme, aby ČEZ vsouladu s českou a evropskou legislativou při plánované obnově této elektrárny použil tzv. nejlepší dostupnou technologii (BAT) pro nová zařízení s čistou účinností min. 42 %. Zároveň žádáme, aby ČEZ bezodkladně splnil podmínky, kterému letos uložilo Ministerstvo životního prostředí (zejména doplnil dokumentaci vlivů obnovy elektrárny na životní prostředí o variantu s uvedenou nejlepší dostupnou technologií). V případě, že budou tyto naše požadavky odmítnuty,žádáme, aby se ČEZ výslovně zavázal, že uvedená elektrárna bude nejpozději v roce 2015 zcela odstavena.
Podkrušnohoří a jeho obyvatelé jsou již desítky let obětováni těžbě uhlí a jeho neefektivnímu spalování v zastaralých uhelných elektrárnách. Zde vyrobenou elektřinu využívají všichni. Největší užitek z ní má však ČEZ, nejbohatší tuzemská firma, která jen v loňském roce vydělala 47,4 miliard Kč, tedy téměř pětkrát více, než byl rozpočet celého Ústeckého kraje.
ČEZ vydělává miliardy, zatímco Severočeši platí svým zdravím. Trpíme nejhorším životním prostředím a nejhorším zdravotním stavem v celé České republice. Máme proto právo, aby elektrárny v našem kraji využívaly ty nejlepší a nejčistší technologie, které jsou v Evropě k dispozici. ČEZ takovou elektrárnu s čistou účinností přes 42 % nyní staví v Ledvicích. Neexistuje proto podle nás jediný legitimní důvod, proč by tomu v Prunéřově II mělo být jinak.
Odmítáme plány ČEZ „obnovit“ tuto elektrárnu zastaralou technologií na úrovni 80. let minulého století s účinností 38% a provozovat jí v takové podobě další čtvrtstoletí. Pokud ČEZ není schopen či ochoten obětovat část svých zisků na modernější a čistší zařízení, bude lepší, když se plánů na obnovu elektrárny Prunéřov II úplně vzdá a její provoz v brzké době zastaví.
Adresáti petice:
Martin Roman, generální ředitel ČEZ, a.s.
Vladimír Tošovský, ministr průmyslu a obchodu
Ladislav Miko, ministr životního prostředí
Jana Vaňhová,hejtmanka Ústeckého kraje