Stránka - 24 září, 2012
V průběhu několika posledních desetiletí byla v důsledku umělých odchovů krevet zničena obrovská pásma pobřežních oblastí v tropech, zejména mangrovníkové porosty – při vytváření zázemí pro chov krevet dochází k vybagrování jejich kořenů. O porostech mangrovníků se hovoří jako o deštných pralesech pobřežních oblastí, jelikož jsou domovem pro neuvěřitelně rozmanité společenství fauny a flóry. Poskytují úkryty pro rozmnožování a dorůstání mnoho druhů ryb, měkkýšů a dalších živočichů. Výstavba odchovných nádrží a stanic tyto oblasti mění na pusté zóny.
Po zničení mangrovníkových porostů se pobřežní oblast stává nestabilní, zvyšuje se eroze a dochází k poškození korálových útesů a mořských řas. Široká škála fauny a flóry, od měkkýšů až po kapustňáky, v důsledku toho ztrácí svůj přirozený domov.
Ačkoli dnes nemáme přesné údaje o ničení mangrovníkových porostů a jiných pobřežních mokřadů v důsledku zakládání umělých chovů krevet, některé odhady jsou děsivé – možná až 38 procent celkových ztrát těchto porostů vzniklo v důsledku chovů krevet.
Zatímco mizí tyto mokřady, úlovky ryb klesají a celé ekosystémy ztrácí svou přirozenou rovnováhu. Chovné stanice jsou často opuštěny už po třech až pěti letech a zanechávají za sebou zpustošené území. Vlastníci se poté přesouvají jinam.
Ekologické poškození však nekončí u zničení mangrovníkových lesů. Chovy ohromného počtu krevet navíc vyžadují velká množství umělých krmiv a jiných chemických látek, včetně chlóru. Umělé nádrže jsou dále postříkávány jedovatými pesticidy, například malathionem, parathionem či paraquatem.
Při chovu krevet se používá řada druhů antibiotik, které se užívají k omezení onemocnění krevet v nádržích. Výsledný nebezpečný koktejl se běžně vylévá na okolní území či vypouští do vodních toků, kde má neblahý vliv nejen na lidi.
Chovy krevet způsobují obrovské problémy. Nejenže ničí místní ekosystém, v konečném důsledku ničí i lidská společenství, jejichž živobytí je na tomto ekosystému závislé.