Plazi Indonésie

Stránka - 27 srpna, 2013
Plazi jsou nejpočetnější predátoři pralesního pozemního patra, ale většina hadů pohybujících se u země jsou malé až střední velikosti, noční a jen mírně jedovatí. Živí se širokou škálou obojživelníků, savců, malých ptáků, hmyzu a dokonce jiných plazů. Kromě kober pouze malé množství pralesních hadů představuje vážné riziko pro člověka.

Věděli jste, že…:

…nejznámějšími pralesními hady jsou obří škrtiči, ale většina hadů v tropickém deštném lese žije ve větvích či ve vodě a jsou relativně malí?

Krokodýl siamský (Crocodylus siamensis)

Krokodýl siamský je menší druh krokodýla, který nejčastěji dorůstá délky do 3 metrů. Je rozšířen po celé jihovýchodní Asii, ale v mnoha zemích již může být vyhuben. Žije v blízkosti pralesních řek a v přilehlých bažinách a lagunách. S odhadnutým počtem nanejvýš 5 000 jedinců je tento druh kriticky ohrožený. Krokodýly siamské nejvíce ohrožuje přeměna jejich přirozeného prostředí na zemědělskou půdu a lov pro jejich kůže. Někde jsou také odchytávány dospělé samice za účelem založení chovu na krokodýlích farmách.

Tomistoma úzkohlavá (Tomistoma schlegelii)

Jedná se o mimořádně ohrožený druh krokodýla. Vyskytuje se v malých počtech v celé jihovýchodní Asii, ale například v jižním Thajsku již tomistoma vyhynula a v Malajsii je prý na pokraji vyhynutí. Dorůstá délky 4-5,5 m a svým úzkým čenichem připomíná známějšího gaviála indického. Ohrožuje ji zejména ničení jejího přirozeného prostředí, lov a negativní vliv má rovněž rybaření – tomistomy často hynou v rybářských sítích, jsou otráveny chemickými látkami používanými k lovu ryb či vinou nadměrného rybolovu přijdou o zdroj potravy.

Krokodýl mořský (Crocodylus porosus)

Se svou délkou 7 – 9 m a hmotností samce až 1 500 kg je to největší žijící plaz a jedno z nejsilnějších zvířat planety s neuvěřitelně mocným stiskem. Je rozšířen od jižní a jihovýchodní Asie až po Austrálii a jihozápad Tichého oceánu. Jako jediný z žijících krokodýlů postrádá velké šupiny na vnější straně krku. Samci jsou větší a mohutnější než samice, jejich zbarvení je žlutozelené či olivově zelené, s černými body na zádech a bocích. Často žije v jezerech, lagunách, močálech a v ústích řek, ale i na širém moři. Živí se celým spektrem živočišné potravy, od korýšů až po velké savce, dokáže ulovit dokonce i žraloka. Je známo mnoho případů, kdy tito krokodýli napadli, zabili a sežrali člověka.

 

Varan komodský (Varanus komodoensis) 

Varan komodský je největší ještěr světa, obývající indonéské ostrovy Komodo a sousední Flores a Rinca. Těla varanů jsou dlouhá a podsaditá, se silnými končetinami a dlouhým svalnatým ocasem. Samci dorůstají délky až 2 metrů a váhy 90 kg. Šupinatá kůže je šedohnědá, ale varani z ostrova Flores jsou zbarveni dočervena s nažloutlou hlavou. Těla mláďat naproti tomu nesou nejrůznější kombinace relativně výrazných pruhů a skvrn. Varani komodští se vyznačují vynikajícím čichem a jejich dlouhý, rozdvojený jazyk, pomocí něhož pachy vnímají, připomíná mytické, oheň plivající draky – odsud jeho označení „komodský drak“. Díky tomuto jménu i svému prehistorickému vzezření varan komodský figuruje v mnoha domorodých legendách. Je to silný predátor, který loví velkou kořist, jako jsou jeleni, buvoli a prasata, ale zároveň se živí i mršinami. V nedávné době bylo zjištěno, že jejich čelisti obsahují žlázy s jedem, který zabraňuje srážení krve a výrazně snižuje krevní tlak napadeného zvířete. Obývají především monzunové lesy a savany v nížinách.

Batagur (Batagur baska)

Batagur je jedna z největších sladkovodních želv v Asii, může dorůst délky až 60 cm. O jejich životě se ví málo, a to především proto, že žijí v silně kalných řekách, kde je jejich sledování nesnadné. Je však známo, že každoročně podnikají úctyhodných 80 – 90 km dlouhé migrace k písečným břehům, kde se rozmnožují. Když samice naklade svou snůšku 10 – 30 vajec, zahrne hnízdo pískem a udusává ho rytmickým zvedáním a spouštěním svého těžkého těla, což vyvolává zvuk popsatelný jako „tun tonk“, díky čemuž batagur získal své malajské jméno tuntong. Tyto želvy žijí v ústích a přílivových zónách řek.

Nebezpečí pro tento druh spočívá ve ztrátě přirozeného prostředí, stále přetrvávajícím nadměrném lovu dospělých jedinců i sběru vajec. Vlivem těchto faktorů je batagur považován za kriticky ohrožený druh. 

Orlicie bornejská (Orlitia borneensis)

Ohrožená orlicie bornejská žije na Malajském poloostrově, na Sumatře a Borneu a se svou délkou až 80 cm a váhou dosahující 50 kg je největší sladkovodní želvou jihovýchodní Asie. Obývá velká jezera, bažiny a pomalu tekoucí vody, kde se živí ovocem, vodními rostlinami a bezobratlými živočichy. Krunýř dospělých jedinců je hladký a relativně plochý, dohněda až dočerna zbarvený, zatímco mláďata ho mají více klenutý a vroubkovaný. Spodní část krunýře, tzv. plastron, je žluto-hnědý. Populace těchto velikých plazů rapidně ubývají především kvůli poptávce po jejich mase.