Pralesy střední Afriky
Deštné pralesy střední Afriky rozprostírající se od Kamerunu a Středoafrické republiky přes Kongo a Rovníkovou Guineu až po Gabun představují vedle Amazonie druhou největší oblast tropického pralesa na světě. Žije zde nesčetné množství živočišných a rostlinných druhů. Jen lesy Demokratické republiky Kongo hostí zhruba tisíc druhů ptáků a čtyři sta druhů savců. Džungle střední Afriky je také domovem slonů pralesních, kteří se od slonů savanských liší menším vzrůstem. Vědci nedávno zjistili, že slon pralesní se již před 2,5 milionem let geneticky oddělil od svých příbuzných a vytvořil tak samostatný druh. Dnes se v afrických pralesích vyskytuje asi 100 tisíc těchto živočichů, zatímco před dvaceti lety jich bylo dvakrát tolik. Afrika v posledních třiceti letech přišla o dvě třetiny původních lesů. A stejně jako v dalších oblastech je i zde hlavní příčinou dřevařský průmysl.
Konžský prales – to jsou mohutné kmeny ebenovníků, wenge či irroko, skupinky goril horských, šimpanzi bonobo, žirafy okapi a více než dalších 39 unikátních živočišných druhů, hlavně savců, které nenaleznete nikde jinde na světě než právě zde, v místě, které mistrně popsal Joseph Conrad v románu Srdce temnoty. Konžský deštný prales je druhým největším deštným pralesem na světě, hned po amazonském, a patří mezi nejhodnotnější ekosystémy planety. Mezi výše zmíněných 39 endemických druhů (biologické druhy nevyskytující se nikde jinde na světě) patří také například unikátní druh slona pralesního, největší antilopa – bongo, buvol lesní a mnohé další. Krom těchto endemických druhů zde nalezneme dalších 270 druhů savců a více jak 10 000 rostlinných druhů, z nichž zhruba 3 330 se nevyskytuje nikde jinde než právě v tomto regionu. Ačkoliv je tedy tento prales nazýván konžský právě proto, že se největší jeho část rozkládá na území Demokratické republiky Kongo (téměř polovina rozlohy), druhá polovina leží v dalších pěti sousedních státech. V republice Kongo, v Rovníkové Guineji, v Kamerunu, v Gabonu a v republice Střední Afrika. Největší problém, který ohrožuje existenci tohoto unikátního ekosystému, na kterém jsou existenčně závislé desítky milionů lidí (například jen v samotné Demokratické republice Kongo je to přes 40 milionů), představuje ilegální těžba. V tom svoji silně negativní roli sehrává zejména Evropská unie. Velké těžařské firmy jsou totiž ovládány evropským managementem, hlavně francouzským, německým a italským. Evropa však patří též k hlavním odběratelům vytěženého dřeva. Výjimku netvoří ani Česká republika, která se pomalu, ale jistě stává velkým dovozcem tropického dřeva z tohoto regionu.