Bisfenol A (BPA) – skryté, všudypřítomné nebezpečí
Nebezpečné chemické látky jsou všudypřítomné. Unikají přímo při výrobě nebo se uvolňují z výrobků a končí tam, kde by rozhodně končit neměly – v lidském těle. Ohrožují životní prostředí, lidské zdraví a obzvláště nebezpečné jsou pro ty nejcitlivější organismy – kojence a malé děti. Takovou látkou je i bisfenol A, toxická látka se schopností narušovat funkci hormonů, která se vyrábí ve velkém objemu a používá se při výrobě epoxidových pryskyřic a polykarbonátových plastů, z nichž se mimo jiné dělají i kojenecké lahve.
Greenpeace a další organizace vedou za podporou řady vědců a lékařů kampaň proti používání bisfenolu A v produktech pro děti a výrobcích přicházejících do styku s potravinami s cílem nahradit v budoucnosti tuto látku všude tam, kde k ní existují dostupné alternativy. Milníkem naší kampaně byl konec listopadu 2010, kdy Evropská komise uznala rizika, která představuje BPA pro dětský organismus, a nařídila zákaz výroby (od 1. března 2011) a prodeje (od 1. června 2011) kojeneckých lahví s BPA.
Rozhodnutí Komise prokázalo oprávněnost naší výzvy směrem k Ministerstvu zdravotnictví ČR, které jsme již od dubna 2010 žádali, aby zakázalo kojenecké lahve a další výrobky pro malé děti s bisfenolem A. Zástupci ministerstva argumentovali nedostatkem informací a neviděli důvod, proč v případě BPA použít princip předběžné opatrnosti, tak jak ho například použilo Dánsko. Předali jsme zástupcům ministerstva řadu vědeckých důkazů o nebezpečnosti BPA a informovali je i o aktuálních vědeckých studiích dokazujících jeho škodlivý vliv na lidské zdraví. Navíc jsme otestovali dětské lahvičky s bisfenolem A a naše testy prokázaly, že BPA z lahviček uniká a kontaminuje obsah. Právě potraviny, do kterých se BPA dostává z obalů (polykarbonátové nádobí, lahve, konzervy s epoxidovou výstelkou), jsou největším zdrojem bisfenolu A pro lidské tělo. To potvrdily i závěry setkání expertů Světové zdravotnické organizace (WHO), které se konalo počátkem listopadu v Kanadě. Proto je důležité odstranit bisfenol A nejen z kojeneckých lahví, nýbrž ze všech výrobků, které přicházejí do styku s potravinami, a v budoucnu ho nahrazovat vždy, když k němu existují bezpečnější alternativy.
Kde všude BPA najdete
Bisfenol A (BPA, 2,2-bis 4-hydroxyfenyl) je chemická sloučenina, kterou v roce 1891připravil ruský chemik Alexandr Dianin kondenzací fenolu s acetonem (proto A za jménem). Od 40. let 20. století je významnou průmyslovou surovinou, která se dnes vyrábí a používá v množství několika milionů tun ročně. BPA je dnes již poměrně dobře známou, ale kontroverzní chemickou látkou, která má estrogenní aktivitu – tedy napodobuje v organismu působení ženských pohlavních hormonů.
BPA je součástí řady běžných spotřebních výrobků, ze kterých se však může uvolňovat do prostředí. Díky tomu byl zaznamenán jeho výskyt v ovzduší, ve vodě nebo v tělech zvířat, ale také v prachu z domácností, v potravinách, v lidské moči, v krvi a v mateřském mléce, a dokonce i v pupeční krvi a v tělech dosud nenarozených dětí vyvíjejících se v děloze matky.
Produkce bisfenolu A i jeho použití stále rostou. BPA je využíván hlavně při přípravě polykarbonátových plastů, které slouží k výrobě kojeneckých lahví, CD a DVD nosičů, nádob na potraviny, vnitřních ochranných povrchů konzerv, ale také ve stavebnictví, elektronice nebo v medicíně. BPA je také součástí termopapírů (např. v účtenkách z pokladen supermarketů), najdeme ho i v reprografii, v některých plastových zubních plombách, v kávovarech, v hračkách, v počítačích nebo v mobilních telefonech. Může být i součástí smaltů nebo epoxidových lepidel.
Zdravotní rizika bisfenolu
Bisfenol A je látka akutně toxická pro vodní živočichy a je považována za vysoce nebezpečnou látku pro vodní prostředí. Může mít vliv na normální vývoj živých organismů a může ovlivnit i vývoj jejich potomků. BPA vstupuje do životního prostředí ve velkém množství, a vzbuzuje tak obavy, že by mohl mít okamžité nebo dlouhodobé škodlivé účinky na živé organismy včetně člověka.
V posledních letech bylo publikováno množství vědeckých studií, které poukazují na roli, kterou může hrát vystavení se nízkým dávkám bisfenolu A při vzniku vážných onemocnění, jako je cukrovka, rakovina prsu u žen nebo rakovina varlat a prostaty u mužů.
Největší obavy odborníků vzbuzuje působení bisfenolu A na zdraví novorozenců a malých dětí. Jejich vyvíjející se organismus totiž nemá schopnost odstranit BPA z těla stejně rychle jako u dospělých. Proto se Greenpeace ČR v první řadě zaměřilo na prosazování zákazu BPA v kojeneckých lahvích. Tento zákaz byl rozhodnutím Evropské komise skutečně přijat, je ovšem omezen pouze na kojenecké lahve, a proto bude Greenpeace i nadále prosazovat zákaz použití této látky a zároveň bude tlačit na výrobce, aby ji nahradili bezpečnější alternativou, kdykoliv je to možné.