Stáhnout celou studii
 
  • Fotografie a videa ze studie Greenpeace

    Skrytá hrozba

    Skutečná cena, kterou příroda, lidé i ekonomika platí za průmyslové znečištění vod

    Studie “Skrytá hrozba” přináší pohromadě případové studie, zabývající se dopady znečištění na lidi, životní prostředí a ekonomiku jako takovou. Případy z Thajska, Ruska, Filipín, Číny, Švýcarska, Spojených států, Nizozemska a Slovenska najdete poprvé v jednom přehledném dokumentu, který odhaluje skutečnou cenu, kterou za průmyslové znečištění vod platíme.

    Prolistujte si on-lime brožurku, kde najdete hlavní informace, fotografie a videa z nové studie Greenpeace. Dozvíte se více o nevratných a drahých chybách, vyspělých zemí a nutné akci, která zabrání tomu, aby ikonické řeky států, procházejících industriálním boomem, nečekal obdobný osud.
    Pro listování v prezentaci použijte šipky vpravo nebo čísla slajdů nahoře.


  • Skrytá hrozba
    Thajsko: řeka Chao Phraya
    Rusko: řeka Něva
    Filipíny: říční systém Marilao
    Čína: řeka Jang-c'-ťiang

    Případové studie z Thajska, Ruska, Filipín a Číny jasně ukazují, že máme-li zachránit cenné vodní zdroje a živobytí těch, kteří jsou na nich závislí, musíme velmi rychle omezit používání a uvolňování nebezpečných chemikálií do životního prostředí.

    Vlády stojí před volbou a my sami jim můžeme (svým hlasem) dopomoci k tomu, aby učinily rozhodnutí, které bude správné pro člověka i planetu.  

    Stáhnout Shrnutí studie

    Část 1: Záchrana ikonických řek

    Řeky představují životadárné tepny oblastí, kterými protékají, a měst, která se rozkládají na jejich březích. Jsou důležitým a nenahraditelným zdrojem pitné vody, zemědělské závlahy a potravy. Slouží též jako důležitý zdroj vody pro různé výrobní a chladící procesy v průmyslu. Právě průmyslová výroba má však častoi svou skrytou, temnější stránku..

    První kapitola této studie nám představí čtyři ikonické řeky, jež jsou stále intenzivněji devastovány průmyslovou výrobou a únikem nebezpečných chemikálií. Řada z těchto látek je persistentních, může se postupně hromadit v sedimentech a potravním řetězci a mít vliv na důležité zdroje, jako je pitná voda a voda pro zemědělskou činnost. Přítomnost těchto látek ve volné přírodě způsobuje kontaminaci živých organismů a celých ekosystémů a způsobuje dlouhodobé a nevratné poškození zdraví lidí, životního prostředí, ale i ekonomiky jako takové.

    Dobrá zpráva je, že není ještě pozdě na to, něco s tím udělat. Dalšímu znečištění našich řek je možné zabránit. K tomu je však zapotřebí zavést určité povinnosti a pravidla, které uvádíme v kapitole 3.

    Jak je ukázáno na příkladu čtyř otrávených řek v průmyslově rozvinutých zemích v kapitole 2, nesou s sebou takovéto škody obrovské ekonomické, ekologické a sociální náklady. Bohužel se nedá říci, že by námi vybrané řeky představovaly ojedinělé případy.

    Dobrá zpráva je, že není ještě pozdě na to, něco s tím udělat. Dalšímu znečištění našich řek je možné zabránit. K tomu je však zapotřebí zavést určité povinnosti a pravidla, které uvádíme v kapitole 3.

  • Skrytá hrozba
    Factory water treatment pond

    Odkaliště barvírny a bělírny textilií u kanálu Samrom, v dolní části povodí řeky Chao Phraya.

    Thajsko: řeka Chao Phraya

    Řeka Chao Phraya, která je uctívána jako kulturní srdce Thajska, trpí stále se zvyšujícím znečištěním a industrializací. Průmysl zde soupeří s tradičním využíváním řeky jako zdroje ryb a zemědělské závlahy, znečištění však vážně ohrožuje i dosavadní využití řeky jako bezpečné zásobárny pitné vody pro thajskou metropoli Bangkok.    

    Navzdory velkému množství vyráběných nebezpečných chemických látek a jejich rozsáhlému užití se toho zatím příliš neví o jejich pronikání do životního prostředí ani o rozsahu znečištění, které tak mají průmyslové zdroje na svědomí. 

    Je především zapotřebí zjistit rozsah problému, zveřejnit údaje o znečištění a přijít s takovými opatřeními, která v konečném důsledku zamezí unikání nebezpečných látek.  

    Čas se však krátí. Mnoho nebezpečných látek nalezených v řece Chao Phraya a v pobřežních vodách Thajska je ve vyspělých zemích dnes již zakázáno, či bylo Stockholmskou úmluvou o persistentních organických polutantech zařazeno do kategorie prioritních, tedy těch, které mají být nejdříve staženy z trhu. Tato skutečnost by měla být pro příslušné úřady vážným varováním, že je nutné okamžitě jednat a problém řešit.

    Stáhnout 1. část studie (AJ)

  • Skrytá hrozba
  • Skrytá hrozba
    Discharge pipe

    Výpusť odpadní vody do řeky Okhta, která je jedním z hlavních přítoků Něvy. Obsah ropných látek 140000krát přesahuje povolené koncentrace.

    Rusko: řeka Něva

    Ruská Něva, průměrným průtokem třetí největší evropská řeka. Zásobuje Petrohrad a jeho 5 miliónů obyvatel pitnou vodou. Přestože plní tak důležitou funkci, nejsou její vody z velké části chráněny před kontaminací rizikovými chemickými látkami pocházejícími z oficiálních i neoficiálních průmyslových aktivit v regionu.

    Šetření Greenpeace v roce 2010 odhalilo přítomnost celé palety jedovatých kovů a persistentních organických látek u průmyslových výpustí, v odpadních kalech některých čistíren odpadních vod, v říčních sedimentech a v půdě na místech, kde je prováděna „recyklace” elektronických zařízení.

    Toto i další šetření ukazují, že znečištění nebezpečnými látkami vzniká na obou koncích výrobního řetězce – během výroby i během likvidace výrobků.

    K záchraně Něvy je třeba přijmout takovou strategii nakládání s chemikáliemi, která by vycházela z politického závazku „nulového vypouštění“ všech nebezpečných chemických látek. Pokud se nemá otrava řeky vymknout kontrole, mus�� strategie obsahovat plány na odstranění těch nebezpečných látek, které jsou obsaženy ve výrobcích, i těch, které byly nalezeny u výpustí průmyslových závodů.

    Stáhnout 1. část studie (AJ)

  • Skrytá hrozba
    Bearing Witness In Marilao

    Dobrovolník Greenpeace hovoří s místním usedlíkem, vedle koryta řeky Marilao, ve městě Bulacan, 25km severně od Manily. Díky silnému znečištění je řeky Marilao vedena filipínským ministerstvem životního prostředí a přírodních zdrojů, jako jedna z 50 mrtvých filipínských řek.

    Filipíny: říční systém Marilao

    Rozsáhlému říčnímu systému Marilao v provincii Bulacan poblíž Manily se dostalo neradostného ocenění, když byl Blacksmith Institutem zařazen mezi nejšpinavější řeky na světě.  

    Monitorovací program pro říční systém Marilao, který funguje od roku 2008 a je placen Asijskou rozvojovou bankou, potvrdil, že řeka je zamořena řadou těžkých kovů.

    Kontaminace těžkými kovy byla rovněž prokázána v tělech korýšů a sladkovodních ryb, které jsou hojně konzumovány obyvateli této oblasti i blízké metropole Manily. V některých případech hodnoty kontaminace převyšovaly stanovené limity pro konzumaci. 

    Znečištění přitom bude mít dalekosáhlé důsledky pro národní hospodářství, což je zřejmé z vyčíslených nákladů na odstranění škod. Země jako Filipíny si může jen těžko dovolit tak vysokou cenu zaplatit. Aby se zabránilo dalšímu růstu nákladů pro lidi, přírodu i ekonomiku, je v této situaci především zapotřebí realizovat plány na zavedení čisté produkce a omezení vypouštění nebezpečných látek do řeky a okolí.

    Aby se zabránilo dalšímu růstu nákladů pro lidi, přírodu i ekonomiku, je v této situaci především zapotřebí realizovat plány na zavedení čisté produkce a omezení vypouštění nebezpečných látek do řeky a okolí.

    Stáhnout 1. část studie (AJ)

  • Skrytá hrozba
    Local Woman in Guangdong Province

    Rodiny, které rybaří a pijí vodu z Jang-c‘-ťiang, si již dávno všimly, že voda má prapodivnou chuť.

    Čína: řeka Jang-c‘-ťiang

    Povodí řeky Jang-c‘ bylo po celou dobu dlouhé čínské historie kulturním i průmyslovým centrem země. I dnes představuje produkce v této oblasti přibližně 40 % národního HDP, tedy něco kolem 1,5 biliónu amerických dolarů.

    Průmyslové závody jsou koncentrovány především v deltě řeky Jang-c‘. V samotném regionu je soustředěna asi pětina celého čínského hospodářství. Nalezneme zde 16 velkých měst, včetně dvacetimiliónové Šanghaje, jejíž obyvatelstvo zásobuje Jang-c‘ pitnou vodou.

    Přestože se v případě Jang-c‘ jedná o veletok obrovských rozměrů, jeho schopnost absorbovat a rozředit průmyslové znečištění není samozřejmě neomezená. Rychlý růst průmyslové výroby podél řeky a obrovský počet lidí, jejichž živobytí závisí na vodě z Jang-c‘, budí velké obavy.

    Navzdory mohutnosti vodního toku je již dnes znečištění řeky nebezpečnými látkami měřitelné a ohrožuje i Východočínské moře. Pokud tedy náklady na nápravu nemají narůst do enormní výše, měly by být urychleně realizovány plány vedoucí k „nulovému vypouštění“ nebezpečných látek. A to ještě dříve, než prudký hospodářský růst kolem řeky překročí její ekologické limity.  

    Stáhnout 1. kapitolu studie (AJ)

  • Skrytá hrozba
  • Skrytá hrozba

    SwissPřípad „švýcarských skládek toxického odpadu“ je typickým příkladem, kdy vyhazování nebezpečného odpadu na skládky, v tomto případě odpadu švýcarského chemického a farmaceutického průmyslu, se ukazuje jako velmi krátkozraké řešení, které vede k narůstání celkových nákladů na vyčištění.

    U.S.Znečišťování jako produkt honby za ziskem se z dlouhodobého hlediska může průmyslu velmi prodražit. Jako v případě řeky Hudson v USA, kde firma General Electric byla uznána odpovědnou za znečištění řeky a musela uhradit obrovské, mnohamiliónové náklady spojené s jejím vyčištěním.

    DutchV některých povodích můžeme nalézt tolik znečišťovatelů, že je prakticky nemožné určit konkrétního viníka znečištění a s ním spojených problémů, které se pak objevují dále po proudu. V případě znečištěných sedimentů v deltě Rýna jsou to tedy holandští daňoví poplatníci, kdo nakonec musí účet zaplatit.

    SlovakŘešení toxického znečištění slovenské řeky Laborec firmou Chemko Strážske uvízlo na mrtvém bodě. Místní lidé jsou tak neustále vystaveni nebezpečným chemikáliím, a to i přesto, že jsou zaznamenány závažné dopady na zdraví obyvatel.

    Část 2: Poučení z minulých chyb

    Případové studie z vyspělých průmyslových zemí přinášejí svědectví o tom, do jaké míry persistentní a bioakumulativní látky kontaminovaly celé regiony. Ukazují také, jak nesmírně obtížné – po technické, ekonomické i politické stránce – je odstranění těchto nebezpečných látek poté, co jsou již jednou vypuštěny do životního prostředí, nevyjímaje enormně vysoké náklady na programy obnovy a nemožnost úplné dekontaminace.  

    Co hůř, těžko vyčíslitelné náklady související s lidským zdravím, životním prostředím a místní ekonomikou jsou jen zřídkakdy brány v potaz či nějakým způsobem kompenzovány. Následky jsou přitom často nevratné a dopady mimo daný region je takřka nemožné vyčíslit.

    V případě persistentních a bioakumulativních látek jde i o dopady globálního charakteru, neboť mnoho těchto látek může putovat daleko od svého zdroje pomocí oceánských proudů a kyselých dešťů a dokonce se hromadit v polárních oblastech.

    V zemích, které teprve nyní procházejí rychlou industrializací, přitom reálně hrozí, že náklady spojené s dodržováním alespoň základních ekologických opatření, neřku-li nahrazení nebezpečných látek bezpečnějšími náhradami, mohou být vnímány jako zbytečná překážka ekonomickému růstu.    

    Případové studie z vyspělých zemí ukazují, že snaha „ušetřit peníze“ tím, že zvolíme krátkodobě nejlevnější způsob využití a likvidace nebezpečných látek, se v konečném výsledku může projevit jako krátkozraká a enormně nákladná. Tyto náklady pak musí samozřejmě někdo zaplatit, a tento někdo je buď dotyčná firma, nebo daňový poplatník – často oba.   

    Stáhnout 2. část studie (AJ) 

  • Skrytá hrozba
     

    Část 3: Jednejme, dokud není pozdě

    Nepoučíme-li se z chyb, jsme odsouzeni je opakovat. To platí zvláště pro mnohé regiony Asie a obecně tzv. Jihu, kam se dnes přesouvá průmyslová a chemická výroba. Političtí představitelé těchto zemí mají možnost nedělat znovu závažné chyby, kterých se v minulosti dopustily vyspělé státy Severu, soustředit se od začátku v prvé řadě na prevenci a elegantně se vyhnout problémům, které s odpadem vznikají při aplikaci konvenčního přístupu „na konci potrubí.“

    Preventivní přístup by jim pomohl nyní i do budoucna ochránit jejich vodní zdroje a existenci těch, kteří jsou na nich životně závislí. „Prevence přímo u zdroje“ přináší obrovské výhody a to nejen pokud jde o ochranu životního prostředí. Je velkým stimulátorem pro inovace a ekonomickou konkurenceschopnost jednotlivých podniků i celých regionů a států.  

    Vzkaz vládám je proto jasný: máte na výběr. Chcete vystavit své občany a přírodu toxickému znečištění a odsoudit budoucí generace k zaplacení těžko vyčíslitelných nákladů na vyčištění kontaminovaných říčních sedimentů? Nebo chcete místo toho pracovat na budoucnosti bez toxických látek a přijmout opatření k zajištění bezpečných náhrad toxických látek a jejich nulovému využívání a uvolňování do životního prostředí?

    Stáhnout 3. část studie (AJ) 

  • Skrytá hrozba

    Více informací o tom, proč Greenpeace podporuje tyto principy a opatření, naleznete v dokumentu Policy Questions and Answers.

    Pro více informací týkajících se naší práce na budoucnosti bez toxických látek a dalších témat souvisejících s touto zprávou si prosím stáhněte soubor Media Q&A Pack

    Máte-li zájem prostudovat si vysvětlivky uvedené ve zprávě, stáhněte si příslušný dokument.

    Pro jakékoli další informace prosím kontaktujte tiskovou mluvčí Greenpeace Lucii Jakešovou:  

    Jak dosáhnout „nulového uvolňování“ nebezpečných chemikálií

    Čelit skryté toxické hrozbě pro naše řeky můžeme preventivním přístupem: spíše nežli se pokoušet omezovat škody pomocí metody „na konci potrubí“, můžeme stahovat nebezpečné látky z výroby a nahrazovat je bezpečnějšími alternativami.

    Greenpeace v tomto ohledu vyzývá vlády, aby přijaly princip předběžné opatrnosti a preventivní přístup k toxickým látkám a jasně se zavázaly k „nulovému uvolňování“ nebezpečných látek do prostředí v časovém horizontu jedné generace. Na tento závazek musí navazovat jasný plán obsahující střednědobé cíle, seznam prioritních látek, na jejichž odstranění je zapotřebí pracovat nejdříve, a veřejně přístupný registr dat o vypouštění nebezpečných látek jako je Registr úniků a přenosů znečišťujících látek (Pollutant Release and Transfer Register).

    Čas se krátí. Výhody z takovýchto pozitivních preventivních opatření by se nicméně projevily na straně lidí, přírody i ekonomiky takřka okamžitě, nemluvě o dalších generacích. 

    Stáhnout 3. část studie (AJ)

Předchozí