Prosazujeme rychlejší snižování evropských emisí CO2
Evropská rada se již v roce 2007 shodla na nutnosti přijmout závazné evropské cíle v oblasti ochrany klimatu. Ve svém Klimatickém balíčku se zavázala do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % (oproti roku 1990), pokrývat 20 % své energetické spotřeby energií z obnovitelných zdrojů a zvýšit energetickou efektivitu o 20 %.
Pokud přijmou srovnatelné závazky i další hospodářsky vyspělé země, EU slíbila navýšit svůj emisní cíl na 30 %. V letošním roce se na půdě EU debatuje o navýšení tohoto cíle bez ohledu na ostatní státy.
Aktivisté Greenpeace při jednání ministrů životního prostředí EU v Budapešti apelují, aby se EU letos zavázala snížit emise o 30% do roku 2020, a pomohla tak zachránit klima.
Greenpeace vstoupilo do této debaty a v rámci své celoevropské kampaně za další snížení emisí skleníkových plynů.
Naším cílem je, aby politici přijali závazek na snížení emisí o 30% do roku 2020 a dosavadní závazek tak navýšili o deset procent.
Snižování emisí skleníkových plynů a tedy nutnost opustit ekonomiku založenou na spalování fosilních paliv, znamená cestu k udržení konkurenceschopnosti, vytváření nových pracovních míst, budoucí prosperitě. Nechce-li se Evropa jako celek ocitnout na vedlejší koleji a jenom přihlížet technologické expanzi Číny, Indie nebo Spojených států, žádná jiná cesta není.
K váhání není důvod. EU již téměř splnila svůj dvacetiprocentní cíl k roku 2020 – v roce 2009 bylo snížení evropských emisí již na 17%. Plán přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku – Roadmap 2020 – analýza, kterou vypracovala EU na jaře 2011 navíc jasně říká, že při dodržení cíle v oblasti energetické efektivnosti, na kterém se EU již dohodla, budou v roce 2020 emise skleníkových plynů o 25% nižší než v roce 1990. Netrvat na vyšším cíli 30 % tak znamená nedělat téměř nic.
Hraje se tu o naši budoucnost, prosperitu, spokojenost. A začíná se právě teď, nikoli za dvacet nebo za padesát let.
Snížení emisí o 30% má kromě klimatických i jednoznačné pozitivní ekonomické dopady. Prozíraví politici, špičkoví vědci a poučená veřejnost už nevidí rozpor mezi tím, co je „ekonomické“ a tím, co je „ekologické“, boj proti změně klimatu nepovažují za něco, co přináší zbytečné náklady navíc a čemu se tedy každý racionálně a odpovědně uvažující politik či ekonom vyhne.
30% cíl by pro nás znamenal především:
• Lepší životní prostředí, ve kterém žijeme
• Zlepšení našeho zdraví
• Zvýšení růstu ekonomiky a udržení konkurenceschopnosti
• Tvorbu nových pracovních míst
• Energetické a finanční úspory
• Energetickou nezávislost
čtěte dále
Co na to politici?
Výhody ambicióznějšího snižování skleníkových plynů - o 30% do roku 2020 - si uvědomují i mnozí politici a veřejně se k tomuto závazku hlásí. Otevřeným dopisem ho podpořili ministři životního prostředí ze 7 evropských států - Dánska, Velké Británie, Řecka, Španělska, Portugalska, Německa a Švédska.
V čele stojí Velká Británie, kde se ambiciózní snížení dokonce stalo součástí legislativy Climate change Act 2008
čtěte dále
Stále rostoucí množství progresivních evropských firem a korporací požaduje, aby EU přijala závazek ke 30 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020, a podpořila tak růst zelené ekonomiky, investic a tvorbu miliónů pracovních míst.
Po 30 % cíli volá již téměř 100 velkých firem mezi nimi například Google, Unilever, Danone, Philips, Vodafone nebo Tesco.
V evropském byznysu ale panuje velký rozpor. Některé firmy odmítají podpořit progresivní snižování emisí nebo proti němu dokonce aktivně lobují. Mezi ty, které brzdí zelenou ekonomiku, patří mimo jiné firmy Microsoft, BP, Volkswagen nebo Arcelor Mittal.
Které firmy jsou progresivní a které pokrok brzdí? Podívejte se zde!
čtěte dále
EU ve svém Klimatickém balíčku slíbila, že pokud přijmou srovnatelné závazky i další hospodářsky vyspělé země, navýší svůj emisní cíl na 30%. Za poslední tři roky se však ukázalo, že taktika podmínečného navýšení nefunguje. Nemá tedy smysl v ní tvrdošíjně pokračovat, naopak je potřeba jít příkladem a ukázat, že snížit emise skleníkových plynů je nejen možné, ale zároveň s sebou nese velkou spoustu pozitiv, především ekonomických a zdravotních.
čtěte dále
Četné studie z nedávné doby ukazují, jakými způsoby může EU dosáhnout snížení emisí v horizontu deseti až čtyřiceti let. EU pak přichází s celou řadou návrhů konkrétních opatření, jak toho docílit.
Nemůže však rozhodovat proti vůli svých členů, a tak je zapotřebí, aby se Česká republika přestala blokovat potřebná opatření a předstírat, jakoby se České republiky změny klimatu ani snaha jim předejít netýkaly.
čtěte dále
Nejefektivnějším způsobem, jak emise snížit, je vylepšování energetické efektivnosti.
V České republice je velký potenciál především v zateplování domů, což nejen ušetří spoustu energie ale i peněz.
Rovněž v průmyslu jsou nemalé příležitosti ke snižování emisí - v modernizaci technologie, snížení energetické spotřeby a využívání čisté energie.
Dále prosazujeme postupný přechod na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a s tím související rozvoj chytrých sítí.
čtěte dále
Systém obchodování s emisními povolenkami je hlavním nástrojem EU v oblasti politiky ochrany klimatu.
Jedna povolenka odpovídá 1 tuně vypuštěného CO2. Bohužel velmi benevolentní politika rozdávání emisních povolenek průmyslu vedla k vážným problémům celého systému.
čtěte dále