Základní informace o změně klimatu a energetice

Příčiny aneb co se děje

přidat popisek

Klima se mění a dochází ke globálnímu oteplení. Tuto větu jste už jistě četli v novinách nejméně stokrát. Co to ale znamená? Opravdu se klima mění? A proč?

Oxid uhličitý a několik dalších, tzv. skleníkových plynů ve vzduchu zvyšuje průměrnou globální teplotu planety. Není o tom sebemenších pochyb: vyplývá to z banálních fyzikálních vlastností, které objevil irský vědec John Tyndall v roce 1859. Proto jsou skleníkové plyny nezbytné pro život na Zemi v podobě, kterou známe. Nebýt jich, panovala by na planetě průměrná teplota asi o 30 °C nižší oproti současné. Země by tak byla hluboko pod bodem mrazu.

V důsledku intenzivního spalování uhlí, ropy a zemního plynu se však během krátkého období několika posledních dekád uvolnily do atmosféry desítky miliard tun oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Druhým nejvýznamnějším zdrojem emisí je vypalování pralesů, které fungují jako velký rezervoár uhlíku.

Antropogenní (lidskou činností vyvolané) emise pumpují do atmosféry uhlík, který po miliony let ležel izolovaný hluboko v zemi nebo zůstával zachycený v lesích. Při současném tempu emisí někdy ve druhé polovině 21. století množství CO2 dosáhne 560 ppm – dvojnásobku hladiny před průmyslovou revolucí. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je nyní největší za posledních 420 000 let. Rychlost, s jakou přibývá, nemá obdoby od poslední doby ledové.

Česká republika patří mezi šestici největších znečišťovatelů v Evropské unii: na jednoho obyvatele připadá asi 12 tun CO2 ročně. V přepočtu emisí na vyrobenou korunu hrubého domácího produktu jsme dokonce na prvním místě mezi členy OECD – tedy průmyslově nejrozvinutějšími státy světa.

Podle Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) „většina oteplení pozorovaného v posledních padesáti letech je způsobena lidskou činností“. Do roku 2100 dojde podle IPPC k nárůstu globální teploty o dalších 1,4–5,8 stupňů Celsia. Připadá vám taková změna teploty neškodná? Během doby ledové byla teplota o „pouhých“ 5–6 stupňů nižší než dnes. Polovina Evropy tehdy byla pokryta kontinentálním ledovcem. O pět stupňů vyšší průměrnou teplotu než v Praze mají například ve španělském Madridu či tureckém Istanbulu, o šest stupňů pak v jihoafrickém Johannesburgu nebo v argentinské Mendoze.


Dopady aneb co nám hrozí

„Změna klimatu je největší nově vznikající humanitární výzvou naší doby. Vyvolává utrpení stovek milionů lidí po celém světě. Prvními a nejvíce postiženými jsou nejchudší společnosti světa, které se přitom na vyvolání tohoto problému podílely nejméně.“

Slova bývalého generálního tajemníka OSN Kofiho Annana velmi dobře vystihují situaci, ve které se nacházíme. Již dnes můžeme i v našich severních šířkách vnímat změny klimatu na vlastní kůži, nicméně právě středoevropské státy patří k té části světa, kde důsledky globálních změn podnebí jsou a budou relativně menší. Samozřejmě je zapotřebí hovořit o vlivu klimatických změn na život v České republice a nepodceňovat jej. Ale dopady na ekosystémy, živobytí a zdraví lidí v chudých zemích Afriky nebo indického subkontinentu jsou neporovnatelně větší a vážnější.

Růst teploty

Za poslední století stoupla průměrná teplota atmosféry o 0,6 stupně Celsia. Trend celkového oteplování se neustále zrychluje. 11 z 12 nejteplejších let od konce 18. století, kdy jsou vedeny teplotní záznamy, spadá do období mezi lety 1995 až 2006. Např. i v České republice můžeme pozorovat stále častější vlny veder.

Vědci se shodují na tom, že globální teplota může do konce 21. století stoupnout až o 6,4 stupňů v porovnání s obdobím 1980–1990. Přesnou hodnotu nelze předpovědět, protože neznáme ani množství skleníkových plynů, které v příštím století lidstvo vyprodukuje, ani přesnou reakci klimatického systému, který je nesmírně složitý. I kdyby se však emise teď hned, z roku na rok zastavily, planeta se ještě oteplí asi o 0,6 °C. Příčinou je teplo nahromaděné v oceánech, odkud se pomaleji uvolňuje.

Vzrůst hladiny moří

Očekává se, že hladina moří a oceánů by do konce století měla stoupnout o 20 až 60 cm (v příštích desetiletích by růst hladiny způsobila hlavně tepelná roztažnost vody). Na první pohled se takové zvýšení zdá téměř zanedbatelné, ale pro některé části světa to rozhodně málo není. Některé nízko položené ostrovy by mohly být úplně zatopeny a miliony lidí žijících při ústí velkých řek by se ocitly v ohrožení. Jen v Číně by zvýšení hladiny o pouhých 30 centimetrů zaplavilo plochu větší, než je Česká republika.

Patrně ještě větší škody než přímé zatopení by však způsobily druhotné následky. Bouře se silným vlnobitím budou zaplavovat místa, kam moře doposud nedosáhlo. Přispějí k tomu rovněž intenzivnější hurikány nebo tajfuny a – rovněž předpovězené – větší mořské vlny. Počet lidí postižených pobřežními záplavami by i při poměrně pomalém růstu emisí do roku 2080 (a dnešní úrovni hrází) překročil 100 milionů ročně. Zemědělci přijdou nejen o bezprostředně zatopenou půdu, ale také o další pozemky, které postihne zasolení. Slaná voda rovněž znehodnotí důležité zdroje pitné vody.

Později by se projevilo i ubývání polárních ledovců. Pokud teplota překročí určitou hranici, dojde k nevratnému tání grónského ledového štítu, což by vedlo k postupnému zvýšení mořské hladiny asi o sedm metrů.

Extrémní výkyvy počasí

Klimatické změny přinesou extrémní projevy počasí, které budou stále obvyklejší a silnější. Bude přibývat silných tropických hurikánů a tajfunů, vichřic, povodní nebo vln horka či sucha. Déšť se koncentruje do menšího počtu intenzivních srážek, střídaných prodlouženým obdobím sucha. Oblasti, které v současnosti trpí nedostatkem potravin a suchem a zároveň mají pouze omezené možnosti potraviny dovážet, budou pravděpodobně postiženy dalším úbytkem úrody v důsledku sucha. Téměř polovina obyvatel střední, jižní a východní Afriky přitom už nyní trpí podvýživou. Vodu budou postrádat lidé v subtropických oblastech, kde je jí již teď málo. Dnes žije v zemích trpících nedostatkem vody téměř třetina lidské populace a očekává se, že se jejich počet do konce 21. století zvýší o stovky milionů.

Cyklony a další bouře či povodně, které ničí úrodu, na níž závisí živobytí lidí, budou pravděpodobně ještě ničivější. Zvláště tragické důsledky budou mít v rozvojových zemích, kterým chybí infrastruktura, výstražné systémy, peníze na výstavbu hrází a další opatření.

Tání horských ledovců

Úbytek horských ledovců v minulém století nemá precedent v posledních nejméně 5 000 letech. Jejich tání povede k větším průtokům v řekách, což má zprvu možná pozitivní, následně však velmi negativní důsledky. Přibude povodní a hlavně: voda z ustupujících ledovců se nahromadí v desítkách horských jezer. Při náhlém průvalu, ke kterému může dojít vinou nahromaděné vody, při sesuvu půdy nebo třeba kvůli tání ledu, vznikají ničivé povodně.

Ale hlavní problém nastane posléze. Nové propočty ukazují, že právě Himaláj, Tibetská plošina a suché regiony budou patřit mezi oblasti s poměrně silným oteplováním v Asii. Dlouhodobě odtávání ledovců nakonec povede k trvalému nedostatku vody v postižených zemích.

Zánik pralesů a dalších ekosystémů

Je pravděpodobné, že odolnost mnoha ekosystémů bude v tomto století překročena bezprecedentní kombinací změny klimatu a souvisejících jevů (např. povodně, sucha, požáry, hmyz, okyselování oceánů, přílišné využívání zdrojů).

Zánikem je ohroženo mnoho ekosystémů, zvláště korálové útesy, severské lesy, horské ekosystémy a ekosystémy závislé na středozemním klimatu. Na mořskou faunu a flóru budou negativně působit rostoucí teploty a zvýšená kyselost oceánů. Pro všechny ekosystémy platí, že čím rychleji teploty porostou, tím větší je riziko jejich poškození. Některé části světa se úplně změní. Pokud bude pokračovat vysoké tempo vypouštění emisí CO2, koncem století by každé léto měl prakticky úplně zmizet led ze Severního ledového oceánu.

Velké plochy jihoamerických deštných pralesů se promění v suchou savanu. Z pralesa, který až doposud byl díky své schopnosti pojmout obrovské množství oxidu uhličitého naším největším spojencem proti globálnímu oteplování, se může naopak stát součást problému.

Hlad a nemoci

Mírný nárůst teploty přivede v Africe malárii i do míst, kam se doposud nedostala. Např. v jižní Africe se rozloha území postiženého malárií při prognózovaném oteplení zvětší na dvojnásobek. Globální změny podnebí obecně povedou k šíření některých tropických chorob do míst, která je doposud nepoznala, protože zde nemohou žít přenašeči.

Častější povodně či extrémní sucha a úbytek úrody zvýší počet lidí, kteří trpí podvýživou. Při velkých záplavách se zase rychle šíří některé choroby, například cholera nebo průjmová onemocnění. Chudí lidé v horkých tropických zemích, kteří si nemohou pořídit klimatizaci, budou nejvíce postiženi častějšími vlnami horka.

Jak varují první prognózy Mezinárodního panelu pro klimatické změny, globální změny klimatu mohou na několik desetiletí prakticky neutralizovat snahu o zmírnění světového hladu. Dokonce i pokud počítáme se spíše mírným růstem světové populace.

Ekonomické dopady

Zatím nejkomplexnější a nejuznávanější studie o finančních nákladech klimatických změn, tzv. Sternova zpráva, uvádí, že cena za klimatické změny bude obrovská. Studie odhaduje, že pokud bychom proti změnám klimatu nečinili žádná opatření, pohybovaly by se náklady související s klimatickými změnami od pěti do dvaceti procent celkového světového HDP každý rok. Naproti tomu opatření na redukci emisí a zabránění postupu klimatických změn by nás mohla stát pouhé jedno procento HDP.

(Připraveno s využitím podkladů z portálu www.zmenaklimatu.cz, na jehož činnosti se Greenpeace podílí.)

Nejnovější aktualizace

 

Greenpeace vyzývá představitele Ústeckého kraje: Už žádné uhelné elektrárny!

Novinka | 25 května, 2011 v 15:38

Velký transparent o rozměrech 13,5 x 10 metrů s výzvou UŽ ŽÁDNÉ UHELNÉ ELEKTRÁRNY! zavlál dnes nad budovou Krajského úřadu Ústeckého kraje. Sedm aktivistů Greenpeace jej dnes dopoledne zavěsilo na více než 30 metrů vysoký jeřáb na Mírovém náměstí...

Prunéřov se stal světovým právním precedentem

Novinka | 23 května, 2011 v 12:44

Česká elektrárna Prunéřov vchází do dějin mezinárodního práva. Odborná konference na prestižní newyorské Columbia Law School se dnes bude zabývat mj. precedentem, v němž hraje hlavní roli právě Prunéřov, největší český zdroj emisí oxidu...

Obývací pokoj před budovou ministerstva průmyslu a obchodu

Novinka | 25 ledna, 2011 v 14:20

Před vchodem do ministerstva průmyslu a obchodu v Praze dnes odpoledne vznikl během několika minut obývací pokoj se sedací soupravou, stolem, knihovnou, pokojovou lampou a funkčním televizorem. Osm obyvatel Horního Jiřetína tak dnes s podporou...

Cancún nasměroval svět ke globální dohodě o klimatu

Novinka | 11 prosince, 2010 v 16:00

Vlády daly na klimatické konferenci OSN v Cancúnu přednost naději před obavami a nasměrovaly tak svět ke globální dohodě o zastavení nebezpečné změny klimatu. Cesta to sice bude složitá, ale jednání v Cancúnu ji učinila o něco schůdnější.

Den pro limity 1. 10. v Litvínově

Novinka | 1 října, 2010 v 0:00

Občanská sdružení Kořeny a Litvínov Občanům ve spolupráci s Greenpeace v pátek 1. října od 13:00 pořádají akci na podporu zachování těžebních limitů, které chrání Horní Jiřetín, Litvínov a další obce v kraji. Přijďte se podívat a přesvědčte se...

46 - 50 z 78 výsledky.