Jaderná krize ve Fukušimě – rok poté

Dne 11. března 2011 postihlo pobřeží Japonska zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály následované vlnou tsunami, která zasáhla východní pobřeží této země, zničila domovy tamních obyvatel a vzala životy desítkám tisíc lidí.

Tato událost vedla k nejhorší jaderné katastrofě od havárie v Černobylu v roce 1986. Zároveň odhalila závažné nedostatky v systému dohledu nad jadernou bezpečností v Japonsku. 

 

Roztavení jádra reaktoru

Zemětřesení způsobilo přerušení dodávek elektrické energie z externích zdrojů v jaderné elektrárně Fukušima - Daichi, kde se nacházelo šest reaktorů. Následná vlna tsunami zaplavila záložní dieselové generátory, které pak nebylo možné využít jako náhradní zdroj elektrické energie, což následně vedlo k selhání chladicích systémů. V důsledku nedostatečného chlazení se jaderné palivo v reaktorech 1, 2 a 3 začalo tavit a začal se v nich hromadit vodík, který posléze explodoval. Výbuch způsobil poškození ochranné obálky čtvrtého reaktoru.

Tato jaderná katastrofa byla na stupnici INES (Mezinárodní stupnice jaderných událostí) Mezinárodní agentury pro atomovou energii označena stupněm 7, což je nejvyšší možný stupeň. Japonský úřad pro jadernou bezpečnost (NISA) odhadl, že množství radioaktivního cesia, které uniklo do ovzduší během exploze, odpovídá 168 hirošimským jaderným bombám.

Možnost roztavení přehřátého jádra jako následek tsunami byla předpovídána v dokumentech Japonské organizace pro jadernou bezpečnost již od roku 2008. Vlastník jaderné elektrárny ve Fukušimě, tokijská elektrárenská společnost (TEPCO), si byl vědom, že případná vlna tsunami by přesáhla její konstrukční limity, ale nikdy se nepokusil své zařízení modernizovat. Místo toho regulátoři a TEPCO toto nebezpečí ignorovali. Selhání lidských institucí, které nebyly schopny investovat do bezpečnostních opatření, vedlo k fukušimské jaderné katastrofě.

Evakuace

Gymnázium ve městě Yonezawa - útulek pro 504 lidí, kteří přišli o své domovy kvůli vlně tsunami nebo žijí poblíž jaderné elektrárny Fukušima.

 Kontaminovanou oblast opustilo přes 150 000 lidí z do okruhu 50 km od havarované elektrárny. Dvacetikilometrová evakuační zóna je stále mimo limity, odborníci očekávají, že nebude obyvatelná po celá desetiletí. Většina z těch, kteří byli evakuováni z jiných oblastí, se stejně kvůli obavám ze záření, nezaměstnanosti a strachu ze života ve "městě duchů" nehodlají vrátit.

Kontaminace

Studie, kterou provedli vědci z Oceánografického institutu ve Wood Hole, označila fukušimskou katastrofu za „největší neúmyslný únik radiace do oceánu v historii”. V dubnu 2011 bylo množství cesia-137 v oceánu, které bylo měřeno u pobřeží elektrárny Fukušima – Daiichi, 50 miliónkrát vyšší než před katastrofou. 

Výzkumní pracovníci varují, že úplný dopad účinků radiace na ekosystém nebude znám po celá desetiletí. Testy vzorků mořské vody, které odebralo Greenpeace, prokázaly nadměrné množství radioaktivního cesia v mořských řasách a rybách. Analýza Asahi News provedená na základě údajů od společnosti TEPCO ukázala, že do Tichého oceánu bylo vypuštěno 462 TBq (terabecquerel = bilion becquerelů) radioaktivního stroncia. Pokud se radioaktivní stroncium dostane do potravinového řetězce, hromadí se v kostech a může způsobit rakovinu kostí a leukémii.

Radiační expertka Rianne Teule při měření kontaminace plodin na zahradě ve městě Minamisoma, které leží 30 km od havarované jaderné elektrárny Fukušima - Daiči.

 V Japonsku byla nalezena kontaminovaná rýže, hovězí maso, ovoce, zelenina, mléko, a kojenecká výživa. Toto zjištění vyvolalo vlnu strachu mezi obyvateli a vzalo si obrovskou daň na japonské ekonomice. V lednu přiznalo 2012 japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI), že k výstavbě nových domů a bytů a na opravu silnic a další infrastruktury poškozené při zemětřesení byl použit radioaktivní štěrk. Nebyly totiž stanoveny žádné předpisy na sledování radiace v kamení a štěrku.

Domy, školy a městské oblasti potřebují projít rozsáhlou dekontaminací, včetně odstranění půdy. Ze samotné Fukušimské prefektury bude muset být odstraněno asi 29 milionů krychlových metrů radioaktivní půdy. Odstranění je velmi obtížné a vláda se stále snaží určit, kde tento materiál uložen. Nakládání s odpady jen podněcuje stále rostoucí obavy.

Stav fukušimských reaktorů

V prosinci 2011 vláda a TEPCO prohlásili, že bylo dosaženo stavu studeného odstavení reaktoru, i když stále ještě nelze určit přesnou polohu a teplotu roztaveného paliva. Panuje přesvědčení, že jaderné palivo propálilo masivní ocelovou podlahou tlakové nádoby reaktoru a možná dokonce i silnou betonovou základnu uzavřené nádoby pod ní.

Vláda vyhlásila studené odstavení reaktoru z politických důvodů, aby splnila svůj dřívější příslib, že se tak stane do konce roku 2011. Realita je ovšem taková, že čtyři jaderné reaktory v elektrárně Fukušima – Daichi nejsou ve stabilním stavu a uvolňování radioaktivních látek nadále kontaminuje oceán a znečišťuje podzemní vody. Úroveň radiace je stále příliš vysoká na to, aby bylo možné do reaktoru vstoupit, a pokusy prohlédnout jeho vnitřek za pomoci endoskopu selhaly. Pracovníci, ve snaze zabránit další explozi vodíku, nadále do reaktorů aplikují dusík.

Posádka vlajkové lodi Greenpeace Rainbow Warrior při odebírání vzorků vody a řas u pobřeží blízko Fukušimy pro analýzu úrovně kontaminace radioaktivitou. Zleva: Giorgia Monti z Greenpeace Itálie, Sakyo Noda z Greenpeace Japonsko, Tuomas Heikkila (řídí člun), Jacob Namminga.

Pokusy o dekontaminaci vysoce radioaktivní vody použité při chlazení reaktorů se setkávaly s velkými obtížemi, a proto je v současné době přes 100 000 tun kontaminované vody uloženo v elektrárně. Způsoby chlazení jsou zatím jen provizorní. Poškozené reaktory nadále kontaminují životní prostředí a zůstávají náchylné k poškození při zemětřesení, které je v Japonsku častým jevem.

Současné odhady naznačují, že vyřazení fukušimských reaktorů z provozu bude trvat 40 let.

Náklady

Japonské centrum pro ekonomický výzkum odhadlo veškeré náklady na odškodnění a vyřazení šesti fukušimských reaktorů z provozu mezi 520 a 650 miliardami amerických dolarů 5.

Závazky elektrárenské společnosti TEPCO brzy přesáhnou její finanční možnosti. Proto japonská vláda již souhlasila, že jí poskytne 11,6 miliardy dolarů a společnost požádala o další 9 miliard eur. Tyto částky nezahrnují vládní finanční prostředky použité na odškodnění obětí katastrofy.

Proces odškodnění:

Jen malá část lidí, kteří byli evakuováni, měli nárok na odškodnění. Postupy společnosti TEPCO byly komplikované a omezující, čímž zpomalovaly proces podání žádosti o odškodnění. Zpočátku TEPCO požadovalo po žadatelích o odškodnění vyplnění 58mi stránkového formuláře, doplněného 158mi stránkovými pokyny. Naproti tomu, jeden manuál společnosti TEPCO o jaderné havárii měl pouhé tři stránky, další byl jen měl stránek šest. Poškození si na formuláře stěžovali, a firma je poté zjednodušila.

Politické a společenské dopady

Dopady katastrofy vnímalo nejen Japonsko, ale celý svět. Řada států přehodnotila způsobilost svých vlastních jaderných reaktorů odolat přírodním katastrofám. Německo odstavilo některé ze svých reaktorů a zavázalo se zcela odstoupit od používání jaderné energie.

Fukušimská katastrofa nastolila vážné otázky ohledně mýtu o jaderné bezpečnosti. V Japonsku byla v oblasti jaderné energetiky odhalena značná korupce, včetně úsilí o klamání veřejnosti, stejně jako opakované příklady bratříčkování mezi energetickými společnostmi a vládními agenturami, které je regulují.

Veřejná podpora jaderné energie v Japonsku byla z velké části narušena. V současné době je přes 90 % z 54 japonských reaktorů mimo provoz. Všechny by mohly být odstaveny do května 2012, pokud se některý znovu nespustí. Mnoho zástupců místních samospráv prohlásilo, že nebudou udělovat souhlas ke znovuspuštění reaktorů. I přes prohlášení jaderného průmyslu, Japonsko nemělo žádné významné problémy s dodávkami elektřiny a ukázalo tak, že může přežít i bez jaderné energie. 


[1] "Fukushima caesium leaks 'equal 168 Hiroshimas': Japan's government estimates the amount of radioactive caesium-137 released by the Fukushima nuclear disaster so far is equal to that of 168 Hiroshima bombs", The Telegraph, August 25, 2011. Available at: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/asia/japan/8722400/Fukushima-caesium-leaks-equal-168-Hiroshimas.html

[2] "Hundreds of trillions of becquerels of radioactive strontium leaked into sea," by Naoya Kon, The Asahi Shimbun, December 19, 2011. Available at: http://ajw.asahi.com/article/0311disaster/fukushima/AJ201112190001b

Fukushima I (Daiichi) - poškození zemětřesením a vlnou tsunami před/poté

Poznámka:
před - snímek z google earth před vlnou tsunami; poté - snímek digital globe pořízený po druhé explozi v jaderné elektrárně

before
after

Nejnovější aktualizace

 

Barbie už nebude ničit deštný prales

Novinka | 5 října, 2011 v 12:23

Výrobce panenky Barbie, společnost Mattel, dnes oznámil, že přestane nakupovat papír a obaly od dodavatelů, kteří jsou spojeni s ničením deštných pralesů. Je to další průlom v ochraně pralesů a další vítězství globální kampaně Greenpeace. V...

Rozhovor s výkonným ředitelem Greenpeace Čestmírem Hrdinkou na Radiu 1

Autor blogu: Čestmír Hrdinka | 4 října, 2011

Poslechněte si rozhovor s výkonným ředitelem Greenpeace Čestmírem Hrdinkou v pořadu Zátiší na Radiu 1 .

Arktida na tenkém ledě

Novinka | 29 září, 2011 v 11:55

Ledoborec Arctic Sunrise se vrátil z vědecké expedice, kde sloužil týmu vědců z britské univerzity v Cambridge zkoumajících ubývání ledu v Severním ledovém oceánu. Ti v Arktidě poprvé použili k systematickému výzkumu tloušťky a objemu mořského...

Odešla Wangari Maathai – odvážná obhájkyně lidských práv, demokracie a životního...

Novinka | 27 září, 2011 v 14:16

Greenpeace vyjadřuje zármutek nad smrtí profesorky Wangari Muta Maathai – nositelky Nobelovy ceny, která téměř čtyřicet let bojovala za životní prostředí, práva žen, ochranu lidských práv a nenásilí.

DETOX: H&M odstraní nebezpečné látky ze své výroby

Novinka | 21 září, 2011 v 14:55

Oděvní firma H&M se zavázala k odstranění nebezpečných chemikálií ze své výroby. Po akcích před prodejnami po celém světě, i na sociálních sítích, firma konečně zareagovala na výzvu Greenpeace k DETOXu a odhodlala se ke zveřejnění svého závazku.

Detox Tour 2011- palubní deník – Spolchemie

Autor blogu: Čestmír Hrdinka | 15 září, 2011

Ústí nad Labem, Spolchemie. V rámci DETOX tour se vracím do rodného města a jsem zvědavý, co uvidím. Vzpomínám na školní léta na gymplu v Jatečné, shodou okolností kousek od Spolchemie. A také na rýmovačku tehdejších ústeckých...

Detox Tour 2011- palubní deník – Lovochemie

Autor blogu: Lenka Pipková | 14 září, 2011

Dnešní plavba nás přivedla až k lovosické Lovochemii, největšímu výrobci hnojiv u nás. Podnik se podle vlastních informací snaží při svém provozu minimalizovat dopady na životní prostředí. Jak je to ale s jeho výrobky - hnojivy?

DETOX tour 2011 - palubní deník - Mělník

Autor blogu: Jan Rovenský | 13 září, 2011

Komplex elektráren Mělník (Mělník I. provozovaná společností Energotrans a Mělník II. a III provozované společností ČEZ, a.s.) je třetím největším tuzemským zdrojem emisí nejdůležitějšího skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO 2 ).

Spolana – příběh plný jedů: Greenpeace se vrací na další místo činu

Novinka | 12 září, 2011 v 12:05

Greenpeace DETOX tour 2011 dorazila k dalšímu horkému místu na Labi – Spolaně Neratovice. Areál této chemické továrny je stále kontaminován mixem těch nejnebezpečnějších látek jako DDT, rtuť, dioxiny, PCB, hexachlorbenzen, toluen nebo alifatické...

DETOX tour 2011 - palubní deník - Kolín (8.9. 2011)

Autor blogu: Lucie Jakešová | 12 září, 2011

Ve středu se náš tým rozděluje na „vodní“ a „pozemní“. Vyměňuji palubu člunu za pevnou půdu a vydávám se s našimi dobrovolníky na kolínské Karlovo náměstí. Neodrazuje nás ani vytrvalý déšť – stánek přesouváme do podloubí a bavíme se s...

621 - 630 z 1014 výsledky.