Jaderná krize ve Fukušimě – rok poté

Dne 11. března 2011 postihlo pobřeží Japonska zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály následované vlnou tsunami, která zasáhla východní pobřeží této země, zničila domovy tamních obyvatel a vzala životy desítkám tisíc lidí.

Tato událost vedla k nejhorší jaderné katastrofě od havárie v Černobylu v roce 1986. Zároveň odhalila závažné nedostatky v systému dohledu nad jadernou bezpečností v Japonsku. 

 

Roztavení jádra reaktoru

Zemětřesení způsobilo přerušení dodávek elektrické energie z externích zdrojů v jaderné elektrárně Fukušima - Daichi, kde se nacházelo šest reaktorů. Následná vlna tsunami zaplavila záložní dieselové generátory, které pak nebylo možné využít jako náhradní zdroj elektrické energie, což následně vedlo k selhání chladicích systémů. V důsledku nedostatečného chlazení se jaderné palivo v reaktorech 1, 2 a 3 začalo tavit a začal se v nich hromadit vodík, který posléze explodoval. Výbuch způsobil poškození ochranné obálky čtvrtého reaktoru.

Tato jaderná katastrofa byla na stupnici INES (Mezinárodní stupnice jaderných událostí) Mezinárodní agentury pro atomovou energii označena stupněm 7, což je nejvyšší možný stupeň. Japonský úřad pro jadernou bezpečnost (NISA) odhadl, že množství radioaktivního cesia, které uniklo do ovzduší během exploze, odpovídá 168 hirošimským jaderným bombám.

Možnost roztavení přehřátého jádra jako následek tsunami byla předpovídána v dokumentech Japonské organizace pro jadernou bezpečnost již od roku 2008. Vlastník jaderné elektrárny ve Fukušimě, tokijská elektrárenská společnost (TEPCO), si byl vědom, že případná vlna tsunami by přesáhla její konstrukční limity, ale nikdy se nepokusil své zařízení modernizovat. Místo toho regulátoři a TEPCO toto nebezpečí ignorovali. Selhání lidských institucí, které nebyly schopny investovat do bezpečnostních opatření, vedlo k fukušimské jaderné katastrofě.

Evakuace

Gymnázium ve městě Yonezawa - útulek pro 504 lidí, kteří přišli o své domovy kvůli vlně tsunami nebo žijí poblíž jaderné elektrárny Fukušima.

 Kontaminovanou oblast opustilo přes 150 000 lidí z do okruhu 50 km od havarované elektrárny. Dvacetikilometrová evakuační zóna je stále mimo limity, odborníci očekávají, že nebude obyvatelná po celá desetiletí. Většina z těch, kteří byli evakuováni z jiných oblastí, se stejně kvůli obavám ze záření, nezaměstnanosti a strachu ze života ve "městě duchů" nehodlají vrátit.

Kontaminace

Studie, kterou provedli vědci z Oceánografického institutu ve Wood Hole, označila fukušimskou katastrofu za „největší neúmyslný únik radiace do oceánu v historii”. V dubnu 2011 bylo množství cesia-137 v oceánu, které bylo měřeno u pobřeží elektrárny Fukušima – Daiichi, 50 miliónkrát vyšší než před katastrofou. 

Výzkumní pracovníci varují, že úplný dopad účinků radiace na ekosystém nebude znám po celá desetiletí. Testy vzorků mořské vody, které odebralo Greenpeace, prokázaly nadměrné množství radioaktivního cesia v mořských řasách a rybách. Analýza Asahi News provedená na základě údajů od společnosti TEPCO ukázala, že do Tichého oceánu bylo vypuštěno 462 TBq (terabecquerel = bilion becquerelů) radioaktivního stroncia. Pokud se radioaktivní stroncium dostane do potravinového řetězce, hromadí se v kostech a může způsobit rakovinu kostí a leukémii.

Radiační expertka Rianne Teule při měření kontaminace plodin na zahradě ve městě Minamisoma, které leží 30 km od havarované jaderné elektrárny Fukušima - Daiči.

 V Japonsku byla nalezena kontaminovaná rýže, hovězí maso, ovoce, zelenina, mléko, a kojenecká výživa. Toto zjištění vyvolalo vlnu strachu mezi obyvateli a vzalo si obrovskou daň na japonské ekonomice. V lednu přiznalo 2012 japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI), že k výstavbě nových domů a bytů a na opravu silnic a další infrastruktury poškozené při zemětřesení byl použit radioaktivní štěrk. Nebyly totiž stanoveny žádné předpisy na sledování radiace v kamení a štěrku.

Domy, školy a městské oblasti potřebují projít rozsáhlou dekontaminací, včetně odstranění půdy. Ze samotné Fukušimské prefektury bude muset být odstraněno asi 29 milionů krychlových metrů radioaktivní půdy. Odstranění je velmi obtížné a vláda se stále snaží určit, kde tento materiál uložen. Nakládání s odpady jen podněcuje stále rostoucí obavy.

Stav fukušimských reaktorů

V prosinci 2011 vláda a TEPCO prohlásili, že bylo dosaženo stavu studeného odstavení reaktoru, i když stále ještě nelze určit přesnou polohu a teplotu roztaveného paliva. Panuje přesvědčení, že jaderné palivo propálilo masivní ocelovou podlahou tlakové nádoby reaktoru a možná dokonce i silnou betonovou základnu uzavřené nádoby pod ní.

Vláda vyhlásila studené odstavení reaktoru z politických důvodů, aby splnila svůj dřívější příslib, že se tak stane do konce roku 2011. Realita je ovšem taková, že čtyři jaderné reaktory v elektrárně Fukušima – Daichi nejsou ve stabilním stavu a uvolňování radioaktivních látek nadále kontaminuje oceán a znečišťuje podzemní vody. Úroveň radiace je stále příliš vysoká na to, aby bylo možné do reaktoru vstoupit, a pokusy prohlédnout jeho vnitřek za pomoci endoskopu selhaly. Pracovníci, ve snaze zabránit další explozi vodíku, nadále do reaktorů aplikují dusík.

Posádka vlajkové lodi Greenpeace Rainbow Warrior při odebírání vzorků vody a řas u pobřeží blízko Fukušimy pro analýzu úrovně kontaminace radioaktivitou. Zleva: Giorgia Monti z Greenpeace Itálie, Sakyo Noda z Greenpeace Japonsko, Tuomas Heikkila (řídí člun), Jacob Namminga.

Pokusy o dekontaminaci vysoce radioaktivní vody použité při chlazení reaktorů se setkávaly s velkými obtížemi, a proto je v současné době přes 100 000 tun kontaminované vody uloženo v elektrárně. Způsoby chlazení jsou zatím jen provizorní. Poškozené reaktory nadále kontaminují životní prostředí a zůstávají náchylné k poškození při zemětřesení, které je v Japonsku častým jevem.

Současné odhady naznačují, že vyřazení fukušimských reaktorů z provozu bude trvat 40 let.

Náklady

Japonské centrum pro ekonomický výzkum odhadlo veškeré náklady na odškodnění a vyřazení šesti fukušimských reaktorů z provozu mezi 520 a 650 miliardami amerických dolarů 5.

Závazky elektrárenské společnosti TEPCO brzy přesáhnou její finanční možnosti. Proto japonská vláda již souhlasila, že jí poskytne 11,6 miliardy dolarů a společnost požádala o další 9 miliard eur. Tyto částky nezahrnují vládní finanční prostředky použité na odškodnění obětí katastrofy.

Proces odškodnění:

Jen malá část lidí, kteří byli evakuováni, měli nárok na odškodnění. Postupy společnosti TEPCO byly komplikované a omezující, čímž zpomalovaly proces podání žádosti o odškodnění. Zpočátku TEPCO požadovalo po žadatelích o odškodnění vyplnění 58mi stránkového formuláře, doplněného 158mi stránkovými pokyny. Naproti tomu, jeden manuál společnosti TEPCO o jaderné havárii měl pouhé tři stránky, další byl jen měl stránek šest. Poškození si na formuláře stěžovali, a firma je poté zjednodušila.

Politické a společenské dopady

Dopady katastrofy vnímalo nejen Japonsko, ale celý svět. Řada států přehodnotila způsobilost svých vlastních jaderných reaktorů odolat přírodním katastrofám. Německo odstavilo některé ze svých reaktorů a zavázalo se zcela odstoupit od používání jaderné energie.

Fukušimská katastrofa nastolila vážné otázky ohledně mýtu o jaderné bezpečnosti. V Japonsku byla v oblasti jaderné energetiky odhalena značná korupce, včetně úsilí o klamání veřejnosti, stejně jako opakované příklady bratříčkování mezi energetickými společnostmi a vládními agenturami, které je regulují.

Veřejná podpora jaderné energie v Japonsku byla z velké části narušena. V současné době je přes 90 % z 54 japonských reaktorů mimo provoz. Všechny by mohly být odstaveny do května 2012, pokud se některý znovu nespustí. Mnoho zástupců místních samospráv prohlásilo, že nebudou udělovat souhlas ke znovuspuštění reaktorů. I přes prohlášení jaderného průmyslu, Japonsko nemělo žádné významné problémy s dodávkami elektřiny a ukázalo tak, že může přežít i bez jaderné energie. 


[1] "Fukushima caesium leaks 'equal 168 Hiroshimas': Japan's government estimates the amount of radioactive caesium-137 released by the Fukushima nuclear disaster so far is equal to that of 168 Hiroshima bombs", The Telegraph, August 25, 2011. Available at: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/asia/japan/8722400/Fukushima-caesium-leaks-equal-168-Hiroshimas.html

[2] "Hundreds of trillions of becquerels of radioactive strontium leaked into sea," by Naoya Kon, The Asahi Shimbun, December 19, 2011. Available at: http://ajw.asahi.com/article/0311disaster/fukushima/AJ201112190001b

Fukushima I (Daiichi) - poškození zemětřesením a vlnou tsunami před/poté

Poznámka:
před - snímek z google earth před vlnou tsunami; poté - snímek digital globe pořízený po druhé explozi v jaderné elektrárně

before
after

Nejnovější aktualizace

 

Borneo je v plamenech. Nejen orangutanům mizí životní prostor

Novinka | 7 října, 2015 v 10:29

Šokující snímky a záběry, které pořídili výzkumníci organizace Greenpeace, ukazují masivní požáry deštných pralesů v Indonésii.

Nový Zéland vytváří mořskou rezervaci větší než Francie

Novinka | 5 října, 2015 v 15:38

Těžaři a rybáři jsou zaskočeni. Představitelé Nového Zélandu chtějí přeměnit značnou část Tichého oceánu ve vůbec největší mořskou rezervaci na světě.

Pralesy v Kongu budou chráněny. Shodlo se na tom šest afrických států

Novinka | 2 října, 2015 v 10:00

Šest afrických států souhlasilo s plánem na ochranu tropických pralesů v Konžské pánvi. Ta představuje jednu z pěti nejdůležitějších oblastí, která zatím patří k těm nejzachovalejším přírodním scenériím na Zemi

To nejlepší ze sociálních sítí: Lidé slaví odchod Shellu z Arktidy

Novinka | 30 září, 2015 v 10:34

Na sklonku září Shell oznámil, že stahuje své aktivity z Arktidy. Miliony lidé z celého světa to následně oslavily originálními příspěvky na sociálních sítích. Přinášíme vám výběr toho nejlepšího.

Shell vzdává bitvu o Arktidu. Těžba ropy je drahá a odpor lidí příliš velký

Autor blogu: Lukáš Hrábek | 29 září, 2015

Napsáno pro A2larm.cz . Dříve byla Arktida drsná, nehostinná a nedostupná oblast pokrytá ledem. V posledních letech ovšem kvůli globálnímu oteplování ubývá nejen klimaskeptiků, ale i ledu v nedotčené polární přírodě. A ropné...

Šéf Greenpeace: Shell prohrál v arktickém gamblu

Novinka | 29 září, 2015 v 11:52

Letošní těžařská sezona je pro Shell jedním velkým zklamáním. Na sklonku září totiž firma i díky tlaku veřejnosti upustila od pokračování ropného průzkumu v Arktidě. Stál ji přitom kolem sedmi miliard dolarů.

Jakou budoucnost si vybereme? Lidé po celém světě žádají čistější formy energie

Novinka | 26 září, 2015 v 15:00

V ledových vodách Arktidy i na vyhřátých plážích v Indonésii se dnes scházejí lidé, aby protestovali proti fosilním palivům a závislosti na jaderné energii. V rámci Globálního dne akcí žádají stoprocentní přechod na obnovitelné zdroje. Aktivisté...

Komiks: Esperanza a kajaktivisté blokují vyplutí těžařské plošiny

Novinka | 23 září, 2015 v 14:52

Podívejte se na příběh aktivistů Greenpeace na lodi Esparanza, která se spolu s dalšími příznivci vydala blokovat cestu těžební plošiny Polar Pioneer na Aljašku. Nevšední pohled na tuto událost nabídl britský ilustrátor Robert Fresson.

Dusíme se kouřem. Jaký je život pod tlustou vrstvou indonéského dýmu?

Autor blogu: Zamzami | 23 září, 2015

Kouř způsobený lesními požáry a ničením rašelinišť pokrývá okolo 80 % indonéského ostrova Sumatra. A zdá se, že vás kouř pronásleduje, ať už se snažíte uniknout jakkoliv daleko. Má žena a dcera právě teď měly být v našem domě...

5 důvodů, proč hledání ropy v Arktidě ohrožuje velryby

Autor blogu: Farrah Khan | 16 září, 2015

Nemusíme se dívat příliš daleko do historie, abychom nalezli důkaz toho, že těžba ropy na otevřeném moři je riskantní podnik. Úniky ropy zaviněné společnostmi BP a Exxon-Valdez devastovaly životní prostředí, přičemž ani jedna jmenovaná...

61 - 70 z 940 výsledky.