Jaderné havárie

Historie jaderné energetiky je plná nehod – od těch největších katstrof, jakou byla havárie v Černobylu, až po úniky radioaktivních látek, kterých bylo po Černobylu nahlášeno Mezinárodní agentuře pro rozvoj atomové energie přes 800. Nehody v jaderných elektrárnách měly už podobu částečného roztavení jádra reaktoru, vnitřního selhání systému nebo úniku radioaktivních látek.

Takové nehody nejsou přitom omezeny na konkrétní země nebo typ reaktoru.  Neplatí, že se jaderné nehody stávají pouze v méně rozvinutých zemích se zastaralými technologiemi. Většina nehod pramení buď ze selhání lidského faktoru nebo z chyb samotných technologií.  Ani technologie samotná, ani vyspělost té které země nejsou samy o sobě zárukou bezpečnosti.

 

Mezinárodní agentura pro rozvoj jaderné energie vypracovala stupnici, podle níž hodnotí jaderné havárie. Mezinárodní stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí (INES – The International Nuclear Event Scale) má škálu od 0 do 7  a havárie se rozlišují na základě jejich vlivu na lidi a životní prostředí, nebo podle toho, který bezpečnostní systém byl porušen.

Dvě havárie byly dosud klasifikovány nejvyšším, tedy sedmým stupněm – Černobyl a Fukušima.

Mezi dalšími nehodami, které byly oficiálně nahlášeny jsou:

- 1 na úrovni INES 6, došlo k ní v Rusku
- 3 na úrovni INES 5, došlo k nim v USA, UK a Kanadě
- 5 na úrovni INES 4,  došlo k nim v Japonsku, Indii, Belgii, Egyptě a na Slovensku
- 31 na úrovni INES 3, mimo jiné ve  Švédsku, USA, Rusku, Číně, Španělsku, Francii a Velké Británii
- 254 na úrovni INES 2

Provozovatelé jaderných elektráren se mnohdy snaží význam nehod bagatelizovat, zatajovat některé podstatné informace. K manipulaci veřejným míněním docházelo jak před čtvrtstoletím v nedemokratickém a zaostalém Sovětském svazu, tak vloni v demokratickém a technologicky vyspělém Japonsku.

Černobyl, Ukrajina

V sobotu 26. dubna 1986 časně ráno došlo na čtvrtém bloku jaderné elektrárny Černobyl k výbuchu a následnému požáru, který zničil reaktor a způsobil rozsáhlý únik radioaktivních látek do okolí. Bylo tak zamořeno území, kde žilo 7 milionů lidí. Během havárie reaktoru a následného požáru uniklo 200krát více radioaktivního záření, než kolik se dohromady uvolnilo při výbuchu jaderných bomb v Hirošimě a Nagasaki.

Dva miliony lidí byly evakuovány nebo musely později opustit své domovy. Mnoho z nich bylo ozářeno a dodnes trpí následky radiace. Jiní ještě pořád žijí v prostředí se všudypřítomnou radiací.  V obou případech je zdokumentována zvýšená míra rakoviny (až 350 000 případů v důsledku havárie), znetvoření či mrtví novorozenci a velké množství psychických onemocnění. K tomu se přidávají ještě onemocnění srdce a krevního oběhu, poškození dýchacích cest a zažívacích orgánů. Podle studie ruských, ukrajinských a běloruských vědců, již zemřelo či v budoucnu zemře v důsledku černobylské havárie až 200 000 lidí.

Sovětská vláda se snažila celou událost bagatelizovat. Hasiči, kteří hasili požár 26. dubna, ale ani další, kteří se podíleli na následných likvidačních pracích, dlouho nevěděli, do jakého nebezpečí jdou. Nevěděli o tom ani občané tehdejšího sovětského bloku, ani okolní země. Radioaktivni částice se dostaly až tisíce kilometrů daleko od místa havárie a zamořily oblast o rozloze zhruba 100 000 km2.

I 25 let od havárie jsou obyvatelé postižených oblastí stále vystaveni záření a navíc jejich živobytí závisí na kontaminované potravě a mléku.

Tobias Münchmeyer, jaderný expert z Greenpeace Německo, se vydal po stopách jedné z nejhorších katastrof v lidských dějinách. Podívejte se na jeho poutavou fotoreportáž


Fukushima Daiichi , Japonsko

K havárii v japonské elektrárně Fukušima I - Dai-či došlo 11. března 2011 následkem silného zemětřesení a následného tsunami. Poruchy se objevovaly postupně na čtyřech blocích, za což si havárie vysloužila hodnocení nejvyšším stupněm 7 podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí INES.

● V bloku 1 došlo k tavení paliva, úniku radioaktivní páry a plynu mimo elektrárnu, zřícení reaktorové budovy.

● V bloku 2 a 3 byla situace obdobná, došlo k tavení paliva. Pokusy o nouzové chlazení mořskou vodou nepomohly a nadále docházelo k výbuchům vodíku, byla porušena ochranná obálka a došlo úniku radioaktivní páry a plynu mimo elektrárnu.

● V bloku 4, který byl sice odstavený již delší dobu před havárií (stejně jako bloky 5 a 6), došlo v důsledku výbuchů v sousedních reaktorech k požáru bazénu s vyhořelým palivem a následnému vážnému úniku radioaktivity (stal se tak hlavním zdrojem radioaktivního znečištění  elektrárny). Uvedený únik je paradoxně horší, než kdyby pocházel z reaktoru, protože izotopy ve vyhořelém palivu představují větší riziko z hlediska dlouhodobé kontaminace.

 ● V elektrárně Fukušima 2 - Daina došlo u několika bloků k poruše chlazení a následně musely být odstaveny.            

Situace ve Fukušimě je i nadále velice vážná, kontaminace cesiem-137 představuje významné zdravotní riziko pro obyvatele, kteří jí byli vystaveni. Právě kontaminace cesiem‑137 způsobila taky jedny z největších zdravotních dopadů po černobylské katastrofě, protože tento izotop může zůstat v životním prostředí a potravinovém řetězci až 300 let.

Z oblastí vzdálených až 50 km od elektrárny uprchlo 150 000 lidí. 20 kilometrová zóna zůstává i nadále nepřístupná a předpokládá se, že bude neobyvatelná o několik desetiletí.

Náklady na likvidaci následků havárie a kompenzace jsou Japonským výzkumným institutem ekonomickým odhadovány na 520 – 650 miliard amerických dolarů.

Není to první jaderná havárie, která se v Japonsku odehrála. V roce 1999 v Tokaimuře na následky ozáření zemřeli dva pracovníci jaderné elektrárny. Došlo tam tehdy k do té doby největšímu úniku radiace v Japonsku.

V roce 2004 nastaly problémy s reaktorem 3 v japonské elektrárně Mihama. Z potrubí začala prosakovat pára a vařící voda. Na místě zahynuli čtyři pracovníci a dalších 7 bylo zraněno.


Three Mile Island
, USA 

V roce 1979 došlo k havárii v jaderné elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii, USA, blízko města Harrisburg. V sekci 2 se roztavilo přehřáté jádro nukleárního reaktoru. V důsledku toho došlo k úniku 2,5 milionů curia (jednotka radioaktivity) radioaktivních plynů a přibližně 15 curia izotopu jódu 131. Je zdokumentováno, že nehoda vedla ke zvýšení novorozenecké úmrtnosti, která se oproti roku 1978 zvýšila o 28 % (u dětí do jednoho roku, u dětí do jednoho měsíce až o 54 %!). Z 20 kilometrové evakuační zóny prchlo na 140 000 lidí, nicméně více než polovina obyvatel zóny své domovy nikdy neopustila.

Podle mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES) šlo o nehodu 5. stupně.


Forsmark, Švédsko
 

V roce 2006 se v jaderné elektrárně ve švédském Forsmarku stala nehoda úrovně 2 na stupnici INES. Došlo k chybě v elektrickém okruhu a byla přerušena dodávka elektřiny. Bohužel ale nedošlo k automatickému nahození dieselových generátorů poté. V této kritické situaci přestaly fungovat přístroje v regulační místnosti a nikdo nevěděl, co se v tu chvíli v reaktoru děje, a nebylo možné stěpnou reakci regulovat. Trvalo dlouhých 23 minut, než se podařilo elektrárnu dostat pod kontrolu. Bylo jen štěstím že nedošlo ke katastrofě.


Jaslovské Bohunice, Slovensko (Československo)
 

Elektrárnu Jaslovské Bohunice tvoří reaktory ještě starého sovětského designu VVER-440, tedy první generace. Tento design vedl k více než 30 „dropbnějším“ událostem.

V roce 1976 zahynuli dva pracovníci při úniku oxidu uhličitého, který byl používán jako chladící směs.

V únoru 1977 došlo v reaktoru A-1 k zatím největší jaderné nehodě v této elektrárně, k nehodě 4. stupně, během doplňování jaderného paliva. Šlo o kombinaci lidské chyby a nedokonalého designu reaktoru.

Pracovníci montáže palivových článků nevyčistilo důsledně palivový článek od silikagelu používaného k odstranění vlhkosti při jeho transportu. To vedlo po zasunutí palivového článku do aktivní zóny ke snížení průtoku chladícího plynu přes tento článek a vyvolalo jeho přehřátí a následně poškození nejen daného kanálu reaktoru, ale i okolních technologických kanálů reaktoru. Následovalo vniknutí těžké vody do primárního okruhu a následně prostřednictvím netěsností parogenerátorů i některých částí sekundárního okruhu.

Uvažovalo se o opravě reaktoru, avšak kvůli příliš vysokým částkám, které by taková oprava stála, se v roce 1979 federální vláda ČSSR usnesla na vyřazení reaktoru z provozu a v současnosti probíhá tzv. "clean-up" proces, tj. rozmontování a dekontaminace, který má podle odhadů trvat až do roku 2033.


 

Mangano, Joseph (2004), "Three Mile Island: Health study meltdown", Bulletin of the atomic scientists, 60(5), pp31 -35

Nejnovější aktualizace

 

Jdeme k soudu! O budoucnosti těžby v Arktidě se začne rozhodovat v listopadu

Autor blogu: Michelle Jonker-Argueta | 22 února, 2017

Nastal čas, aby vlády byly odpovědné za své klimatické sliby. Musíme ochránit nedotčenou Arktidu a zachovat naši planetu pro příští generace! To je důvodem, proč nyní bereme „arktickou ropu“ k soudu. Konečně známe datum, kdy se začne...

Podařilo se to! Detoxikujeme přírodu a outdoor po celém světě!

Autor blogu: Edyta Sitko and Stefan Durrenberger | 16 února, 2017

Když jsme ke konci roku 2015 spustili kampaň Detox Outdoor, byl náš cíl jednoduchý: odstranit nebezpečné chemické látky PFC používané ve voděodolném oblečení a výbavě. Nyní už víme, že se nám to podaří! Gore Fabrics, výrobce produktů...

Je na čase, aby sponzoři přestali podporovat ropovod DAPL

Autor blogu: Mary Sweeters | 10 února, 2017

V úterý se Armádní sbor inženýrů vyjádřil, že usnadní společnosti Energy Transfer Partners provádět vrty pod jezerem Oahe a dokončit ropovod Dakota Access Pipeline. Je proto nejvyšší čas, aby si sponzoři jako Citibank vybrali, na jakou...

Amazonský korálový útes. Právě objevená přírodní vzácnost je již ohrožena

Autor blogu: Thais Herrero | 2 února, 2017

V nejsevernějším cípu Brazílie, kde se řeka Amazonka vlévá do moře, byl objeven nový přírodní úkaz - skrytý korálový útes - a to v oblasti, kde nikdo nevěřil, že se může nějaký vyskytovat. Jelikož bahnitá voda z Amazonky kalí mořskou...

Blokovat palmový olej nestačí. Musíme změnit systém

Autor blogu: Lukáš Hrábek | 2 února, 2017

Ve středu byl Den bez palmového oleje . Lidé proto ještě více zkoumali etikety a kupovali výrobky bez onoho proklínaného tuku. Otázka zní: má smysl ho bojkotovat? Odpověď není jednoduchá... Kdybychom teď hned veškerý palmový olej...

Snažme se probudit to lepší v nás. Jedině tak máme šanci

Autor blogu: David Murphy | 21 ledna, 2017

Miliony lidí z celého  světa se v průběhu uplynulých dní rozhodli vyslat jasnou zprávu nejen do Washingtonu, ale svým způsobem i na pražský Hrad. Chceme politiky, kteří nám naslouchají a dívají se do budoucnosti, nediktují a nežijí v...

Odhaleno: HSBC financuje ničení pralesů

Autor blogu: Annisa Rahmawati | 18 ledna, 2017

Zveřejnili jsme nelichotivou pravdu o HSBC, jedné z největších bank na světě. Bankovní dům se sídlem ve Velké Británii financuje palmoolejné společnosti, které devastují indonéské pralesy. Nyní si jeho zákazníci čtou zprávy, podle...

Rok 2016 v obrazech

Autor blogu: Maïa Booker, Lukáš Hrábek | 16 ledna, 2017

Pro planetu ani pro Greenpeace nebyl rok 2016 jednoduchý. Mnoho výzev zůstává otevřených a jejich řešení bude pokračovat i roce následujícím - globální změna klimatu, chování bezohledných korporací i politici, kterým záleží jen na...

Jaký byl rok 2016 v Greenpeace ČR? Slavili jsme výročí a řešili palmový olej a energetiku

Autor blogu: Lukáš Hrábek | 11 ledna, 2017

Uplynulý rok se nesl ve znamení velkých výročí. Celosvětová organizace Greenpeace oslavila 45. výročí od svého založení, ale důvod k radosti jsme měli i u nás, protože samostatná česká pobočka pracuje pro lepší životní prostředí již 25...

Skandál na ČVUT: Jsou studie o elektrárně Chvaletice “cinklé”?

Autor blogu: Lukáš Hrábek | 19 prosince, 2016

Na ČVUT se teď dějí věci. Značná část učitelů i studentů univerzity si přeje odchod rektora kvůli tomu, že zaměstnal pochybného “odborníka” na dotace Miroslava Elfmarka. Skandál ale pokračuje a ukazuje se, že Elfmark už v minulosti na...

1 - 10 z 1042 výsledky.

Detect language » Czech