Česko na jaderné křižovatce

Bude to jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které Česko v následujících dvou letech přijme. Rozhodnutí, zda budeme, či nebudeme stavět nové jaderné reaktory.

Ani zdaleka to není jen otázka technická nebo energetická, není to věc, která se týká malé skupiny expertů a politiků. Ano, fungování jaderné energetiky rozumí málokdo a energetika jako celek není pro většinu lidí příliš atraktivní téma. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že jde o rozhodnutí, které poznamená životy všech obyvatel Česka v horizontu desítek let.

V sázce je nejen vynaložení obrovské sumy peněz v řádu stovek miliard, ale i témata jako energetická bezpečnost, konkurenceschopnost v rozvoji moderních technologií, vztahy se sousedními zeměmi a členskými státy EU obecně, vztah mezi demokracií, osobní svobodou a monopolem a lobbyistickou silou velkých energetických firem, i „technické věci“ jako ukládání vyhořelého paliva či ochrana před možnou havárií.

Je to mimořádně citlivá a komplexní otázka. A přesvědčivé argumenty jsou bezpochyby na obou stranách, tedy na straně zastánců výstavby nových reaktorů, i těch, kteří ji považují za omyl, jenž může Česko dlouhodobě poškodit.

Česká otázka

Česká republika je dnes mezi členskými státy Evropské unie zřejmě nejvíce „projadernou“ zemí. Většina obyvatel považuje i po Fukušimě jadernou energetiku za bezpečnou nebo alespoň nevidí možné alternativy, považuje za nezbytné sžít se s určitou mírou rizika, protože jiné dostatečně velké zdroje energie podle nich nemáme. Jaderná energetika je také v očích mnoha lidí – oprávněně -  z hlediska ochrany klimatu lepší volbou než spalování uhlí.

Je obtížné spekulovat o tom, proč se Česko v názoru na jadernou energetiku tak zásadně odlišuje od sousedů v Německu nebo Rakousku, ale i obyvatel většiny členských zemí EU. Svou roli zřejmě hraje i to, že tehdejší Československo nezažilo naplno šok z havárie Černobylu, protože bylo součástí Sovětského bloku a v něm v roce 1986 ještě ani zdaleka nefungovala svobodná média a politici se maximálně snažili situaci zamlžovat a zatemňovat.

Takže zatímco Němci nebo Rakušani žili ve strachu, nakolik mohou důsledky katastrofy zasáhnout i je a sledovali každodenně zpravodajství o směru větru a posunu radioaktivního prachu, tak většina lidí v Československu žila spíše v přesvědčení, že havárie není zase tak hrozivá a že vše je pod kontrolou.

A právě to je ten základní psychologický moment: otázka, zda jadernou havárii a tuto technologii jako takovou můžeme mít „pod kontrolou“. Tam, kde se veřejné mínění v tomto ohledu zlomilo a lidé si jako v Německu nebo Rakousku začali myslet, že to není možné, je těžko představitelné plánovat stavbu nových reaktorů.

A psychologických a historických motivů je tu víc: Právě citlivost na naši svébytnost je dalším faktorem, který přispívá k naší orientaci na jádro. Nechceme si nechat diktovat svá rozhodnutí od sousedů a nejméně ze všech snad právě od Rakušanů a Němců...

„Česká jaderná otázka“ by mohla být pomalu samostatnou historickou disciplínou. Ale v současné diskusi jde pochopitelně i o méně abstraktní témata.

Lobbying velmocí

S projektem stavby nových temelínských a případně dalších reaktorů je spojen obří, v českých poměrech bezprecedentní politický a firemní lobbying: o zakázku v řádu stovek miliard korun mají zájem firmy z USA, Ruska a Francie a mají podporu svých vlád.

Česko se stává středobodem světa z hlediska rozvoje jaderné energetiky – temelínský tendr je v současnosti jediný na světě a může se stát do značné míry precedentem, který naznačí, zda a nakolik se bude jaderná technologie dál rozvíjet. Bitva má proto do určité míry charakter zápasu o přežití a bude tvrdá.

A v určitém smyslu se Česko stává i středobodem politického dění – premiér se v krátkých intervalech postupně setkal s americkým prezidentem, ruským prezidentem a francouzským prezidentem a je zjevné, že nebýt Temelína zájem o malou středoevropskou zemi by, přinejmenším v Bílém domě, tak velký nebyl.

Česká otázka II: obnovitelné zdroje

Z pohledu budoucnosti není samozřejmě zanedbatelný ani argument, že Česko může být v příštích desetiletích vývozcem energie, pokud odchod od jádra v Německu a dalších evropských zemích selže a sázka na obnovitelné zdroje nevyjde. Jádro se v očích většiny současných českých politiků i obyvatel v tomto kontextu jeví jako jistota ve střetu s dosud nevyzkoušeným světem obnovitelných zdrojů, které jsou zatím jen příslibem.

A to je další české specifikum v současném vyspělém světě: nedůvěra k obnovitelným zdrojům energie. Některé důvody jsou tady zřetelnější a není třeba příliš spekulovat: jsme malá země, nemáme přístup k moři, ležíme uprostřed Evropy nikoli na poušti... A tedy nemůžeme očekávat, že energie z větru nebo slunce bude pro nás stejně dostupná jako třeba v Dánsku, ve Španělsku nebo v Německu.

Celkově převládá pocit, že obnovitelné zdroje sice mohou být sympatické, nicméně je to spíš móda a dobré jsou tak na ohřátí vody na čaj. Ekonomiku neutáhnou, o tom není pochyb. Anebo je to neřízený a absurdní byznys, jak ukázal boom fotovoltaiky, kdy se na polích a loukách vyrojily solární panely.

Tak jednoduché to nicméně není: problém je v tom, že v Česku nevěříme v možnost rozvoje technologie obnovitelných zdrojů, tedy právě v to, čemu důvěřují v naprosté většině vyspělých zemí.

A to jsou přesně obrysy křižovatky, na níž stojíme: zda budeme pokračovat ve své důvěře v jádro, nebo zda přehodnotíme svoji nedůvěru v obnovitelné zdroje. Jsou to obrysy diskuse, která bude od obyvatel České republiky vyžadovat mimořádnou odpovědnost, věcnost a otevřenost argumentům.

Nejnovější aktualizace

 

Výbušniny na našem dvorku? Výbuch v Číně upozornil na obrovský problém chemického...

Autor blogu: Eric Liu | 2 září, 2015

Ve středu 12. srpna otřásly přístavem Binhai v čínském Tianjinu ( Tchien-ťinu) dva obrovské výbuchy chemikálií. Team Greenpeace Východní Asie okamžitě vyrazil z Pekingu na místo katastrofy testovat, kontrolovat a měřit. Tohle je...

Výroba největšího hadru finišuje, Češi namalovali 500 vzkazů

Novinka | 28 srpna, 2015 v 16:15

V závěru srpna končí akce, při níž mohli lidé vytvářet obrázky a vzkazy na bílé tkaniny u stánku Greenpeace. Malířská plátna vzniklá z odřezků a odpadu textilního průmyslu sešíváme dohromady v jeden velký patchwork. Vytváříme tak největší hadr na...

Soud: Rusko napadlo aktivisty protiprávně

Novinka | 25 srpna, 2015 v 12:13

Mezinárodní soud ve Vídni včera rozhodl, že ruská vláda neměla právo nalodit se na jachtu organizace Greenpeace a zadržet její posádku kvůli pokojnému protestu proti těžbě ropy v Arktidě v roce 2013. Nyní bude muset Rusko zaplatit odškodné...

Hvězdy zachraňují Arktidu!

Novinka | 24 srpna, 2015 v 11:41

Šedesát známých osobností se připojilo k sedmi milionům arktických obránců, aby podpořilo celosvětové hnutí za záchranu Arktidy. Pamela Anderson, Ozzy Osbourne, Kate Moss, Hugh Grant a Naomi Campbell jsou jen jedny z mnoha osobností, které se...

Dokázali jsme to. Svět je zase o něco zdravější a čistší

Autor blogu: Jan Freidinger | 18 srpna, 2015

Všechny členské státy EU hlasovaly pro zákaz toxických nonylfenolethoxylátů (NPE) v dováženém textilu. Toto rozhodnutí uzavřelo toxický kruh okolo této látky, na který Greenpeace poprvé upozornilo více než před pěti lety právě v České...

V Číně hrozí další výbuchy

Novinka | 13 srpna, 2015 v 13:23

Čínské město Tianjin (Tchien-ťin) zažilo v noci na dnešek doslova peklo. Výbuchy zatím neidentifikovaných nebezpečných látek ve skladu tohoto přístavního města zabily desítky lidí a stovky jich zranily. Situace se ale může ještě zhoršit.

Solarizujte Řecko!

Novinka | 5 srpna, 2015 v 10:02

Chcete vědět, jak přímo podpořit Řeky a pomoci jim najít cestu ven z krize?

Americký farmaceutický gigant Rite Aid devastuje kanadský boreální les

Novinka | 4 srpna, 2015 v 16:00

Během tohoto roku spustila organizace Greenpeace kampaň zaměřující se na Rite Aid, třetí největší společnost obchodující s léčivy v USA. Nedostatečným prověřováním původu používaného papíru tato společnost poškozuje lesy. Bez toho, aby měl silnou...

Nejdřív ji přizabili, teď obvinili z pirátství

Novinka | 4 srpna, 2015 v 10:09

Španělská aktivistka Greenpeace, kterou při svém zásahu vážně zranili mariňáci, čelí hrozbě, že ji stát odsoudí podle paragrafu o pirátství.

Co by J. X. Doležal říkal na sklonku mladší doby kamenné? Pazourek musíme mít!

Autor blogu: Jan Rovenský | 3 srpna, 2015

(ad článek "Prolomení limitů těžby uhlí? Jen folklorní debata") Kmenový šaman Jiří X. Doležal se zhluboka nadechne, zadívá se do plamenů a říká: "Léta sleduji boj o zbourání Velkých Žernosek kvůli rozšíření těžby nejkvalitnějšího...

1 - 10 z 869 výsledky.