Česko na jaderné křižovatce

Bude to jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které Česko v následujících dvou letech přijme. Rozhodnutí, zda budeme, či nebudeme stavět nové jaderné reaktory.

Ani zdaleka to není jen otázka technická nebo energetická, není to věc, která se týká malé skupiny expertů a politiků. Ano, fungování jaderné energetiky rozumí málokdo a energetika jako celek není pro většinu lidí příliš atraktivní téma. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že jde o rozhodnutí, které poznamená životy všech obyvatel Česka v horizontu desítek let.

V sázce je nejen vynaložení obrovské sumy peněz v řádu stovek miliard, ale i témata jako energetická bezpečnost, konkurenceschopnost v rozvoji moderních technologií, vztahy se sousedními zeměmi a členskými státy EU obecně, vztah mezi demokracií, osobní svobodou a monopolem a lobbyistickou silou velkých energetických firem, i „technické věci“ jako ukládání vyhořelého paliva či ochrana před možnou havárií.

Je to mimořádně citlivá a komplexní otázka. A přesvědčivé argumenty jsou bezpochyby na obou stranách, tedy na straně zastánců výstavby nových reaktorů, i těch, kteří ji považují za omyl, jenž může Česko dlouhodobě poškodit.

Česká otázka

Česká republika je dnes mezi členskými státy Evropské unie zřejmě nejvíce „projadernou“ zemí. Většina obyvatel považuje i po Fukušimě jadernou energetiku za bezpečnou nebo alespoň nevidí možné alternativy, považuje za nezbytné sžít se s určitou mírou rizika, protože jiné dostatečně velké zdroje energie podle nich nemáme. Jaderná energetika je také v očích mnoha lidí – oprávněně -  z hlediska ochrany klimatu lepší volbou než spalování uhlí.

Je obtížné spekulovat o tom, proč se Česko v názoru na jadernou energetiku tak zásadně odlišuje od sousedů v Německu nebo Rakousku, ale i obyvatel většiny členských zemí EU. Svou roli zřejmě hraje i to, že tehdejší Československo nezažilo naplno šok z havárie Černobylu, protože bylo součástí Sovětského bloku a v něm v roce 1986 ještě ani zdaleka nefungovala svobodná média a politici se maximálně snažili situaci zamlžovat a zatemňovat.

Takže zatímco Němci nebo Rakušani žili ve strachu, nakolik mohou důsledky katastrofy zasáhnout i je a sledovali každodenně zpravodajství o směru větru a posunu radioaktivního prachu, tak většina lidí v Československu žila spíše v přesvědčení, že havárie není zase tak hrozivá a že vše je pod kontrolou.

A právě to je ten základní psychologický moment: otázka, zda jadernou havárii a tuto technologii jako takovou můžeme mít „pod kontrolou“. Tam, kde se veřejné mínění v tomto ohledu zlomilo a lidé si jako v Německu nebo Rakousku začali myslet, že to není možné, je těžko představitelné plánovat stavbu nových reaktorů.

A psychologických a historických motivů je tu víc: Právě citlivost na naši svébytnost je dalším faktorem, který přispívá k naší orientaci na jádro. Nechceme si nechat diktovat svá rozhodnutí od sousedů a nejméně ze všech snad právě od Rakušanů a Němců...

„Česká jaderná otázka“ by mohla být pomalu samostatnou historickou disciplínou. Ale v současné diskusi jde pochopitelně i o méně abstraktní témata.

Lobbying velmocí

S projektem stavby nových temelínských a případně dalších reaktorů je spojen obří, v českých poměrech bezprecedentní politický a firemní lobbying: o zakázku v řádu stovek miliard korun mají zájem firmy z USA, Ruska a Francie a mají podporu svých vlád.

Česko se stává středobodem světa z hlediska rozvoje jaderné energetiky – temelínský tendr je v současnosti jediný na světě a může se stát do značné míry precedentem, který naznačí, zda a nakolik se bude jaderná technologie dál rozvíjet. Bitva má proto do určité míry charakter zápasu o přežití a bude tvrdá.

A v určitém smyslu se Česko stává i středobodem politického dění – premiér se v krátkých intervalech postupně setkal s americkým prezidentem, ruským prezidentem a francouzským prezidentem a je zjevné, že nebýt Temelína zájem o malou středoevropskou zemi by, přinejmenším v Bílém domě, tak velký nebyl.

Česká otázka II: obnovitelné zdroje

Z pohledu budoucnosti není samozřejmě zanedbatelný ani argument, že Česko může být v příštích desetiletích vývozcem energie, pokud odchod od jádra v Německu a dalších evropských zemích selže a sázka na obnovitelné zdroje nevyjde. Jádro se v očích většiny současných českých politiků i obyvatel v tomto kontextu jeví jako jistota ve střetu s dosud nevyzkoušeným světem obnovitelných zdrojů, které jsou zatím jen příslibem.

A to je další české specifikum v současném vyspělém světě: nedůvěra k obnovitelným zdrojům energie. Některé důvody jsou tady zřetelnější a není třeba příliš spekulovat: jsme malá země, nemáme přístup k moři, ležíme uprostřed Evropy nikoli na poušti... A tedy nemůžeme očekávat, že energie z větru nebo slunce bude pro nás stejně dostupná jako třeba v Dánsku, ve Španělsku nebo v Německu.

Celkově převládá pocit, že obnovitelné zdroje sice mohou být sympatické, nicméně je to spíš móda a dobré jsou tak na ohřátí vody na čaj. Ekonomiku neutáhnou, o tom není pochyb. Anebo je to neřízený a absurdní byznys, jak ukázal boom fotovoltaiky, kdy se na polích a loukách vyrojily solární panely.

Tak jednoduché to nicméně není: problém je v tom, že v Česku nevěříme v možnost rozvoje technologie obnovitelných zdrojů, tedy právě v to, čemu důvěřují v naprosté většině vyspělých zemí.

A to jsou přesně obrysy křižovatky, na níž stojíme: zda budeme pokračovat ve své důvěře v jádro, nebo zda přehodnotíme svoji nedůvěru v obnovitelné zdroje. Jsou to obrysy diskuse, která bude od obyvatel České republiky vyžadovat mimořádnou odpovědnost, věcnost a otevřenost argumentům.

Nejnovější aktualizace

 

INFOGRAFIKA: K čemu jsou dobré tři cíle energetické politiky EU k roku 2030?

Novinka | 23 října, 2014 v 16:51

23. a 24. října probíhá klíčový energetický summit EU o směřování energetické politiky Evropy na příští dekády. Proč je důležité, aby evropští politici podpořili dobré a ambiciózní řešení? Podívejte se na jednoduché vysvětlení, proč Evropa...

Nadnárodní společnosti požadují ambiciózní energetickou politiku EU

Autor blogu: Jorgo Riss, výkonný ředitel Greenpeace EU Unit | 15 října, 2014

Kdysi to bývali politici, kdo naléhali na průmysl a obchod, aby tento sektor více dbal na bezpečnost a ochranu lidského zdraví. Americký kongres prosadil kdysi u výrobců automobilů povinnou instalaci bezpečnostních pásů. Evropští...

Pojďte s Greenpeace do kina

Novinka | 8 října, 2014 v 11:05

Rádi bychom Vás pozvali na promítání BLACK ICE. Dokumentární film vypráví příběh Arktické třicítky – osmadvaceti aktivistů a dvou nezávislých novinářů, kteří strávili vloni několik měsíců ve vazbě v Rusku a za nenásilný protest proti těžbě ropy v...

Řešení energetické bezpečnosti existuje. Je třeba se o něm bavit

Autor blogu: Jan Rovenský | 3 října, 2014

Po mezinárodním klimatickém jednání v New Yorku, které svolal generální tajemník OSN, je zřejmé, že politici budou muset dělat víc, než jen řečnit a lomit rukama nad změnami klimatu. Nejen od Evropanů se očekává, že budou jednat. V...

Špinavé uhlí dostalo červenou kartu

Novinka | 2 října, 2014 v 9:23

Obyvatelé lesa v Mahanu oslavují rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušit spuštění plánovaného uhelného bloku. Aktivisté žádají vládu, aby během dražby nových bloků uchránila před těžbou lesní oblasti.

Co znamená summit OSN pro pralesy?

Novinka | 30 září, 2014 v 10:19

Dne 23. září 2014 se v sídle OSN v New Yorku konal klimatický summit, kterého se zúčastnili nejvyšší představitelé států a vlád společně s vůdčími osobnostmi podnikatelské a finanční sféry i nevládních organizací. Summit byl svolán generálním...

Zatčení aktivistů usilujících o dodržování lesního práva je symbolem toho, co se děje...

Novinka | 25 září, 2014 v 11:56

Bylo kolem půlnoci, když indická policie vytrhla ze spánku dva aktivisty Greenpeace Indie a zatkla je. Tato akce byla součástí sílících zátahů na protesty proti plánovanému uhelnému dolu v lese Mahan.

Proč chránit v Česku velryby

Novinka | 25 září, 2014 v 9:14

„Cože? My platíme za velryby?“ - rozčiloval se onehdy Andrej Babiš, kvůli členství Česka v Mezinárodní velrybářské komisi (IWC). Instituci, která po kampani Greenpeace skoro před 30 lety zastavila vybíjení velryb a tyto tvory navzdory klice...

Elektro problém

Novinka | 23 září, 2014 v 16:11

Dlouho měl elektroprůmysl punc čistého hit - tech odvětví. Žádné kouřící komíny a páchnoucí stoky pestrobarevných odpadních vod. Obrovský nárůst spotřeby elektropřístrojů a jejich krátká životnost však velmi záhy dodaly podobně živé obrazy...

Ze severního pólu až do Organizace spojených národů - získáváme pevnou půdu pod...

Novinka | 22 září, 2014 v 9:41

Ještě se celá třesu nadšením. Spolu s malou delegací jsem právě předala vzkaz jednomu z nejdůležitějších politiků světa. A to díky vám!

21 - 30 z 808 výsledky.