Česko na jaderné křižovatce

Bude to jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které Česko v následujících dvou letech přijme. Rozhodnutí, zda budeme, či nebudeme stavět nové jaderné reaktory.

Ani zdaleka to není jen otázka technická nebo energetická, není to věc, která se týká malé skupiny expertů a politiků. Ano, fungování jaderné energetiky rozumí málokdo a energetika jako celek není pro většinu lidí příliš atraktivní téma. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že jde o rozhodnutí, které poznamená životy všech obyvatel Česka v horizontu desítek let.

V sázce je nejen vynaložení obrovské sumy peněz v řádu stovek miliard, ale i témata jako energetická bezpečnost, konkurenceschopnost v rozvoji moderních technologií, vztahy se sousedními zeměmi a členskými státy EU obecně, vztah mezi demokracií, osobní svobodou a monopolem a lobbyistickou silou velkých energetických firem, i „technické věci“ jako ukládání vyhořelého paliva či ochrana před možnou havárií.

Je to mimořádně citlivá a komplexní otázka. A přesvědčivé argumenty jsou bezpochyby na obou stranách, tedy na straně zastánců výstavby nových reaktorů, i těch, kteří ji považují za omyl, jenž může Česko dlouhodobě poškodit.

Česká otázka

Česká republika je dnes mezi členskými státy Evropské unie zřejmě nejvíce „projadernou“ zemí. Většina obyvatel považuje i po Fukušimě jadernou energetiku za bezpečnou nebo alespoň nevidí možné alternativy, považuje za nezbytné sžít se s určitou mírou rizika, protože jiné dostatečně velké zdroje energie podle nich nemáme. Jaderná energetika je také v očích mnoha lidí – oprávněně -  z hlediska ochrany klimatu lepší volbou než spalování uhlí.

Je obtížné spekulovat o tom, proč se Česko v názoru na jadernou energetiku tak zásadně odlišuje od sousedů v Německu nebo Rakousku, ale i obyvatel většiny členských zemí EU. Svou roli zřejmě hraje i to, že tehdejší Československo nezažilo naplno šok z havárie Černobylu, protože bylo součástí Sovětského bloku a v něm v roce 1986 ještě ani zdaleka nefungovala svobodná média a politici se maximálně snažili situaci zamlžovat a zatemňovat.

Takže zatímco Němci nebo Rakušani žili ve strachu, nakolik mohou důsledky katastrofy zasáhnout i je a sledovali každodenně zpravodajství o směru větru a posunu radioaktivního prachu, tak většina lidí v Československu žila spíše v přesvědčení, že havárie není zase tak hrozivá a že vše je pod kontrolou.

A právě to je ten základní psychologický moment: otázka, zda jadernou havárii a tuto technologii jako takovou můžeme mít „pod kontrolou“. Tam, kde se veřejné mínění v tomto ohledu zlomilo a lidé si jako v Německu nebo Rakousku začali myslet, že to není možné, je těžko představitelné plánovat stavbu nových reaktorů.

A psychologických a historických motivů je tu víc: Právě citlivost na naši svébytnost je dalším faktorem, který přispívá k naší orientaci na jádro. Nechceme si nechat diktovat svá rozhodnutí od sousedů a nejméně ze všech snad právě od Rakušanů a Němců...

„Česká jaderná otázka“ by mohla být pomalu samostatnou historickou disciplínou. Ale v současné diskusi jde pochopitelně i o méně abstraktní témata.

Lobbying velmocí

S projektem stavby nových temelínských a případně dalších reaktorů je spojen obří, v českých poměrech bezprecedentní politický a firemní lobbying: o zakázku v řádu stovek miliard korun mají zájem firmy z USA, Ruska a Francie a mají podporu svých vlád.

Česko se stává středobodem světa z hlediska rozvoje jaderné energetiky – temelínský tendr je v současnosti jediný na světě a může se stát do značné míry precedentem, který naznačí, zda a nakolik se bude jaderná technologie dál rozvíjet. Bitva má proto do určité míry charakter zápasu o přežití a bude tvrdá.

A v určitém smyslu se Česko stává i středobodem politického dění – premiér se v krátkých intervalech postupně setkal s americkým prezidentem, ruským prezidentem a francouzským prezidentem a je zjevné, že nebýt Temelína zájem o malou středoevropskou zemi by, přinejmenším v Bílém domě, tak velký nebyl.

Česká otázka II: obnovitelné zdroje

Z pohledu budoucnosti není samozřejmě zanedbatelný ani argument, že Česko může být v příštích desetiletích vývozcem energie, pokud odchod od jádra v Německu a dalších evropských zemích selže a sázka na obnovitelné zdroje nevyjde. Jádro se v očích většiny současných českých politiků i obyvatel v tomto kontextu jeví jako jistota ve střetu s dosud nevyzkoušeným světem obnovitelných zdrojů, které jsou zatím jen příslibem.

A to je další české specifikum v současném vyspělém světě: nedůvěra k obnovitelným zdrojům energie. Některé důvody jsou tady zřetelnější a není třeba příliš spekulovat: jsme malá země, nemáme přístup k moři, ležíme uprostřed Evropy nikoli na poušti... A tedy nemůžeme očekávat, že energie z větru nebo slunce bude pro nás stejně dostupná jako třeba v Dánsku, ve Španělsku nebo v Německu.

Celkově převládá pocit, že obnovitelné zdroje sice mohou být sympatické, nicméně je to spíš móda a dobré jsou tak na ohřátí vody na čaj. Ekonomiku neutáhnou, o tom není pochyb. Anebo je to neřízený a absurdní byznys, jak ukázal boom fotovoltaiky, kdy se na polích a loukách vyrojily solární panely.

Tak jednoduché to nicméně není: problém je v tom, že v Česku nevěříme v možnost rozvoje technologie obnovitelných zdrojů, tedy právě v to, čemu důvěřují v naprosté většině vyspělých zemí.

A to jsou přesně obrysy křižovatky, na níž stojíme: zda budeme pokračovat ve své důvěře v jádro, nebo zda přehodnotíme svoji nedůvěru v obnovitelné zdroje. Jsou to obrysy diskuse, která bude od obyvatel České republiky vyžadovat mimořádnou odpovědnost, věcnost a otevřenost argumentům.

Nejnovější aktualizace

 

Cancún nasměroval svět ke globální dohodě o klimatu

Novinka | 11 prosince, 2010 v 16:00

Vlády daly na klimatické konferenci OSN v Cancúnu přednost naději před obavami a nasměrovaly tak svět ke globální dohodě o zastavení nebezpečné změny klimatu. Cesta to sice bude složitá, ale jednání v Cancúnu ji učinila o něco schůdnější.

První evropská občanská iniciativa předložena Komisi

Novinka | 9 prosince, 2010 v 16:30

Organizace Avaaz a Greenpeace dnes předali komisaři pro zdraví Johnu Dallimu historicky první evropskou občanskou iniciativu. Tato iniciativa je součástí Lisabonské smlouvy a umožňuje, aby milion občanů vyzval Evropskou komisi ke změně evropského...

Cancún: klimatická konference v oteplujícím se světě

Novinka | 29 listopadu, 2010 v 16:30

Dnes začíná v mexickém Cancúnu dvoutýdenní maraton jednání signatářů stran Kjótského protokolu a Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu. Zástupci více než 190 států světa mají za úkol jednat o nové globální klimatické smlouvě, která by měla...

Hlubokomořská těžba ropy znamená závažnou hrozbu pro klima i oceány.

Novinka | 23 listopadu, 2010 v 17:00

Aktivisté z vrcholku ropné plošiny v Mexickém zálivu varují vlády kvůli rizikům spojeným s těžbou ropy v podmořských hlubinách a změnou klimatu. Volají po ukončení naší závislosti na ropě.

Desítky lidí žádají na Národní třídě politiky: zrušte vyvlastňování kvůli uhlí

Novinka | 17 listopadu, 2010 v 17:00

Na politiky přinášející věnce a květiny dnes u pamětní desky v podloubí na Národní třídě čeká přes třicet obyvatel Horního Jiřetína a Litvínova a dobrovolníků Greenpeace. Tichou a důstojnou formou zde chtějí připomenout, že důsledná ochrana...

Potraviny jsou hlavním zdrojem bisfenolu A pro lidský organismus, konstatuje WHO

Novinka | 12 listopadu, 2010 v 17:00

Podle závěrů mezinárodního panelu expertů (*), organizovaném Světovou zdravotnickou organizací (WHO), je potrava tím největším zdrojem nebezpečné látky bisfenol A (BPA) pro lidské tělo. Další zdroje nejsou ve srovnání s potravou příliš významné.

"Pivovarská" dodávka zablokovala jaderný transport na 12 hodin

Novinka | 10 listopadu, 2010 v 17:00

Vrata za meziskladem vyhořelého paliva v německém Gorlebenu se uzavřela, ale jedno je naprosto jisté: odpor proti jaderné energetice v Německu je značný. Ještě nikdy netrval transport kontejnerů CASTOR s vyhořelým jaderným palivem tak dlouho,...

Prunéřov III

Fotogalerie | 10 listopadu, 2010

Testy Greenpeace prokázaly uvolňování bisfenolu A z kojeneckých lahví

Novinka | 5 listopadu, 2010 v 16:30

Greenpeace dnes zveřejnilo výsledky orientačních testů uvolňování bisfenolu A (BPA) z kojeneckých lahví a zároveň také výsledky analýzy přítomnosti BPA v českých řekách. Testy prokázaly, že bisfenol A se z kojeneckých lahví uvolňuje, i to, že se...

Ženy SHR se staly nejlepším českým dokumentárním filmem

Novinka | 1 listopadu, 2010 v 14:30

Dokumentární film Ženy SHR, který se věnuje problematice povrchové těžby hnědého uhlí v severních Čechách vyhrál letošní, 14. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Festival patří mezi největší dokumentární soutěže ve...

531 - 540 z 837 výsledky.