Česko na jaderné křižovatce

Bude to jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které Česko v následujících dvou letech přijme. Rozhodnutí, zda budeme, či nebudeme stavět nové jaderné reaktory.

Ani zdaleka to není jen otázka technická nebo energetická, není to věc, která se týká malé skupiny expertů a politiků. Ano, fungování jaderné energetiky rozumí málokdo a energetika jako celek není pro většinu lidí příliš atraktivní téma. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že jde o rozhodnutí, které poznamená životy všech obyvatel Česka v horizontu desítek let.

V sázce je nejen vynaložení obrovské sumy peněz v řádu stovek miliard, ale i témata jako energetická bezpečnost, konkurenceschopnost v rozvoji moderních technologií, vztahy se sousedními zeměmi a členskými státy EU obecně, vztah mezi demokracií, osobní svobodou a monopolem a lobbyistickou silou velkých energetických firem, i „technické věci“ jako ukládání vyhořelého paliva či ochrana před možnou havárií.

Je to mimořádně citlivá a komplexní otázka. A přesvědčivé argumenty jsou bezpochyby na obou stranách, tedy na straně zastánců výstavby nových reaktorů, i těch, kteří ji považují za omyl, jenž může Česko dlouhodobě poškodit.

Česká otázka

Česká republika je dnes mezi členskými státy Evropské unie zřejmě nejvíce „projadernou“ zemí. Většina obyvatel považuje i po Fukušimě jadernou energetiku za bezpečnou nebo alespoň nevidí možné alternativy, považuje za nezbytné sžít se s určitou mírou rizika, protože jiné dostatečně velké zdroje energie podle nich nemáme. Jaderná energetika je také v očích mnoha lidí – oprávněně -  z hlediska ochrany klimatu lepší volbou než spalování uhlí.

Je obtížné spekulovat o tom, proč se Česko v názoru na jadernou energetiku tak zásadně odlišuje od sousedů v Německu nebo Rakousku, ale i obyvatel většiny členských zemí EU. Svou roli zřejmě hraje i to, že tehdejší Československo nezažilo naplno šok z havárie Černobylu, protože bylo součástí Sovětského bloku a v něm v roce 1986 ještě ani zdaleka nefungovala svobodná média a politici se maximálně snažili situaci zamlžovat a zatemňovat.

Takže zatímco Němci nebo Rakušani žili ve strachu, nakolik mohou důsledky katastrofy zasáhnout i je a sledovali každodenně zpravodajství o směru větru a posunu radioaktivního prachu, tak většina lidí v Československu žila spíše v přesvědčení, že havárie není zase tak hrozivá a že vše je pod kontrolou.

A právě to je ten základní psychologický moment: otázka, zda jadernou havárii a tuto technologii jako takovou můžeme mít „pod kontrolou“. Tam, kde se veřejné mínění v tomto ohledu zlomilo a lidé si jako v Německu nebo Rakousku začali myslet, že to není možné, je těžko představitelné plánovat stavbu nových reaktorů.

A psychologických a historických motivů je tu víc: Právě citlivost na naši svébytnost je dalším faktorem, který přispívá k naší orientaci na jádro. Nechceme si nechat diktovat svá rozhodnutí od sousedů a nejméně ze všech snad právě od Rakušanů a Němců...

„Česká jaderná otázka“ by mohla být pomalu samostatnou historickou disciplínou. Ale v současné diskusi jde pochopitelně i o méně abstraktní témata.

Lobbying velmocí

S projektem stavby nových temelínských a případně dalších reaktorů je spojen obří, v českých poměrech bezprecedentní politický a firemní lobbying: o zakázku v řádu stovek miliard korun mají zájem firmy z USA, Ruska a Francie a mají podporu svých vlád.

Česko se stává středobodem světa z hlediska rozvoje jaderné energetiky – temelínský tendr je v současnosti jediný na světě a může se stát do značné míry precedentem, který naznačí, zda a nakolik se bude jaderná technologie dál rozvíjet. Bitva má proto do určité míry charakter zápasu o přežití a bude tvrdá.

A v určitém smyslu se Česko stává i středobodem politického dění – premiér se v krátkých intervalech postupně setkal s americkým prezidentem, ruským prezidentem a francouzským prezidentem a je zjevné, že nebýt Temelína zájem o malou středoevropskou zemi by, přinejmenším v Bílém domě, tak velký nebyl.

Česká otázka II: obnovitelné zdroje

Z pohledu budoucnosti není samozřejmě zanedbatelný ani argument, že Česko může být v příštích desetiletích vývozcem energie, pokud odchod od jádra v Německu a dalších evropských zemích selže a sázka na obnovitelné zdroje nevyjde. Jádro se v očích většiny současných českých politiků i obyvatel v tomto kontextu jeví jako jistota ve střetu s dosud nevyzkoušeným světem obnovitelných zdrojů, které jsou zatím jen příslibem.

A to je další české specifikum v současném vyspělém světě: nedůvěra k obnovitelným zdrojům energie. Některé důvody jsou tady zřetelnější a není třeba příliš spekulovat: jsme malá země, nemáme přístup k moři, ležíme uprostřed Evropy nikoli na poušti... A tedy nemůžeme očekávat, že energie z větru nebo slunce bude pro nás stejně dostupná jako třeba v Dánsku, ve Španělsku nebo v Německu.

Celkově převládá pocit, že obnovitelné zdroje sice mohou být sympatické, nicméně je to spíš móda a dobré jsou tak na ohřátí vody na čaj. Ekonomiku neutáhnou, o tom není pochyb. Anebo je to neřízený a absurdní byznys, jak ukázal boom fotovoltaiky, kdy se na polích a loukách vyrojily solární panely.

Tak jednoduché to nicméně není: problém je v tom, že v Česku nevěříme v možnost rozvoje technologie obnovitelných zdrojů, tedy právě v to, čemu důvěřují v naprosté většině vyspělých zemí.

A to jsou přesně obrysy křižovatky, na níž stojíme: zda budeme pokračovat ve své důvěře v jádro, nebo zda přehodnotíme svoji nedůvěru v obnovitelné zdroje. Jsou to obrysy diskuse, která bude od obyvatel České republiky vyžadovat mimořádnou odpovědnost, věcnost a otevřenost argumentům.

Nejnovější aktualizace

 

Kanada zařadila bisfenol A mezi toxické látky, navzdory protestům průmyslu

Novinka | 31 srpna, 2010 v 0:00

Praha, 31. srpna 2010 - Kanada potvrdila, že chemická látka bisfenol A (BPA) bude zařazena do národního registru toxických látek a odmítla tak tlak průmyslu, volajícího po revizi kanadského postoje k této chemikálii.

Hormonální disruptory objeveny v kaprech a sumcích z čínské řeky Yangze

Novinka | 25 srpna, 2010 v 0:00

Nová studie Greenpeace odhalila nebezpečné chemikálie v rybách chycených v největší čínské řece Yangtze. Některé z nalezených látek jsou v EU již dávno zakázány, ale v Číně nejsou žádným způsobem regulovány a jejich produkce stoupá. Navíc díky...

Světový park Antarktida - 25 výročí zahájení kampaně Greenpeace

Novinka | 24 srpna, 2010 v 0:00

Kampaň na záchranu Antarktidy pro nás byla jednou z největších lekcí o tom, jak jsou zdánlivě nesplnitelné ambice důležité. Kampaň jsme zahájili jen s malou vírou, že úplná ochrana Antarktidy před zvyšujícím se zájmem o těžbu ropy a nerostů vůbec...

Ruce pryč od Antarktidy!

Obrázek | 24 srpna, 2010 v 0:00

Ruce pryč od Antarktidy!

Dostanou ČEZké uhlí z Bíliny přednostně teplárny?

Novinka | 11 srpna, 2010 v 0:00

11.8.2010 – Ministerstvo životního prostředí včera zveřejnilo závěrečné stanovisko k hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) pro pokračování těžby ve velkolomu Bílina na Mostecku v letech 2010 – 2030. Ministerstvo pokračování těžby, která je...

Toxické látky působí defektně na vaše spermie!

Obrázek | 9 srpna, 2010 v 14:21

Toxické látky působí defektně na vaše spermie!

Za úbytkem spermií může stát bisfenol A, říká průlomová studie

Novinka | 9 srpna, 2010 v 0:00

9.8. 2010 - Počet spermií u mužů se za posledních 50 let snížil o více než 50 %. Podle nové studie amerických expertů může pokles spermií u mužů souviset s koncentrací látky bisfenol A (BPA) v moči. Řada výzkumů již v minulosti zdokumentovala...

Od Grónska se odlomil kus ledovce čtyřikrát větší než Manhattan

Novinka | 8 srpna, 2010 v 0:00

Z Petermannova ledovce v severním Grónsku se odlomil kus ledu o rozloze 260 kilometrů čtverečních – čtyřikrát větší, než newyorský Manhattan. Ledová kra je vysoká jako polovina Empire State Building. Voda v ledovci obsažená by stačila na pokrytí...

Začne se konečně firma Sinar Mas, notoricky známá svým ničením lesů, chovat vůči...

Novinka | 5 srpna, 2010 v 0:00

Krátce lze říci jen to, že to není moc pravděpodobné. Ve skutečnosti nejen zřejmě nemá 'čisté ruce', ale dnes Vám přinášíme čerstvý důkaz, že notoricky známá praxe ničení pralesů firmy Sinar Mas pokračuje v nezmenšené míře a v příkrém rozporu s...

Uhlí: vládní program se liší od koaliční smlouvy

Novinka | 4 srpna, 2010 v 19:59

Programové prohlášení, které dnes schválila vláda, se v důležité pasáži liší od koaliční smlouvy. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek totiž z odstavce, kde vláda anoncuje novelu horního zákona, vyškrtal konkrétní body, jež se nehodí důlním...

541 - 550 z 808 výsledky.