Česko na jaderné křižovatce

Bude to jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které Česko v následujících dvou letech přijme. Rozhodnutí, zda budeme, či nebudeme stavět nové jaderné reaktory.

Ani zdaleka to není jen otázka technická nebo energetická, není to věc, která se týká malé skupiny expertů a politiků. Ano, fungování jaderné energetiky rozumí málokdo a energetika jako celek není pro většinu lidí příliš atraktivní téma. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že jde o rozhodnutí, které poznamená životy všech obyvatel Česka v horizontu desítek let.

V sázce je nejen vynaložení obrovské sumy peněz v řádu stovek miliard, ale i témata jako energetická bezpečnost, konkurenceschopnost v rozvoji moderních technologií, vztahy se sousedními zeměmi a členskými státy EU obecně, vztah mezi demokracií, osobní svobodou a monopolem a lobbyistickou silou velkých energetických firem, i „technické věci“ jako ukládání vyhořelého paliva či ochrana před možnou havárií.

Je to mimořádně citlivá a komplexní otázka. A přesvědčivé argumenty jsou bezpochyby na obou stranách, tedy na straně zastánců výstavby nových reaktorů, i těch, kteří ji považují za omyl, jenž může Česko dlouhodobě poškodit.

Česká otázka

Česká republika je dnes mezi členskými státy Evropské unie zřejmě nejvíce „projadernou“ zemí. Většina obyvatel považuje i po Fukušimě jadernou energetiku za bezpečnou nebo alespoň nevidí možné alternativy, považuje za nezbytné sžít se s určitou mírou rizika, protože jiné dostatečně velké zdroje energie podle nich nemáme. Jaderná energetika je také v očích mnoha lidí – oprávněně -  z hlediska ochrany klimatu lepší volbou než spalování uhlí.

Je obtížné spekulovat o tom, proč se Česko v názoru na jadernou energetiku tak zásadně odlišuje od sousedů v Německu nebo Rakousku, ale i obyvatel většiny členských zemí EU. Svou roli zřejmě hraje i to, že tehdejší Československo nezažilo naplno šok z havárie Černobylu, protože bylo součástí Sovětského bloku a v něm v roce 1986 ještě ani zdaleka nefungovala svobodná média a politici se maximálně snažili situaci zamlžovat a zatemňovat.

Takže zatímco Němci nebo Rakušani žili ve strachu, nakolik mohou důsledky katastrofy zasáhnout i je a sledovali každodenně zpravodajství o směru větru a posunu radioaktivního prachu, tak většina lidí v Československu žila spíše v přesvědčení, že havárie není zase tak hrozivá a že vše je pod kontrolou.

A právě to je ten základní psychologický moment: otázka, zda jadernou havárii a tuto technologii jako takovou můžeme mít „pod kontrolou“. Tam, kde se veřejné mínění v tomto ohledu zlomilo a lidé si jako v Německu nebo Rakousku začali myslet, že to není možné, je těžko představitelné plánovat stavbu nových reaktorů.

A psychologických a historických motivů je tu víc: Právě citlivost na naši svébytnost je dalším faktorem, který přispívá k naší orientaci na jádro. Nechceme si nechat diktovat svá rozhodnutí od sousedů a nejméně ze všech snad právě od Rakušanů a Němců...

„Česká jaderná otázka“ by mohla být pomalu samostatnou historickou disciplínou. Ale v současné diskusi jde pochopitelně i o méně abstraktní témata.

Lobbying velmocí

S projektem stavby nových temelínských a případně dalších reaktorů je spojen obří, v českých poměrech bezprecedentní politický a firemní lobbying: o zakázku v řádu stovek miliard korun mají zájem firmy z USA, Ruska a Francie a mají podporu svých vlád.

Česko se stává středobodem světa z hlediska rozvoje jaderné energetiky – temelínský tendr je v současnosti jediný na světě a může se stát do značné míry precedentem, který naznačí, zda a nakolik se bude jaderná technologie dál rozvíjet. Bitva má proto do určité míry charakter zápasu o přežití a bude tvrdá.

A v určitém smyslu se Česko stává i středobodem politického dění – premiér se v krátkých intervalech postupně setkal s americkým prezidentem, ruským prezidentem a francouzským prezidentem a je zjevné, že nebýt Temelína zájem o malou středoevropskou zemi by, přinejmenším v Bílém domě, tak velký nebyl.

Česká otázka II: obnovitelné zdroje

Z pohledu budoucnosti není samozřejmě zanedbatelný ani argument, že Česko může být v příštích desetiletích vývozcem energie, pokud odchod od jádra v Německu a dalších evropských zemích selže a sázka na obnovitelné zdroje nevyjde. Jádro se v očích většiny současných českých politiků i obyvatel v tomto kontextu jeví jako jistota ve střetu s dosud nevyzkoušeným světem obnovitelných zdrojů, které jsou zatím jen příslibem.

A to je další české specifikum v současném vyspělém světě: nedůvěra k obnovitelným zdrojům energie. Některé důvody jsou tady zřetelnější a není třeba příliš spekulovat: jsme malá země, nemáme přístup k moři, ležíme uprostřed Evropy nikoli na poušti... A tedy nemůžeme očekávat, že energie z větru nebo slunce bude pro nás stejně dostupná jako třeba v Dánsku, ve Španělsku nebo v Německu.

Celkově převládá pocit, že obnovitelné zdroje sice mohou být sympatické, nicméně je to spíš móda a dobré jsou tak na ohřátí vody na čaj. Ekonomiku neutáhnou, o tom není pochyb. Anebo je to neřízený a absurdní byznys, jak ukázal boom fotovoltaiky, kdy se na polích a loukách vyrojily solární panely.

Tak jednoduché to nicméně není: problém je v tom, že v Česku nevěříme v možnost rozvoje technologie obnovitelných zdrojů, tedy právě v to, čemu důvěřují v naprosté většině vyspělých zemí.

A to jsou přesně obrysy křižovatky, na níž stojíme: zda budeme pokračovat ve své důvěře v jádro, nebo zda přehodnotíme svoji nedůvěru v obnovitelné zdroje. Jsou to obrysy diskuse, která bude od obyvatel České republiky vyžadovat mimořádnou odpovědnost, věcnost a otevřenost argumentům.

Nejnovější aktualizace

 

Žalobce chce pro aktivisty Greenpeace, kteří odhalili korupci ve velrybářském...

Novinka | 8 června, 2010 v 0:00

8. 6. 2010 – Na Světový den oceánů připadlo soudní přelíčení s aktivisty Greenpeace Junichim Satu a Toruem Suzukim u soudu v japonském Aomori. Navzdory tomu, že vyšetřování korupce v japonském velrybářském průmyslu bylo vedeno veřejným zájmem a...

Ministerstvo uznává pochybnosti o bezpečnosti bisfenolu A, jeho zákaz však zatím nechystá

Novinka | 8 června, 2010 v 0:00

8. 6. 2010 – Greenpeace v návaznosti na negativní odpověď Ministerstva zdravotnictví na výzvu na zákaz nebezpečného bisfenolu A (BPA) v kojeneckých lahvích opětovně apeluje na ministerstvo a hlavního hygienika Michaela Víta, aby na základě...

Junichi Sato ukazuje velrybí maso určené pro černý trh

Obrázek | 8 června, 2010 v 0:00

Junichi Sato ukazuje na tiskové konferenci velrybí maso ze zásilky, jež byla určena pro černý trh. Poté bylo maso předáno státním úřadům jako důkaz spolu s podnětem k zahájení oficiálního vyšetřování.

Bisfenol A

Obrázek | 8 června, 2010 v 0:00

Bisfenol A - látka narušující hormonální systém je často obsažena i v kojeneckých láhvích. O tom, že svému dítěti kupují láhev s obsahem BPA, však rodiče často ani nevědí...

Dobrá zpráva pro Horní Jiřetín – přátelé velkorypadel ve vládě patrně nebudou

Novinka | 31 května, 2010 v 0:00

Praha/Litvínov, 31. května 2010 – V nové sněmovně získaly výraznou většinu strany, které voličům slíbily zachování limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách a ochranu místních vlastníků před uhlobarony. Pro Horní Jiřetín je výsledek voleb...

Předání balíčků s výzvou Jiřímu Paroubkovi

Obrázek | 28 května, 2010 v 1:00

Předání se nakonec přeci podařilo a balíčky s výzvou skončily i přes jeho značnou nevůli před Jiřím Paroubkem na podpisovém stolku.

Paroubek obdržel přes 10.000 žádostí o zrušení dobývacích prostor pod obcemi...

Novinka | 28 května, 2010 v 0:00

28. 5. 2010 - Na dnešní autogramiádě Jiřího Paroubka v Mostě se podařilo dobrovolníkům Greenpeace a místního sdružení Kořeny předat mu na 4.000 korespondenčních lístků s výzvou za zrušení dobývacích prostor pod Horním Jiřetínem, Frenštátem pod...

Poučíme se z katastrofy Deepwater Horizon?

Autor blogu: Jan Freidinger | 27 května, 2010

Od 20. dubna uniká z porušeného vrtu ropné plošiny Deepwater Horizon společnosti British Petrol (BP) zhruba 5 tisíc barelů (795 tis. litrů) ropy denně. Ropa dorazila k nesmírně bohatému a citlivému ekosystému pobřežních mokřadů...

Poučíme se z katastrofy Deepwater Horizon?

Autor blogu: Jan Freidinger | 27 května, 2010

Od 20. dubna uniká z porušeného vrtu ropné plošiny Deepwater Horizon společnosti British Petrol (BP) zhruba 5 tisíc barelů (795 tis. litrů) ropy denně. Ropa dorazila k nesmírně bohatému a citlivému ekosystému pobřežních mokřadů...

Evropská komise podpořila větší snižování emisí

Novinka | 26 května, 2010 v 0:00

26. 5. 2010 - Ekologické organizace uvítaly dnes zveřejněné Sdělení Evropské komise, které analyzuje možnosti zvýšení závazku EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Komise potvrzuje, že přechod k většímu závazku snížení emisí z 20 % na...

541 - 550 z 762 výsledky.