Česko na jaderné křižovatce

Bude to jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které Česko v následujících dvou letech přijme. Rozhodnutí, zda budeme, či nebudeme stavět nové jaderné reaktory.

Ani zdaleka to není jen otázka technická nebo energetická, není to věc, která se týká malé skupiny expertů a politiků. Ano, fungování jaderné energetiky rozumí málokdo a energetika jako celek není pro většinu lidí příliš atraktivní téma. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že jde o rozhodnutí, které poznamená životy všech obyvatel Česka v horizontu desítek let.

V sázce je nejen vynaložení obrovské sumy peněz v řádu stovek miliard, ale i témata jako energetická bezpečnost, konkurenceschopnost v rozvoji moderních technologií, vztahy se sousedními zeměmi a členskými státy EU obecně, vztah mezi demokracií, osobní svobodou a monopolem a lobbyistickou silou velkých energetických firem, i „technické věci“ jako ukládání vyhořelého paliva či ochrana před možnou havárií.

Je to mimořádně citlivá a komplexní otázka. A přesvědčivé argumenty jsou bezpochyby na obou stranách, tedy na straně zastánců výstavby nových reaktorů, i těch, kteří ji považují za omyl, jenž může Česko dlouhodobě poškodit.

Česká otázka

Česká republika je dnes mezi členskými státy Evropské unie zřejmě nejvíce „projadernou“ zemí. Většina obyvatel považuje i po Fukušimě jadernou energetiku za bezpečnou nebo alespoň nevidí možné alternativy, považuje za nezbytné sžít se s určitou mírou rizika, protože jiné dostatečně velké zdroje energie podle nich nemáme. Jaderná energetika je také v očích mnoha lidí – oprávněně -  z hlediska ochrany klimatu lepší volbou než spalování uhlí.

Je obtížné spekulovat o tom, proč se Česko v názoru na jadernou energetiku tak zásadně odlišuje od sousedů v Německu nebo Rakousku, ale i obyvatel většiny členských zemí EU. Svou roli zřejmě hraje i to, že tehdejší Československo nezažilo naplno šok z havárie Černobylu, protože bylo součástí Sovětského bloku a v něm v roce 1986 ještě ani zdaleka nefungovala svobodná média a politici se maximálně snažili situaci zamlžovat a zatemňovat.

Takže zatímco Němci nebo Rakušani žili ve strachu, nakolik mohou důsledky katastrofy zasáhnout i je a sledovali každodenně zpravodajství o směru větru a posunu radioaktivního prachu, tak většina lidí v Československu žila spíše v přesvědčení, že havárie není zase tak hrozivá a že vše je pod kontrolou.

A právě to je ten základní psychologický moment: otázka, zda jadernou havárii a tuto technologii jako takovou můžeme mít „pod kontrolou“. Tam, kde se veřejné mínění v tomto ohledu zlomilo a lidé si jako v Německu nebo Rakousku začali myslet, že to není možné, je těžko představitelné plánovat stavbu nových reaktorů.

A psychologických a historických motivů je tu víc: Právě citlivost na naši svébytnost je dalším faktorem, který přispívá k naší orientaci na jádro. Nechceme si nechat diktovat svá rozhodnutí od sousedů a nejméně ze všech snad právě od Rakušanů a Němců...

„Česká jaderná otázka“ by mohla být pomalu samostatnou historickou disciplínou. Ale v současné diskusi jde pochopitelně i o méně abstraktní témata.

Lobbying velmocí

S projektem stavby nových temelínských a případně dalších reaktorů je spojen obří, v českých poměrech bezprecedentní politický a firemní lobbying: o zakázku v řádu stovek miliard korun mají zájem firmy z USA, Ruska a Francie a mají podporu svých vlád.

Česko se stává středobodem světa z hlediska rozvoje jaderné energetiky – temelínský tendr je v současnosti jediný na světě a může se stát do značné míry precedentem, který naznačí, zda a nakolik se bude jaderná technologie dál rozvíjet. Bitva má proto do určité míry charakter zápasu o přežití a bude tvrdá.

A v určitém smyslu se Česko stává i středobodem politického dění – premiér se v krátkých intervalech postupně setkal s americkým prezidentem, ruským prezidentem a francouzským prezidentem a je zjevné, že nebýt Temelína zájem o malou středoevropskou zemi by, přinejmenším v Bílém domě, tak velký nebyl.

Česká otázka II: obnovitelné zdroje

Z pohledu budoucnosti není samozřejmě zanedbatelný ani argument, že Česko může být v příštích desetiletích vývozcem energie, pokud odchod od jádra v Německu a dalších evropských zemích selže a sázka na obnovitelné zdroje nevyjde. Jádro se v očích většiny současných českých politiků i obyvatel v tomto kontextu jeví jako jistota ve střetu s dosud nevyzkoušeným světem obnovitelných zdrojů, které jsou zatím jen příslibem.

A to je další české specifikum v současném vyspělém světě: nedůvěra k obnovitelným zdrojům energie. Některé důvody jsou tady zřetelnější a není třeba příliš spekulovat: jsme malá země, nemáme přístup k moři, ležíme uprostřed Evropy nikoli na poušti... A tedy nemůžeme očekávat, že energie z větru nebo slunce bude pro nás stejně dostupná jako třeba v Dánsku, ve Španělsku nebo v Německu.

Celkově převládá pocit, že obnovitelné zdroje sice mohou být sympatické, nicméně je to spíš móda a dobré jsou tak na ohřátí vody na čaj. Ekonomiku neutáhnou, o tom není pochyb. Anebo je to neřízený a absurdní byznys, jak ukázal boom fotovoltaiky, kdy se na polích a loukách vyrojily solární panely.

Tak jednoduché to nicméně není: problém je v tom, že v Česku nevěříme v možnost rozvoje technologie obnovitelných zdrojů, tedy právě v to, čemu důvěřují v naprosté většině vyspělých zemí.

A to jsou přesně obrysy křižovatky, na níž stojíme: zda budeme pokračovat ve své důvěře v jádro, nebo zda přehodnotíme svoji nedůvěru v obnovitelné zdroje. Jsou to obrysy diskuse, která bude od obyvatel České republiky vyžadovat mimořádnou odpovědnost, věcnost a otevřenost argumentům.

Nejnovější aktualizace

 

Testy Greenpeace prokázaly uvolňování bisfenolu A z kojeneckých lahví

Novinka | 5 listopadu, 2010 v 16:30

Greenpeace dnes zveřejnilo výsledky orientačních testů uvolňování bisfenolu A (BPA) z kojeneckých lahví a zároveň také výsledky analýzy přítomnosti BPA v českých řekách. Testy prokázaly, že bisfenol A se z kojeneckých lahví uvolňuje, i to, že se...

Ženy SHR se staly nejlepším českým dokumentárním filmem

Novinka | 1 listopadu, 2010 v 14:30

Dokumentární film Ženy SHR, který se věnuje problematice povrchové těžby hnědého uhlí v severních Čechách vyhrál letošní, 14. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Festival patří mezi největší dokumentární soutěže ve...

Sociální demokrat Brabec chtěl zbourat Horní Jiřetín. Prohrál

Novinka | 25 října, 2010 v 0:00

Společná tisková zpráva Greenpeace a občanského sdružení Kořeny. Litvínov, 23. října 2010 – Kandidát ČSSD Zdeněk Brabec, který ve své předvolební kampani intezivně propagoval prolomení limitů povrchové těžby hnědého uhlí, dostal jen 6.247...

Absurdní kompenzace k Prunéřovu. Opil ČEZ ministra Drobila rohlíkem?

Novinka | 20 října, 2010 v 0:00

20.10.2010 – Ministerstvo životního prostředí dnes zveřejnilo schválený seznam opatření, kterými má ČEZ kompenzovat použití nedostatečně účinné, ekonomicky nevýhodné a právním předpisům nevyhovující technologie pro plánované nové bloky v...

Greenpeace měří množství polétavého prachu

Obrázek | 18 října, 2010 v 19:00

Greenpeace měří množství polétavého prachu v obci Devecser zasažené po havárii odkaliště v maďarské hliníkárně.

Greenpeace nesouhlasí s obnovením provozu v maďarské hliníkárně koncernu MAL

Novinka | 15 října, 2010 v 0:00

Hliníkárna v maďarském městě Ajka plánuje znovuobnovení výroby. Podnik způsobil 4. října obrovskou ekologickou katastrofu, při níž přišlo o život 9 lidí a 130 osob bylo zraněno, z někteří těžce. Greenpeace považuje rozhodnutí maďarských úřadů za...

Rozkol v průmyslové lobby: přední firmy chtějí více snižovat emise CO2

Novinka | 14 října, 2010 v 0:00

14.10. 2010 – Greenpeace vítá včerejší výzvu předních evropských společností, které apelují na Evropskou unii, aby zvýšila své ambice v boji se změnami klimatu. Výzvu k ambicióznějšímu redukčnímu cíli podepsalo 29 významných společností, včetně...

Globální den akcí

Obrázek | 12 října, 2010 v 18:09

Dobrovolníci Greenpeace se přidali ke Globálnímu dni akcí "10/10/10". Pro akci si symbolicky vybrali Horní Jiřetín. V místních domácnostech vyměnili celkem 200 klasických žárovek za úsporné.

ČSSD z ochrany Litvínova před rypadly propadla, ODS dostala čtyřku

Novinka | 12 října, 2010 v 0:00

12. 10. 2010 – Všechny politické strany kandidující do zastupitelstva města Litvínova dnes dostaly od Greenpeace vysvědčení z předmětu „Ochrana našeho města před velkorypadly“. U zkoušky zcela propadla ČSSD, zatímco ODS dostala čtyřku. Na opačném...

Greenpeace se připojuje ke Globálnímu dni akcí 10/10/10

Novinka | 10 října, 2010 v 0:00

Dobrovolníci Greenpeace budou v neděli 10/10/2010 v rámci Globálního dne akcí na ochranu klimatu „10/10/10“ v hornojiřetínských domácnostech vyměňovat klasické žárovky za úsporné. Celkem mají k výměně připraveno 200 kusů kvalitních úsporných...

571 - 580 z 869 výsledky.