Česko na jaderné křižovatce

Bude to jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které Česko v následujících dvou letech přijme. Rozhodnutí, zda budeme, či nebudeme stavět nové jaderné reaktory.

Ani zdaleka to není jen otázka technická nebo energetická, není to věc, která se týká malé skupiny expertů a politiků. Ano, fungování jaderné energetiky rozumí málokdo a energetika jako celek není pro většinu lidí příliš atraktivní téma. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že jde o rozhodnutí, které poznamená životy všech obyvatel Česka v horizontu desítek let.

V sázce je nejen vynaložení obrovské sumy peněz v řádu stovek miliard, ale i témata jako energetická bezpečnost, konkurenceschopnost v rozvoji moderních technologií, vztahy se sousedními zeměmi a členskými státy EU obecně, vztah mezi demokracií, osobní svobodou a monopolem a lobbyistickou silou velkých energetických firem, i „technické věci“ jako ukládání vyhořelého paliva či ochrana před možnou havárií.

Je to mimořádně citlivá a komplexní otázka. A přesvědčivé argumenty jsou bezpochyby na obou stranách, tedy na straně zastánců výstavby nových reaktorů, i těch, kteří ji považují za omyl, jenž může Česko dlouhodobě poškodit.

Česká otázka

Česká republika je dnes mezi členskými státy Evropské unie zřejmě nejvíce „projadernou“ zemí. Většina obyvatel považuje i po Fukušimě jadernou energetiku za bezpečnou nebo alespoň nevidí možné alternativy, považuje za nezbytné sžít se s určitou mírou rizika, protože jiné dostatečně velké zdroje energie podle nich nemáme. Jaderná energetika je také v očích mnoha lidí – oprávněně -  z hlediska ochrany klimatu lepší volbou než spalování uhlí.

Je obtížné spekulovat o tom, proč se Česko v názoru na jadernou energetiku tak zásadně odlišuje od sousedů v Německu nebo Rakousku, ale i obyvatel většiny členských zemí EU. Svou roli zřejmě hraje i to, že tehdejší Československo nezažilo naplno šok z havárie Černobylu, protože bylo součástí Sovětského bloku a v něm v roce 1986 ještě ani zdaleka nefungovala svobodná média a politici se maximálně snažili situaci zamlžovat a zatemňovat.

Takže zatímco Němci nebo Rakušani žili ve strachu, nakolik mohou důsledky katastrofy zasáhnout i je a sledovali každodenně zpravodajství o směru větru a posunu radioaktivního prachu, tak většina lidí v Československu žila spíše v přesvědčení, že havárie není zase tak hrozivá a že vše je pod kontrolou.

A právě to je ten základní psychologický moment: otázka, zda jadernou havárii a tuto technologii jako takovou můžeme mít „pod kontrolou“. Tam, kde se veřejné mínění v tomto ohledu zlomilo a lidé si jako v Německu nebo Rakousku začali myslet, že to není možné, je těžko představitelné plánovat stavbu nových reaktorů.

A psychologických a historických motivů je tu víc: Právě citlivost na naši svébytnost je dalším faktorem, který přispívá k naší orientaci na jádro. Nechceme si nechat diktovat svá rozhodnutí od sousedů a nejméně ze všech snad právě od Rakušanů a Němců...

„Česká jaderná otázka“ by mohla být pomalu samostatnou historickou disciplínou. Ale v současné diskusi jde pochopitelně i o méně abstraktní témata.

Lobbying velmocí

S projektem stavby nových temelínských a případně dalších reaktorů je spojen obří, v českých poměrech bezprecedentní politický a firemní lobbying: o zakázku v řádu stovek miliard korun mají zájem firmy z USA, Ruska a Francie a mají podporu svých vlád.

Česko se stává středobodem světa z hlediska rozvoje jaderné energetiky – temelínský tendr je v současnosti jediný na světě a může se stát do značné míry precedentem, který naznačí, zda a nakolik se bude jaderná technologie dál rozvíjet. Bitva má proto do určité míry charakter zápasu o přežití a bude tvrdá.

A v určitém smyslu se Česko stává i středobodem politického dění – premiér se v krátkých intervalech postupně setkal s americkým prezidentem, ruským prezidentem a francouzským prezidentem a je zjevné, že nebýt Temelína zájem o malou středoevropskou zemi by, přinejmenším v Bílém domě, tak velký nebyl.

Česká otázka II: obnovitelné zdroje

Z pohledu budoucnosti není samozřejmě zanedbatelný ani argument, že Česko může být v příštích desetiletích vývozcem energie, pokud odchod od jádra v Německu a dalších evropských zemích selže a sázka na obnovitelné zdroje nevyjde. Jádro se v očích většiny současných českých politiků i obyvatel v tomto kontextu jeví jako jistota ve střetu s dosud nevyzkoušeným světem obnovitelných zdrojů, které jsou zatím jen příslibem.

A to je další české specifikum v současném vyspělém světě: nedůvěra k obnovitelným zdrojům energie. Některé důvody jsou tady zřetelnější a není třeba příliš spekulovat: jsme malá země, nemáme přístup k moři, ležíme uprostřed Evropy nikoli na poušti... A tedy nemůžeme očekávat, že energie z větru nebo slunce bude pro nás stejně dostupná jako třeba v Dánsku, ve Španělsku nebo v Německu.

Celkově převládá pocit, že obnovitelné zdroje sice mohou být sympatické, nicméně je to spíš móda a dobré jsou tak na ohřátí vody na čaj. Ekonomiku neutáhnou, o tom není pochyb. Anebo je to neřízený a absurdní byznys, jak ukázal boom fotovoltaiky, kdy se na polích a loukách vyrojily solární panely.

Tak jednoduché to nicméně není: problém je v tom, že v Česku nevěříme v možnost rozvoje technologie obnovitelných zdrojů, tedy právě v to, čemu důvěřují v naprosté většině vyspělých zemí.

A to jsou přesně obrysy křižovatky, na níž stojíme: zda budeme pokračovat ve své důvěře v jádro, nebo zda přehodnotíme svoji nedůvěru v obnovitelné zdroje. Jsou to obrysy diskuse, která bude od obyvatel České republiky vyžadovat mimořádnou odpovědnost, věcnost a otevřenost argumentům.

Nejnovější aktualizace

 

Formule 1 a Shell: Je na čase oddělit sponzora od sportu!

Autor blogu: Kumi Naidoo | 26 srpna, 2013

Stejně jako hnutí Zachraňme Arktidu, tak také Formule 1 má obdivovatele ve všech koutech světa, kteří jsou různého věku i povolání. Vždyť já sám jsem byl velkým fanouškem tohoto sportu, když jsem vyrůstal! Je to možné, aby celoživotní...

Hledání ropy ničí podmořský život

Autor blogu: Dominika Moulíková | 23 srpna, 2013

Pětadvacetkrát hlasitější než šum listí v mírném větru. Pětkrát hlasitější než hluk na rušné ulici. Více než dvakrát hlasitější než výstřel z děla. Asi tak silný je zvuk, kterému jsou vystaveni mořští savci při seismickém testování. Ve...

O Shellu, krizových plánech a mořském ledu

Autor blogu: Ben Ayliffe | 19 srpna, 2013

Celkem jistě můžeme tvrdit, že Arktida je pod tlakem jako nikdy předtím. Kvůli změnám klimatu se ohřívá rychleji, než jakákoli jiná část naší planety. Mořský led ustupuje. Způsob života domorodých národů je vážně ohrožen a přirozené...

Na palubě Belugy - Vyplouváme!

Autor blogu: Alice Simperová | 16 srpna, 2013

Protože „ve stopování jsme sice skvělí, ale se zastavováním aut už je to horší“, přijela jsem do Stralsundu dvě hodiny před vyplutím . Sylvia, německá dobrovolnice, mě jen v rychlosti provedla po místním Ozeaneu, a už jsem běhala po...

Pátrání po pachateli kácení dřeva z Konga se chýlí k závěru

Autor blogu: Jan Freidinger | 16 srpna, 2013

Případ ilegálně vykáceného dřeva wengé z konžského pralesa, které před měsícem objevilo Greenpeace poblíž Mělníka, dostává po vystopování dalších klád v Německu obrysy detektivního románu jak od Agathy Christie. V zamotaném případu...

Kubo-Ciencalova surovinová (ne)politika v úzkých?

Autor blogu: Jan Rovenský | 13 srpna, 2013

Když premiér Rusnok sliboval, že jeho vláda nebude v demisi provádět žádná důležitá rozhodnutí, ministr průmyslu Jiří Ciencala patrně nedával pozor. Na svém zítřejším jednání by totiž vláda podle jeho návrhu měla projednat surovinovou...

Uhelné doly ohrožují vesnice v Německu. Pomozte to zastavit

Autor blogu: Gregor Kessler | 12 srpna, 2013 1 komentář

Když jsme vystoupili z autobusu, jako by nám horký vzduch uštědřil ránu. V Proschimi, starodávné vesnici s 300 obyvateli v srdci východoněmecké Lužice, je jedna hodina po poledni. Většina z 40 aktivistů Greenpeace, kteří přijeli z více...

Je načase, aby Japonsko dostalo pod kontrolu katastrofu ve Fukušimě

Autor blogu: Aslihan Tumer | 11 srpna, 2013

Již více než dva roky sledujeme, jak provozovatel jaderné elektrárny ve Fukušimě TEPCO selhává ve své snaze získat kontrolu nad katastrofou. Zároveň odmítá přiznat skutečnou situaci v poničené elektrárně a snaží se utajit problémy,...

Společná plavba za záchranu Arktidy

Autor blogu: Shai Naides | 8 srpna, 2013

Těsně za polárním kruhem u severního pobřeží Norska leží malé souostroví, na němž se dějí velké věci. Pohádkově krásné Lofoty se proslavily svými lovišti tresky a jsou oblíbeným výletním místem ekoturistů. Norská vláda se však...

Rozšiřujeme řady ochránců oceánů

Autor blogu: Johanna Carissa Fernandez | 7 srpna, 2013

Když hledíme na krásy našich moří, bezpochyby mnozí z nás pociťují úžas a neurčitou touhu. Cítíme hluboké propojení s oceány, které nás již po staletí krmí a zajišťují nám živobytí. Je však smutné, že dokážeme ignorovat obrovská...

61 - 70 z 739 výsledky.