Česko na jaderné křižovatce

Bude to jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které Česko v následujících dvou letech přijme. Rozhodnutí, zda budeme, či nebudeme stavět nové jaderné reaktory.

Ani zdaleka to není jen otázka technická nebo energetická, není to věc, která se týká malé skupiny expertů a politiků. Ano, fungování jaderné energetiky rozumí málokdo a energetika jako celek není pro většinu lidí příliš atraktivní téma. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že jde o rozhodnutí, které poznamená životy všech obyvatel Česka v horizontu desítek let.

V sázce je nejen vynaložení obrovské sumy peněz v řádu stovek miliard, ale i témata jako energetická bezpečnost, konkurenceschopnost v rozvoji moderních technologií, vztahy se sousedními zeměmi a členskými státy EU obecně, vztah mezi demokracií, osobní svobodou a monopolem a lobbyistickou silou velkých energetických firem, i „technické věci“ jako ukládání vyhořelého paliva či ochrana před možnou havárií.

Je to mimořádně citlivá a komplexní otázka. A přesvědčivé argumenty jsou bezpochyby na obou stranách, tedy na straně zastánců výstavby nových reaktorů, i těch, kteří ji považují za omyl, jenž může Česko dlouhodobě poškodit.

Česká otázka

Česká republika je dnes mezi členskými státy Evropské unie zřejmě nejvíce „projadernou“ zemí. Většina obyvatel považuje i po Fukušimě jadernou energetiku za bezpečnou nebo alespoň nevidí možné alternativy, považuje za nezbytné sžít se s určitou mírou rizika, protože jiné dostatečně velké zdroje energie podle nich nemáme. Jaderná energetika je také v očích mnoha lidí – oprávněně -  z hlediska ochrany klimatu lepší volbou než spalování uhlí.

Je obtížné spekulovat o tom, proč se Česko v názoru na jadernou energetiku tak zásadně odlišuje od sousedů v Německu nebo Rakousku, ale i obyvatel většiny členských zemí EU. Svou roli zřejmě hraje i to, že tehdejší Československo nezažilo naplno šok z havárie Černobylu, protože bylo součástí Sovětského bloku a v něm v roce 1986 ještě ani zdaleka nefungovala svobodná média a politici se maximálně snažili situaci zamlžovat a zatemňovat.

Takže zatímco Němci nebo Rakušani žili ve strachu, nakolik mohou důsledky katastrofy zasáhnout i je a sledovali každodenně zpravodajství o směru větru a posunu radioaktivního prachu, tak většina lidí v Československu žila spíše v přesvědčení, že havárie není zase tak hrozivá a že vše je pod kontrolou.

A právě to je ten základní psychologický moment: otázka, zda jadernou havárii a tuto technologii jako takovou můžeme mít „pod kontrolou“. Tam, kde se veřejné mínění v tomto ohledu zlomilo a lidé si jako v Německu nebo Rakousku začali myslet, že to není možné, je těžko představitelné plánovat stavbu nových reaktorů.

A psychologických a historických motivů je tu víc: Právě citlivost na naši svébytnost je dalším faktorem, který přispívá k naší orientaci na jádro. Nechceme si nechat diktovat svá rozhodnutí od sousedů a nejméně ze všech snad právě od Rakušanů a Němců...

„Česká jaderná otázka“ by mohla být pomalu samostatnou historickou disciplínou. Ale v současné diskusi jde pochopitelně i o méně abstraktní témata.

Lobbying velmocí

S projektem stavby nových temelínských a případně dalších reaktorů je spojen obří, v českých poměrech bezprecedentní politický a firemní lobbying: o zakázku v řádu stovek miliard korun mají zájem firmy z USA, Ruska a Francie a mají podporu svých vlád.

Česko se stává středobodem světa z hlediska rozvoje jaderné energetiky – temelínský tendr je v současnosti jediný na světě a může se stát do značné míry precedentem, který naznačí, zda a nakolik se bude jaderná technologie dál rozvíjet. Bitva má proto do určité míry charakter zápasu o přežití a bude tvrdá.

A v určitém smyslu se Česko stává i středobodem politického dění – premiér se v krátkých intervalech postupně setkal s americkým prezidentem, ruským prezidentem a francouzským prezidentem a je zjevné, že nebýt Temelína zájem o malou středoevropskou zemi by, přinejmenším v Bílém domě, tak velký nebyl.

Česká otázka II: obnovitelné zdroje

Z pohledu budoucnosti není samozřejmě zanedbatelný ani argument, že Česko může být v příštích desetiletích vývozcem energie, pokud odchod od jádra v Německu a dalších evropských zemích selže a sázka na obnovitelné zdroje nevyjde. Jádro se v očích většiny současných českých politiků i obyvatel v tomto kontextu jeví jako jistota ve střetu s dosud nevyzkoušeným světem obnovitelných zdrojů, které jsou zatím jen příslibem.

A to je další české specifikum v současném vyspělém světě: nedůvěra k obnovitelným zdrojům energie. Některé důvody jsou tady zřetelnější a není třeba příliš spekulovat: jsme malá země, nemáme přístup k moři, ležíme uprostřed Evropy nikoli na poušti... A tedy nemůžeme očekávat, že energie z větru nebo slunce bude pro nás stejně dostupná jako třeba v Dánsku, ve Španělsku nebo v Německu.

Celkově převládá pocit, že obnovitelné zdroje sice mohou být sympatické, nicméně je to spíš móda a dobré jsou tak na ohřátí vody na čaj. Ekonomiku neutáhnou, o tom není pochyb. Anebo je to neřízený a absurdní byznys, jak ukázal boom fotovoltaiky, kdy se na polích a loukách vyrojily solární panely.

Tak jednoduché to nicméně není: problém je v tom, že v Česku nevěříme v možnost rozvoje technologie obnovitelných zdrojů, tedy právě v to, čemu důvěřují v naprosté většině vyspělých zemí.

A to jsou přesně obrysy křižovatky, na níž stojíme: zda budeme pokračovat ve své důvěře v jádro, nebo zda přehodnotíme svoji nedůvěru v obnovitelné zdroje. Jsou to obrysy diskuse, která bude od obyvatel České republiky vyžadovat mimořádnou odpovědnost, věcnost a otevřenost argumentům.

Nejnovější aktualizace

 

Obchod se dřevem z Kamerunu: Velký risk, malý zisk

Autor blogu: Hilde Stroot | 22 února, 2015

Boj proti nelegální těžbě dřeva v Kamerunu je dlouhý – trvá vlastně už několik desítek let. Proto závěr vlivné britské výzkumné instituce Chatham House o tom, že se tato těžba nezastavila, musí být pro všechny zainteresované těžko...

Proč se ropa rozlitá v Arktidě nedá odstranit

Autor blogu: Tim Donaghy | 19 února, 2015

Ropné znečištění je strašný, příšerný hnus a nepořádek, a to i v relativně příznivých klimatických podmínkách. Vyčištění ropné skvrny v nedotčeném Severním ledovém oceánu by však podle nejnovější studie bylo téměř nemožné. Obyvatelé a...

Santander: jednoduše financuje vymírání

Autor blogu: Richard George | 17 února, 2015

Bagry drancují indonéský prales – domov ohrožených tygrů, orangutanů a medvědů malajských – a Santander financuje papírenskou společnost, která tuto destrukci řídí. Největší hrozbou pro indonéské pralesy je společnost produkující...

Boj proti odlesňování je špinavá práce, ale někdo to dělat musí

Autor blogu: Zulfahmi | 15 února, 2015

Asia Pulp & Paper (APP) má minulost plnou podvodů a zástěrek – pamatujete jeho dřívější webovou stránku Rainforest Realities ? Když se tato společnost na začátku roku 2013 zavázala k politice nulového odlesňování, mnozí poukazovali...

Rok 2014 krok za krokem

Novinka | 12 února, 2015 v 11:00

Pojďte se s námi ohlédnout za rokem 2014 a bilancovat naši kampaň za záchranu Arktidy. Byl to již třetí rok v pořadí, kdy jsme usilovali o vytvoření mezinárodně chráněné rezervace v okolí neobydleného severního pólu. V průběhu roku jsme Vás...

Limity? To jsme i MY.

Autor blogu: Zdeňka Soukupová | 11 února, 2015

Téměř šest stovek lidí po celé republice se minulý čtvrtek spojilo a veřejně se postavilo za domovy tisíců lidí, které chrání limity těžby. Greenpeace, které se této problematice věnuje dlouhodobě, nesmělo chybět. Naše dobrovolnice,...

Obrazem: Neveselé výročí APRILu

Autor blogu: Zulfahmi | 9 února, 2015

Je to už rok od doby, co APRIL oznámil svůj nejnovější plán „Udržitelného lesního hospodaření“. Tato společnost produkující celulózu a papír chtěla po svých kriticích, aby uvěřili, že to s ochranou indonéských pralesů a rašelinišť...

Odkládání rozhodnutí o limitech? Zbytečná krutost

Autor blogu: Jan Rovenský | 4 února, 2015

V pátek premiér Sobotka přišel se senzačním prohlášením, že odmítá bourání obcí kvůli uhlí, a namísto prolomení limitů nabízí horníkům sociální fond  financovaný z dividend uhlobaronů. Proti těžbě v místech, kde dnes žijí lidé, se...

Vítězství na půdě OSN: Mořské rezervace jsou na obzoru

Novinka | 2 února, 2015 v 16:46

Je čas slavit. Po letech politického přešlapování a čtyřech dnech hektického vyjednávání na půdě OSN přišel zásadní průlom.

Neberte nám domovy…

Novinka | 29 ledna, 2015 v 11:17

Jiřetínští demonstrovali proti plánovanému prolomení limitů těžby. Dvě ze čtyř navrhovaných variant prolomení limitů by totiž přinesly bourání celého města – či jeho části.

1 - 10 z 635 výsledky.