Česko na jaderné křižovatce

Bude to jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které Česko v následujících dvou letech přijme. Rozhodnutí, zda budeme, či nebudeme stavět nové jaderné reaktory.

Ani zdaleka to není jen otázka technická nebo energetická, není to věc, která se týká malé skupiny expertů a politiků. Ano, fungování jaderné energetiky rozumí málokdo a energetika jako celek není pro většinu lidí příliš atraktivní téma. Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že jde o rozhodnutí, které poznamená životy všech obyvatel Česka v horizontu desítek let.

V sázce je nejen vynaložení obrovské sumy peněz v řádu stovek miliard, ale i témata jako energetická bezpečnost, konkurenceschopnost v rozvoji moderních technologií, vztahy se sousedními zeměmi a členskými státy EU obecně, vztah mezi demokracií, osobní svobodou a monopolem a lobbyistickou silou velkých energetických firem, i „technické věci“ jako ukládání vyhořelého paliva či ochrana před možnou havárií.

Je to mimořádně citlivá a komplexní otázka. A přesvědčivé argumenty jsou bezpochyby na obou stranách, tedy na straně zastánců výstavby nových reaktorů, i těch, kteří ji považují za omyl, jenž může Česko dlouhodobě poškodit.

Česká otázka

Česká republika je dnes mezi členskými státy Evropské unie zřejmě nejvíce „projadernou“ zemí. Většina obyvatel považuje i po Fukušimě jadernou energetiku za bezpečnou nebo alespoň nevidí možné alternativy, považuje za nezbytné sžít se s určitou mírou rizika, protože jiné dostatečně velké zdroje energie podle nich nemáme. Jaderná energetika je také v očích mnoha lidí – oprávněně -  z hlediska ochrany klimatu lepší volbou než spalování uhlí.

Je obtížné spekulovat o tom, proč se Česko v názoru na jadernou energetiku tak zásadně odlišuje od sousedů v Německu nebo Rakousku, ale i obyvatel většiny členských zemí EU. Svou roli zřejmě hraje i to, že tehdejší Československo nezažilo naplno šok z havárie Černobylu, protože bylo součástí Sovětského bloku a v něm v roce 1986 ještě ani zdaleka nefungovala svobodná média a politici se maximálně snažili situaci zamlžovat a zatemňovat.

Takže zatímco Němci nebo Rakušani žili ve strachu, nakolik mohou důsledky katastrofy zasáhnout i je a sledovali každodenně zpravodajství o směru větru a posunu radioaktivního prachu, tak většina lidí v Československu žila spíše v přesvědčení, že havárie není zase tak hrozivá a že vše je pod kontrolou.

A právě to je ten základní psychologický moment: otázka, zda jadernou havárii a tuto technologii jako takovou můžeme mít „pod kontrolou“. Tam, kde se veřejné mínění v tomto ohledu zlomilo a lidé si jako v Německu nebo Rakousku začali myslet, že to není možné, je těžko představitelné plánovat stavbu nových reaktorů.

A psychologických a historických motivů je tu víc: Právě citlivost na naši svébytnost je dalším faktorem, který přispívá k naší orientaci na jádro. Nechceme si nechat diktovat svá rozhodnutí od sousedů a nejméně ze všech snad právě od Rakušanů a Němců...

„Česká jaderná otázka“ by mohla být pomalu samostatnou historickou disciplínou. Ale v současné diskusi jde pochopitelně i o méně abstraktní témata.

Lobbying velmocí

S projektem stavby nových temelínských a případně dalších reaktorů je spojen obří, v českých poměrech bezprecedentní politický a firemní lobbying: o zakázku v řádu stovek miliard korun mají zájem firmy z USA, Ruska a Francie a mají podporu svých vlád.

Česko se stává středobodem světa z hlediska rozvoje jaderné energetiky – temelínský tendr je v současnosti jediný na světě a může se stát do značné míry precedentem, který naznačí, zda a nakolik se bude jaderná technologie dál rozvíjet. Bitva má proto do určité míry charakter zápasu o přežití a bude tvrdá.

A v určitém smyslu se Česko stává i středobodem politického dění – premiér se v krátkých intervalech postupně setkal s americkým prezidentem, ruským prezidentem a francouzským prezidentem a je zjevné, že nebýt Temelína zájem o malou středoevropskou zemi by, přinejmenším v Bílém domě, tak velký nebyl.

Česká otázka II: obnovitelné zdroje

Z pohledu budoucnosti není samozřejmě zanedbatelný ani argument, že Česko může být v příštích desetiletích vývozcem energie, pokud odchod od jádra v Německu a dalších evropských zemích selže a sázka na obnovitelné zdroje nevyjde. Jádro se v očích většiny současných českých politiků i obyvatel v tomto kontextu jeví jako jistota ve střetu s dosud nevyzkoušeným světem obnovitelných zdrojů, které jsou zatím jen příslibem.

A to je další české specifikum v současném vyspělém světě: nedůvěra k obnovitelným zdrojům energie. Některé důvody jsou tady zřetelnější a není třeba příliš spekulovat: jsme malá země, nemáme přístup k moři, ležíme uprostřed Evropy nikoli na poušti... A tedy nemůžeme očekávat, že energie z větru nebo slunce bude pro nás stejně dostupná jako třeba v Dánsku, ve Španělsku nebo v Německu.

Celkově převládá pocit, že obnovitelné zdroje sice mohou být sympatické, nicméně je to spíš móda a dobré jsou tak na ohřátí vody na čaj. Ekonomiku neutáhnou, o tom není pochyb. Anebo je to neřízený a absurdní byznys, jak ukázal boom fotovoltaiky, kdy se na polích a loukách vyrojily solární panely.

Tak jednoduché to nicméně není: problém je v tom, že v Česku nevěříme v možnost rozvoje technologie obnovitelných zdrojů, tedy právě v to, čemu důvěřují v naprosté většině vyspělých zemí.

A to jsou přesně obrysy křižovatky, na níž stojíme: zda budeme pokračovat ve své důvěře v jádro, nebo zda přehodnotíme svoji nedůvěru v obnovitelné zdroje. Jsou to obrysy diskuse, která bude od obyvatel České republiky vyžadovat mimořádnou odpovědnost, věcnost a otevřenost argumentům.

Nejnovější aktualizace

 

3 věci, které byste měli vědět o ropovodu Dakota Access Pipeline

Autor blogu: Mary Sweeters | 7 prosince, 2016

Obamova vláda a Sbor armádních inženýrů (Army Corps of Engineers)  zamítli poslední povolení, které firma Energy Transfer Partners, stavitel kontroverzního ropovodu Dakota Access Pipeline, potřebovala k jeho dokončení. To je obrovské...

4 způsoby, jak mohou zákony zastavit fosilní průmysl - přidejte se k soudním sporům

Autor blogu: Tom Lowe | 11 listopadu, 2016

Pařížská dohoda nás katapultovala do nové reality. Vlády dohodu podepsaly, nyní podle ní musejí jednat. A mezitím se globální hnutí lidí proti fosilním palivům žene dál - a vy můžete být jeho součástí. Jsme generací, která ukončí éru...

Musíme spravit krajinu, ne betonovat přehrady

Autor blogu: Jan Freidinger | 10 listopadu, 2016

Není mnoho případů, kdy se vědci i politici napříč politickým spektrem na něčem shodnou. Jedním z nich je neutěšený vztah české krajiny, která není schopna zadržovat vodu. Tento stav je třeba napravit. I v tom je shoda. Až spravíme...

Freonový duch ještě nedostrašil

Autor blogu: Lukáš Hrábek | 9 listopadu, 2016

Máte doma ledničku? Tak téměř určitě, pokud to není stařičký přístroj, který ještě pamatuje limonádu Ovona či mléko v pytlíku, používáte ekologickou ledničku se systémem Greenfreeze. V Evropě s ní výrobci nahradili freony, které...

Nevyhnutelná změna - proč je potřeba rychle jednat, aby teplota nestoupla přes 1,5° C

Autor blogu: Jennifer Morgan | 4 listopadu, 2016

V loňském roce přijalo 197 zemí přelomovou Pařížskou dohodu o změně klimatu. Dnes vchází tato dohoda v platnost - jedná se tak o jednu z nejrychleji schválených mezinárodních dohod. V roce 2015 na summitu COP21 v Paříži...

Budoucnost Chvaletic řeší celá Evropa

Autor blogu: Lukáš Hrábek | 2 listopadu, 2016

Vyjednavači ze států z celé Evropské unie v současnosti řeší, jak zajistit čistější ovzduší a jak by měly v budoucnu vypadat limity pro vypouštění škodlivin z uhelných elektráren, tedy i z nyní hojně probírané chvaletické elektrárny. ...

Obrovský úspěch! U pobřeží Antarktidy bylo vytvořeno největší mořské chráněné území...

Autor blogu: Willie Mackenzie | 2 listopadu, 2016

Minulý pátek bylo v Rossově moři u pobřeží Antarktidy vytvořeno největší mořské chráněné území na světě. To je OBROVSKÉ vítězství pro velryby, tuňáky a tajemné ryby ledovky, které tam žijí, i pro miliony lidí, kteří chtějí chránit naše...

“Takhle vypadají modlitby v akci!” Podpořte protest Indiánů

Autor blogu: Peter Dakota Molof | 1 listopadu, 2016

Severodakotská policie společně s národní gardou vyklidila část protestujících v indiánské rezervaci Standing Rock brutální silou. Použili zvukové dělo, pepřovvé spreje, obrněná vozidla i gumové projektily. Tábory a protesty ochránců...

Proč Pařížská dohoda o změně klimatu znamená konec uhlí

Autor blogu: Nikola Casule | 26 října, 2016

Svět konečně učinil velký krok v boji proti globálnímu oteplování. Pařížská dohoda o změně klimatu, první univerzální, právně závazná dohoda o snižování emisí uhlíku, byla schválena dostatečným množstvím národů k tomu, aby...

Panenskou přírodu Arktidy mohou zachránit soudci

Autor blogu: Sune Scheller | 18 října, 2016

Nedotčenou přírodu v Arktidě ohrožuje nová vlna těžby ropy - ale dnes jsme ropným společnostem vrátili úder. Dnes ráno byla podána žaloba, která by mohla jednou provždy zastavit rozpínání tohoto špinavého průmyslu na sever. Potřebujeme...

1 - 10 z 839 výsledky.