Těžba uranu

O energii z jádra se často tvrdí, že je čistá. Zapomíná se ale, že jaderná energetika nejsou jen jaderné elektrárny, ale je neoddělitelně spojena s těžbou uranu a jeho zpracováním na jaderné palivo, stejně jako s problematikou jaderného odpadu.

Těžba uranu, základní suroviny pro výrobu jaderného paliva, má přitom extrémně závažné dopady jak na životní prostředí, tak na obyvatele regionů, v kterých probíhá.

Uran netvoří souvislá ložiska, jeho obsah v uranové rudě je velmi nízký, pohybuje se obvykle mezi 0,1 % a 0,2 %. Z jedné tuny vytěžené rudy se tedy získá pouze přibližně 1 kg uranu. V Rožné, uranovém dole v České republice, je jeho koncentrace ještě nižší než 0,2 %.

Získávat uran lze dvojím způsobem – důlní těžbou (v povrchových či hlubinných dolech) nebo chemickým loužením. Princip metody chemického loužení spočívá ve vstřikování ohromného množství žíravin (především kyseliny sírové) do podzemí. Uran se v žíravině rozpustí a následně se vyčerpává zpět na povrch. Loužicí roztoky však mohou prosakovat a kontaminovat tak například zdroje pitné vody. 

Odpad při těžbě tvoří hlušina, která obsahuje vysoce radioaktivní látky. Na Příbramsku leží po těžbě 1,6 milionu kubíků hlušiny vyzařující radon. Při úpravě rudy vznikají kaly, které mají až 85% radioaktivitu původní horniny, a ukládají se proto ve zvláštních odkalištích. V areálu bývalé chemické úpravny uranové rudy u Mydlovar v jižních Čechách je 286 ha uranových odkališť, která představují jednu z nejzávažnějších ekologických zátěží v celé České republice. Celkově je u nás v otevřených odkalištích uloženo na 47 miliónů tun radioaktivních kalů.

Na světě je jen malé množství zemí, které uran těží. Patří mezi ně především Kanada, Spojené Státy, Německo, Jižní Afrika, Rusko, Austrálie, Kazachstán, Uzbekistán, Niger, Namibie, a některé další země. V České republice došlo k radikálnímu útlumu těžby po roce 1989, v současné době zůstává v provozu jediný důl – Rožná. Dříve se u nás těžil uran hlubinnou těžbou (Příbram, Okrouhlá Radouň, Dolní Rožínka, Hamr na Jezeře) a metodou chemického loužení (Stráž pod Ralskem). Dopady chemické těžby ve Stráži pod Ralskem nebyly dodnes odstraněny. V podzemí se zde stále nachází 4,8 miliónů tun chemických látek.

I přesto, že jsme se ještě nebyli schopni vyrovnat s obrovskou ekologickou zátěží po těžbě uranu v dobách komunismu, plánuje ministerstvo průmyslu v nově připravované Státní energetické koncepci otevírání nových ložisek, abychom měli palivo pro jaderné elektrárny.

Jenže tak prosté to zas není – vytěžený uran není uhlí, které se přikládá do kotlů tepelných elektráren. Vytěženou rudu je potřeba nejprve zpracovat na jaderné palivo (obohacování uranu),a Česká republika je tedy i přes svoje vlastní zásoby uranu závislá na dovozu jaderného paliva z Ruska.

Dokument o vesničce v Nigérii, kde je vysoká radiace

Nejnovější aktualizace

 

Vzpomínky na Černobyl jsou po 30 letech stále živé

Autor blogu: Václav Vašků | 26 dubna, 2016

V paměti generací je pouze několik událostí, které se tam vpálily tak silně, že si lidé dodnes pamatují, co tehdy zrovna dělali. Pro nejstarší generace to jsou Hirošima a Nagasaki a pak den, kdy zastřelili Kenedyho. Pro moji generaci...

10 věcí, které jste o Černobylu možná nevěděli

Autor blogu: Celine Mergan | 13 dubna, 2016

Časně ráno, 26. dubna v roce 1986, explodoval černobylský jaderný reaktor. Čtvrt století poté se vážná havárie vyskytla také ve Fukušimě.  V černobylské krajině jsou radioaktivní prvky s dlouhou dobou rozpadu dodnes a stále...

“Už nechceme jíst a dýchat Černobyl!” bouří se místní lidé

Autor blogu: Rashid Alimov | 7 dubna, 2016

Jsem v Brjanské oblasti v Rusku. Ačkoli jsme přes sto osmdesát kilometrů od Černobylu a od katastrofy uplynulo třicet let, můj Geiger-Müllerův počítač stále ukazuje zvýšenou úroveň radiace. Neviditelné nebezpečí radiace je pro pět...

OBRAZEM: Černobyl a japonská Namie u Fukušimy mají mnoho společného

Novinka | 18 března, 2016 v 11:24

Třicet let po Černobylu a pět let po Fukušimě jsou přilehlé oblasti stále poničeny jadernou katastrofou.

Fukušima i po pěti letech žije ve stínu katastrofy

Autor blogu: Jan Haverkamp | 14 března, 2016

Před pěti lety japonské pobřeží zasáhlo zemětřesení, které poškodilo elektrárnu Fukušima Dajči. Úřady, zaměstnanci a šéfové firmy TEPCO, ale hlavně oběti z řad místních lidí, dodnes zápasí s následky jaderné katastrofy . Krize po...

Fukušimu pronásleduje radiace. Černobylské potraviny jsou radioaktivní

Novinka | 11 března, 2016 v 6:33

Problémy s prostředím kontaminovaným radiací jsou hlášeny z japonské prefektury Fukušima. Problémy má také Rusko, Ukrajina a Bělorusko, které se zmítají v ekonomické krizi a nedělají podle zjištění Greenpeace v oblastech zasažených radioaktivním...

Vliv Fukušimy se projevuje i 9000 kilometrů daleko

Novinka | 25 února, 2016 v 12:56

Před pěti lety měřila loď Rainbow Warrior míru radiačního zamoření na pobřeží nedaleko jaderné elektrárny Fukušima. Dnes je zpátky.

Švédská vláda odmítá rozšiřování uhelných dolů firmy Vattenfall

Autor blogu: Em Peterssonová | 23 listopadu, 2014

Dnes jsou to přesně tři měsíce, co jsem spolu se 7 500 lidmi z celé Evropy stála v osm kilometrů dlouhém lidském řetězu na německo-polské hranici, abych podpořila odpor místních lidí proti novým uhelným dolům. Protože jsem...

Zvláštní zmocněnec vlády ČR pro dostavbu JE Temelín podává zajímavou analýzu problémů...

Autor blogu: Jan Haverkamp | 21 listopadu, 2014

Jan Haverkamp  10. dubna tohoto roku zrušil český energetický gigant ČEZ tendr na dva nové reaktory v jaderné elektrárně Temelín poté, co vláda oznámila, že projekt nebude subvencovat [1].  S tím skončila také funkce zvláštního...

Rakousko se zcela vzdá jaderné energie

Novinka | 8 července, 2013 v 12:55

Po loňském historickém summitu o jaderné energii, kterého se zúčastnily environmentální organizace, rakouská vláda a dodavatelé elektřiny, se minulý týden rakouský parlament rozhodl kompletně opustit jadernou energii.

1 - 10 z 44 výsledky.