Těžba uranu

O energii z jádra se často tvrdí, že je čistá. Zapomíná se ale, že jaderná energetika nejsou jen jaderné elektrárny, ale je neoddělitelně spojena s těžbou uranu a jeho zpracováním na jaderné palivo, stejně jako s problematikou jaderného odpadu.

Těžba uranu, základní suroviny pro výrobu jaderného paliva, má přitom extrémně závažné dopady jak na životní prostředí, tak na obyvatele regionů, v kterých probíhá.

Uran netvoří souvislá ložiska, jeho obsah v uranové rudě je velmi nízký, pohybuje se obvykle mezi 0,1 % a 0,2 %. Z jedné tuny vytěžené rudy se tedy získá pouze přibližně 1 kg uranu. V Rožné, uranovém dole v České republice, je jeho koncentrace ještě nižší než 0,2 %.

Získávat uran lze dvojím způsobem – důlní těžbou (v povrchových či hlubinných dolech) nebo chemickým loužením. Princip metody chemického loužení spočívá ve vstřikování ohromného množství žíravin (především kyseliny sírové) do podzemí. Uran se v žíravině rozpustí a následně se vyčerpává zpět na povrch. Loužicí roztoky však mohou prosakovat a kontaminovat tak například zdroje pitné vody. 

Odpad při těžbě tvoří hlušina, která obsahuje vysoce radioaktivní látky. Na Příbramsku leží po těžbě 1,6 milionu kubíků hlušiny vyzařující radon. Při úpravě rudy vznikají kaly, které mají až 85% radioaktivitu původní horniny, a ukládají se proto ve zvláštních odkalištích. V areálu bývalé chemické úpravny uranové rudy u Mydlovar v jižních Čechách je 286 ha uranových odkališť, která představují jednu z nejzávažnějších ekologických zátěží v celé České republice. Celkově je u nás v otevřených odkalištích uloženo na 47 miliónů tun radioaktivních kalů.

Na světě je jen malé množství zemí, které uran těží. Patří mezi ně především Kanada, Spojené Státy, Německo, Jižní Afrika, Rusko, Austrálie, Kazachstán, Uzbekistán, Niger, Namibie, a některé další země. V České republice došlo k radikálnímu útlumu těžby po roce 1989, v současné době zůstává v provozu jediný důl – Rožná. Dříve se u nás těžil uran hlubinnou těžbou (Příbram, Okrouhlá Radouň, Dolní Rožínka, Hamr na Jezeře) a metodou chemického loužení (Stráž pod Ralskem). Dopady chemické těžby ve Stráži pod Ralskem nebyly dodnes odstraněny. V podzemí se zde stále nachází 4,8 miliónů tun chemických látek.

I přesto, že jsme se ještě nebyli schopni vyrovnat s obrovskou ekologickou zátěží po těžbě uranu v dobách komunismu, plánuje ministerstvo průmyslu v nově připravované Státní energetické koncepci otevírání nových ložisek, abychom měli palivo pro jaderné elektrárny.

Jenže tak prosté to zas není – vytěžený uran není uhlí, které se přikládá do kotlů tepelných elektráren. Vytěženou rudu je potřeba nejprve zpracovat na jaderné palivo (obohacování uranu),a Česká republika je tedy i přes svoje vlastní zásoby uranu závislá na dovozu jaderného paliva z Ruska.

Dokument o vesničce v Nigérii, kde je vysoká radiace

Nejnovější aktualizace

 

Nebyly nalezeny žádné výsledky.