Federativní státy Mikronésie a změna klimatu

Federativní státy Mikronésie (FSM) zastupují rozsáhlé území rozptýlených států v západní oblasti Tichého oceánu (7º 46N, 151º 84E). Jsou vystaveny přímému vlivu klimatických změn, především vzestupu hladiny moře, změnám v počasí, erozi pobřeží a zvýšené četnosti přívalových dešťů.

FSM zahrnují asi 607 ostrovů rozdělených do čtyř států: Kosrae, Pohnpei, Chuuk (Truk) a Yap a celkovým počtem obyvatel okolo 111 000. Celková rozloha pevninské části je sice pouze 702 km2, ale všechny ostrovy se rozléhají v prostoru oceánu, který je pětkrát větší než Francie. Kultura a ekonomika Federativních států Mikronésie jsou závislé především na mořských zdrojích a osídlené jsou hlavně pobřežní části, kde se nalézá také potřebná infrastruktura.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) potvrdil, že ostrovní komunity a regiony ležící v nízké nadmořské výšce jsou vystaveny vysoké míře rizika v souvislosti se změnami klimatu, včetně vzestupu mořské hladiny, který způsobí větší záplavy, přívalové deště, erozi a další nebezpečí v pobřežních oblastech. Tyto vlivy ohrožují životně důležitou infrastrukturu, osídlení a zařízení, která zajišťují  obživu těchto komunit. Oteplování a okyselování oceánů zničí s největší pravděpodobností korálové útesy, způsobí velké těžkosti rybářskému průmyslu a omezí další mořské zdroje, zvýší  četnost otravy některými druhy ryb a naruší potravní řetězce. Změny dešťových srážek a záplavy budou mít dopad také na vodní zdroje.[1]

FSM vyzdvihly také obavy z očekávaného zvýšení počtu extrémních klimatických jevů, jako jsou sucha a bouře související s výskyty El Niño a La Niña.

 

Posouzení vlivu na životní prostředí přesahující hranice států (TEIA)

FSM mají odůvodněné obavy, že jejich území utrpí nedostatečným plánem na modernizaci elektrárny Prunéřov II v důsledku nadnárodního ekologického dopadu průmyslových projektů tohoto rozsahu a producentů skleníkových plynů jako Prunéřov II.

Dne 4. prosince 2009 Kancelář pro ekologické otázky a mimořádné události Federativních států Mikronésie uctivě požádala Ministerstvo životního prostředí České republiky (Mžp), aby iniciovala  posouzení vlivů na životní prostředí přesahují hranice států (TEIA), co se týče modernizace elektrárny Prunéřov II v rámci národního programu posuzování vlivu na životní prostředí.[2]

Ministerstvo životního prostředí poté FSM vyzvalo, aby předložilo komentář, který bude zohledněn při rozhodování o EIA. Dne 4. ledna 2010 zaslaly FSM své stanovisko[3] Ministerstvu životního prostředí, kde vyjádřily své obavy v souvislosti s prunéřovským projektem. Stanovisko lze v krátkosti shrnout následovně:

  • Změna klimatu představuje „vážné ohrožení“ celého národa.

  • FSM nevidí „žádný přesvědčivý důvod, proč budovat novou elektrárnu na hnědé uhlí“.

  • Předložená dokumentace k EIA se nezabývala změnami klimatu, které může plán způsobit.

  • Alternativy, které splňují minimální zákonné požadavky mezi 42 až 45 procenty čisté energetické účinnosti – známé jako „nejlepší dostupné technologie“ (Best Available Techniques /BAT/) – nebyly v dokumentaci EIA vůbec zohledněny.

  • Nesplnění této míry účinnosti by vyústilo ve vyšší  emise CO2 než nejlepší dostupné technologie.

  • Emise CO2 přispívají ke změně klimatu, které teritorium FSM vážně ohrožují.

  • Území FSM by mohlo utrpět vážné ekologické škody.

Stanovisko přišlo s doporučením, aby ministerstvo zvážilo možnost vynést záporný výrok EIA – a neschválit realizaci projektu – z toho důvodu, že projekt nezahrnuje zákonem požadovanou nejlepší dostupnou technologii (BAT) energetické účinnosti pro nové spalovací elektrárny.[4]

 

Nezávislý odborný posudek

V reakci na obavy vyjádřené ve stanovisku FSM požádalo Ministerstvo životního prostředí norskou společnost Det Norske Veritas (DNV) zabývající se řízením rizik o nezávislý odborný posudek plánu ČEZu. Společnost DNV se měla mimo jiné zabývat tím, zdali je ČEZ povinen dosáhnout 42% míry energetické účinnosti, zdali by návrh tuto povinnost naplnil a jaké bude mít její nesplnění důsledky pro emise CO2.

Závěry, které předložila společnost DNV, ve všech ohledech podpořily stanovisko FSM. Společnost DNV potvrdila, že ČEZ je povinen dosáhnout 42% čisté energetické účinnosti, že návrh v tomto ohledu nesplňuje zákonnou povinnost nejlepší dostupné technologie a že dopad nenaplnění 42% účinnosti by představoval 205 082 tun CO2 ročně nebo cca 5,13 mil. na dobu navrhovaného prodloužení životnosti elektrárny o 25 let. Společnost DNV dále došla k závěru, že „investor v plné šíři neprozkoumal technické příčiny odchylky od čisté energetické účinnosti “ .[5]

Stanovisko EIA

Dne 29. dubna 2010  uspořádal nově zvolený ministr životního prostředí v Praze tiskovou konferenci a potvrdil, že projekt Prunéřov II byl v rámci EIA schválen.

Ministerstvo životního prostředí však potvrdilo opodstatněnost hlavní námitky stanoviska FSM – konkrétně, že návrh nevyhovuje požadavku na nejlepší dostupnou technologii, co se energetické účinnosti týče, což v důsledku povede ke zvýšení emisí CO2.  Ministerstvo nakonec nařídilo, aby ČEZ snížil produkci o 205 082 tun CO2 ročně (5,13 mil. tun za 25 let navrhovaného prodloužení životnosti) v rámci jiných projektů než Prunéřov II. Smyslem tohoto kompenzačního plánu je vyrovnat objem, jakým se Prunéřov II podílí na emisích CO2 do ovzduší, a tak snížit ekologický dopad projektu přesahující hranice státu, jako je například změna klimatu.

Právní precedent

Ministerstvo sice vydalo souhlasný výrok EIA, ale první fáze posouzení vlivu na životní prostředí přesahující hranice státu bylo úspěšné. Posouzení TEIA vedlo k požadavku snížit emise CO2 a bylo to poprvé v historii, kdy malý ostrovní rozvojový stát úspěšně zasáhl a dal podnět k posouzení vlivu na životní prostředí přesahující hranice států na základě obav o změny klimatu.

Celý proces a účast FSM na posouzení vlivu projektu Prunéřov II na životní prostředí je přelomovým precedentem v oblasti mezinárodního, evropského a českého práva na ochranu životního prostředí v souvislosti s otázkami změny klimatu a povinností státu informovat a konzultovat státy, které jsou vystaveny klimatickým rizikům, při plánování výstavby významných zdrojů emisí CO2. Kroků, které FSM podnikly, si všiml celý svět.

Tento případ ukazuje na spojení mezi průmyslovými znečišťovači a nejzranitelnějšími lidmi světa. Poukazuje na zodpovědnost vlád přihlédnout k dopadu, jaký má jejich rozhodování za hranicemi vlastního státu.

Posouzení TEIA, které iniciovaly Federativní státy Mikronésie, inspiruje nepochybně i jiné státy a jednotlivce, aby využili legislativy TEIA v souvislosti s plánovanými uhelnými elektrárnami a jinými velkými zdroji skleníkových plynů. Tak se nejenom zvýší povědomí o souvislosti mezi emisemi produkovanými fosilními palivy a změnami klimatu, ale také se rozšíří možnosti, jak zavést povinnost států informovat a konzultovat země a jednotlivce, kteří jsou vystaveni vlivům změny klimatu, v souvislosti s ekologickým dopadem navrhovaných projektů zahrnujících vysoké emise CO2, který přesahuje hranice státu.

 


[1]  Mimura, NL. Nurse, RF. McLean J. Agard, L. Briguglio, P. Lefale, R. Payet and G. Sem, 2007: Small Islands Climate Change 2007: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of working Group II to the Fourth Assessment Report of the IPCC, ML Parry, OF Canziani, JP Plutikof, PJ van der Linden and CE Hanson, Eds, Cambridge University Press, Cambridge, UK pp687-716

[2] V souladu se zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Konsolidovaná verze  [český zákon o EIA].

[3] Federativní státy Mikronésie, Stanovisko Federativních států Mikronésie k plánu komplexní renovace elektrárny Prunéřov II 3x250 MWe, dostupný nahttp://www.pohodaČEZ.cz/_files/file/Viewpoint%20of%20FSM%20on%20renovation%20of%20Prunéřov%20II%20Plant.pdf

[4] Podrobnější informace o stanovisku EIA naleznete na adrese: http://www.pohodaČEZ.cz/en/about (ze dne 11. listopadu 2010).

[5]  Tisková zpráva DNVhttp://www.dnv.com/press_area/press_releases/2010/dnvsPrunéřovassessmentshowsdeviations.asp

Nejnovější aktualizace

 

Jak zachraňovat Arktidu v severních Čechách

Novinka | 18 května, 2012 v 9:47

Prunéřov – Nápis „Zachraňme Arktidu“ se včera dopoledne objevil před budovou elektrárny v Prunéřově. Umístili ho tam aktivisti Greenpeace s pomocí ledních medvědů, kteří se minulý týden objevili na střeše benzínky Shell v Praze. Takže: jak...

DETOX tour 2011 - palubní deník - Mělník

Autor blogu: Jan Rovenský | 13 září, 2011

Komplex elektráren Mělník (Mělník I. provozovaná společností Energotrans a Mělník II. a III provozované společností ČEZ, a.s.) je třetím největším tuzemským zdrojem emisí nejdůležitějšího skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO 2 ).

Greenpeace vyzývá představitele Ústeckého kraje: Už žádné uhelné elektrárny!

Novinka | 25 května, 2011 v 15:38

Velký transparent o rozměrech 13,5 x 10 metrů s výzvou UŽ ŽÁDNÉ UHELNÉ ELEKTRÁRNY! zavlál dnes nad budovou Krajského úřadu Ústeckého kraje. Sedm aktivistů Greenpeace jej dnes dopoledne zavěsilo na více než 30 metrů vysoký jeřáb na Mírovém náměstí...

Prunéřov se stal světovým právním precedentem

Novinka | 23 května, 2011 v 12:44

Česká elektrárna Prunéřov vchází do dějin mezinárodního práva. Odborná konference na prestižní newyorské Columbia Law School se dnes bude zabývat mj. precedentem, v němž hraje hlavní roli právě Prunéřov, největší český zdroj emisí oxidu...

Prunéřov III

Fotogalerie | 10 listopadu, 2010

1 - 5 z 36 výsledky.