Kompenzační náhrada CO₂

ne 20. října 2010 oznámilo Ministerstvo životního prostředí,[1] že přijalo navrhovaný kompenzační plán skupiny ČEZ, která má vyrovnat objem emisí CO₂ způsobený skutečností, že nebylo využito nejlepší dostupné technologie. ČEZ tvrdí, že jeho plán sníží emise z Prunéřova o více než 84 % ve srovnání v nejlepší dostupnou technologií. Ale bližší analýza ukazuje, že takové tvrzení lze přinejmenším označit za spekulativní.[2]

Také není jednoznačné, že kompenzační plán ČEZu emise skutečně sníží. ČEZ chce prodloužit provoz Prunéřova I – jedné z nejstarších a nejšpinavějších elektráren v zemi. To je v přímém rozporu nejenom se směřováním evropské legislativy, ale také s dlouhodobou a schválenou strategií ČEZu, který se původně zavázal vyřadit z provozu všechny uhelné elektrárny do roku 2016. ČEZ tvrdí, že původně plánoval uzavřít starší z obou elektráren – Prunéřov II – v roce 2023, ale nyní chce její provoz ukončit již v roce 2019. To však vůbec neodpovídá tvrzením v interních dokumentech, kde se uvádí, že skupina ČEZ celou dobu plánovala uzavřít elektrárnu v roce 2016.[3]

Také to nesouhlasí s objemem dostupných uhelných ložisek v dolech, které dodávají materiál pro prunéřovskou elektrárnu. Pokud by byl realizován původní plánu ČEZu, potom by rekonstruovaný Prunéřov a nedaleká tušimická elektrárna mohly fungovat pouze po dobu 20 let – což podle ČEZu nedosahuje míry návratnosti projektu.

Formální schvalovací postup

Posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebylo zdaleka posledním krokem postupu schvalování, kterým musí Prunéřov projít, aby ČEZ získal povolení k výstavbě. Skupina ČEZ musí nyní požádat o další tři povolení: územní rozhodnutí, povolení podle integrované prevence a omezování znečištění a nakonec stavební povolení.

Splnění kritérií na nejlepší dostupnou technologii (BAT) je podle zákona nezbytným předpokladem pro vydání integrovaného povolení. Vzhledem k tomu, že projekt skupiny ČEZ tento požadavek nesplňuje, nelze jí integrované povolení vystavit bez porušení zákona. Pro ČEZ to představuje nepřekonatelnou překážku, takže nemá smysl začít ostatní řízení, dokud není rozhodnuto o integrovaném povolení.

ČEZ však o územní rozhodnutí požádal dne 30. července 2010 a řízení bylo pozastaveno do 9. srpna, dokud nebude doplněna předložená dokumentace. Na veřejném slyšení na Stavebním úřadu v Kadani vznesly Greenpeace, EPS a PPČ oficiální námitky proti žádosti ČEZu o vydání územního rozhodnutí.

O námitkách a územním rozhodnutí se dozvíte více zde http://www.greenpeace.org/czech/news/stavebn-ad-v-kadani-dnes-pr

Greenpeace Česká republika protestuje proti žádosti o vydání územního rozhodnutí, a to z následujících důvodů:[4]

• Plán bude mít výrazně negativní dopad na zdraví místních obyvatel.
• Analýza zdravotních rizik projektu, kterou vypracoval samotný ČEZ v rámci dokumentace pro studii EIA, ukazuje, že i po rekonstrukci zůstane Prunéřov významným zdrojem znečištění v tomto regionu.
• I s novými bloky by Prunéřov II vypouštěl tolik oxidu siřičitého (SO₂), jenž by vystavil více než 100 000 obyvatel místních měst, jako jsou Chomutov, Jirkov, Kadaň a Klášterec nad Ohří takovým koncentracím SO₂ po dobu 24 hodin denně, které výrazně převyšují hodnoty doporučované Světovou zdravotnickou organizací [5] – a to i v hypotetické situaci, kdy by všechny ostatní zdroje SO₂ byly odstraněny.
• Podle stejných údajů uvedených v dokumentaci EIA přispěje navrhovaná kompletní obnova Prunéřova II ke zvýšení denního maxima SO₂ ve městech Chomutov, Jirkov, Most a Žatec.
• Dokumentace k vydání územního rozhodnutí obsahuje řadu nedostatků a proti hovoří i závěry posouzení vlivů na životní prostředí.
• Konečné stanovisko EIA obsahuje faktické chyby a je protizákonné, proto nemůže sloužit jako relevantní východisko územního rozhodnutí.
• Předložená dokumentace nedostatečné odráží skutečnost, že ČEZ plánuje instalovat nové vybavení, a nikoliv pouze rekonstruovat stávající zařízení.
• Návrh nesplňuje kritérium nejlepší dostupné technologie pro energetickou účinnost.
• Podle referenčních dokumentů BREF je energetická účinnost nejdůležitějším kritériem pro hodnocení projektů velkých spalovacích elektráren.
• Projekty hnědouhelných elektráren, kde se plánuje instalace nového vybavení, musejí splňovat energetickou účinnost na úrovni 42 až 45 %.
• ČEZ původně v dokumentaci EIA uvedl, že nové bloky dosáhnou pouhých 38,17 % čisté energetické účinnosti, což je hluboko pod limitem stanoveným zákony České republiky a Evropské unie. ČEZ doposud neprokázal, že je v Prunéřově schopen dosáhnout alespoň 40% energetické účinnosti, a při použití nedostatečné technologie zcela jistě nemůže tuto hranici překonat.
• Podmínky stanovené ve stanovisku EIA nejsou v dokumentaci k územnímu rozhodnutí dostatečně zohledněny.
• Některé posudky této dokumentace z pera správních úředníků obsahují formální a faktické chyby.
• Nesprávné vyhodnocení vlivu na životní prostředí přesahující hranice státu
• Nulového vlivu na životní prostředí přesahující hranice státu by bylo možné dosáhnout pouze v hypotetické situaci, kdy by byl Prunéřov uzavřen a nahrazen zdrojem energie s nulovými emisemi do ovzduší.

Vzhledem k chybám v řízení EIA a neschopnosti ČEZu dosáhnout minimálního zákonného limitu energetické účinnosti, není možné vydat zákonná povolení. Avšak vzhledem k silné pozici skupiny ČEZ a jedinečným vztahům s pravomocnými činiteli je velice pravděpodobné, že úřady nebudou moci společnost odmítnout. Greenpeace a partneři kampaně Ekologický právní servis, spolu s místní nevládní organizací Chomutov pod pokličkou ČEZ, budou i nadále protestovat proti projektu s ohledem na jeho protiprávnost, špatnou ekonomickou výkonnost a výsledný negativní dopad na životní prostředí.

Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že koncept Smart Energy [R]evolution je uskutečnitelný i prospěšný a omezil by škodlivý dopad na životní prostředí, zatímco snížení objemu vývozu elektřiny by bylo minimální, neexistuje žádný ospravedlnitelný důvod, proč vybudovat další nové zdroje znečištění v Prunéřově II.

O konceptu energetické [R]evoluce se dozvíte více zde http://www.greenpeace-media.cz/zitnebotezit/eRevoluce.pdf

O konceptu „chytré energie“ v České republice se dozvíte více zde http://www.greenpeace-media.cz/zitnebotezit/chytra_energie.pdf

[1] MŽP přijalo navrhovanou úsporu skleníkových plynů pro oblast Prunéřova

20. října 2010 http://www.mzp.cz/cz/news_101020_prunerov_kompenzace

[2] Elektrárna Prunéřov: Drobil prý jednal tvrdě, ale vypadá to, že šel ČEZu na ruku http://domaci.ihned.cz/c1-47567190-prunerov-drobil-jde-na-ruku-cez

[3] Aktivity a strategie Skupiny ČEZ  http://www.ČEZ.cz/cs/vyroba-elektriny/uhelne-elektrarny/strategie-a-aktivity-ČEZ-v-oblasti-ue.html

^[4] Formální námitky organizace Greenpeace Česká republika: Námitky podle § 89 odst. 1 a 3 zákona č. 183/2006 Sb. k územnímu řízení o umístění stavby „Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3x 250 MWe“

[5] Od roku 2005 byl 24hodinnový limit Světové zdravotnické organizace určen na 20 mikrogramů/m³ (µg/m³). Dokumentace samotného ČEZu ukazuje, že pouze z Prunéřova by Chomutovu přinesly denní emise o průměru 25,9 µg/m³, Jirkovu pak 20.5 µg/m³, Kadani 65.3 µg/m³ a Klášterci 39.6 µg/m³.

Světová zdravotnická organizace: Kvalita ovzduší a zdraví http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs313/en/index.html (v anglickém jazyce)