Mořští savci

Stránka - 21 ledna, 2013
Bohatý život nalezneme i v chladných mořských vodách. Typickými představiteli mořských savců jsou například:

Tuleň (Phocidae) žije v oceánech obou polokoulí, většinou v polárních a subpolárních oblastech, s výjimkou v teplých vodách žijícího tuleně středomořského. Tělo tuleňů je uzpůsobeno životu ve vodě – je hladké, aerodynamicky tvarované, bez vnějších ušních boltců či jiných tělesných výstupků. Na zemi jsou však velmi neobratní. Většinu svého života tráví v mořích, na zem se vydávají jen pářit a vychovávat potomky. 

Tuleň bajkalský na ledu

© Greenpeace / Vadim Kantor

 

Mrož lední (Odobenus rosmarus) může v dospělosti vážit až 1700 kilogramů. Většinou žije v mělkých mořích nad kontinentálními šelfy, převážnou část života tráví v moři při hledání mlžů, kteří tvoří základní složku jejich potravy. Kly mají obě pohlaví a mohou dosáhnout délky až 1 m. Samci mají mírně delší a tlustší kly a používají je k soubojům o dominanci. Nejsilnější samec s nejdelšími kly většinou ovládá celou skupinu.

Mrož lední ve Špicberkách

© Bernd Roemmelt / Greenpeace

 

Narval jednorohý (Monodon monoceros) je jedním z kytovců, kteří v Arktidě žijí celoročně. Pro svůj dlouhý roh bývá občas nazýván mořským jednorožcem. Tento název je však zavádějící, protože se nejedná o roh, ale o velmi prodloužený levý špičák. Pravý špičák mívá normální velikost, výjimečně však nedojde k jeho zakrnění a narval pak může mít rohy dva. Tento mořský dravec se živí převážně rybami, a to zejména platýsi.

Skupina narvalů v Grónsku poblíž Petermannova ledovce

© Jason Box / Greenpeace

 

Kosatka dravá (Orcinus orca) je rozšířena od zamrzlých oceánů Arktidy a Antarktidy až po teplá tropická moře. Její potravu tvoří rozliční živočichové od ryb, přes mořské savce jako jsou lachtani, tuleni či mroži, až po jiné velké velryby. Má velmi sofistikované lovecké techniky, které jsou spolu se zvukovým dorozumíváním považovány za projevy kultury.

Kosatka dravá (Orcinus orca) se vynořuje, aby se nadechla

© Todd Warshaw / Greenpeace

 

Vydra mořská (Enhydra lutris) může v dospělosti vážit až 45 kilogramů. Díky tomu patří mezi nejtěžší zástupce čeledi lasicovitých. Vydry obývají pobřežní oblasti, kde se potápí ke dnu pro svou kořist. Jejich potravu tvoří převážně ježovky, měkkýši, korýši a ryby. K získání potravy používají jako jedni z mála savců nástroje – ulovenou kořist si položí na břicho a úderem kamene rozdrtí ulitu.

Mořská vydra

© Greenpeace / Henk Merjenburgh

 

Běluha severní (Delphinapterus leucas) patří mezi kytovce žijící v arktické a subarktické oblasti. Díky adaptaci na arktické podmínky se v mnohém od ostatních kytovců liší. Na první pohled je zřejmá absence hřbetní ploutve. Dalším je čistě bílá barva. Nepatří mezi rychlé plavce, ale dokáže se potopit až do hloubky 700 m.