Ptáci

Stránka - 21 ledna, 2013
V Arktidě žijí miliony různých ptáků, kteří se skvěle adaptovali na místní drsné, ale nádherné podmínky. Zde vám představujeme několik nejznámějších druhů:

Chaluha malá (Stercorarius longicaudus) je nejmenším druhem chaluhy. Její velikost se pohybuje mezi 38 – 58 cm. Její ocásek může měřit až 29 centimetrů, tedy až polovinu délky celého těla. Jsou rozšířené v celém okolí severního pólu, v arktické i subarktické oblasti. Jedná se o tažného ptáka, ale její zimoviště není známo. 

Chaluha malá

Zdroj: http://www.fws.gov ©Tim Bowman, USFWS

 

Rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea) je mořský pták vyskytující se v arktické a subarktické oblasti Evropy, Asie a Severní Ameriky. Při migraci putuje z Arktidy až do Antarktidy a zpět. Dožívá se až 30 let. Jeho potravu tvoří převážně ryby a drobní mořští bezobratlí. Jedná se o jednoho z nejvíce agresivních rybáků, neohroženě brání své hnízdo i své mladé.

Rybák dlouhoocasý

Rybák dlouhoocasý s mládětem v severozápadním Islandu. © Bernd Roemmelt / Greenpeace

 

Orel bělohlavý (Haliaeetus leucocephalus) je státní symbol Spojených států amerických. Vyskytuje se na rozsáhlém území od Aljašky a Kanady až po severní oblasti Mexika. Preferuje oblasti poblíž vodních ploch, jako jsou mořská pobřeží, řeky či velká jezera, v nichž nalezne dostatečné množství ryb, které tvoří významnou součást jeho potravy. Samice jsou větší než samci, ale barva peří je identická u obou pohlaví.

Orel bělohlavý letí nad městem Angoon na Aljašce

© Greenpeace / Les Stone

  

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) je rozšířen téměř po celém světě, Arktidu nevyjímaje. Nevyskytuje se pouze v Antarktidě, částech jižní Ameriky, na Novém Zélandu a Islandu. Typickým znakem tohoto ptáka je rychlé mávání křídel při letu, plachtí jen na krátkých úsecích. Tento dravý pták velikosti vrány loví výhradně ptáky za letu. Kořist na zemi vyhledává minimálně, protože jeho styl letu pro to není příliš vhodný. Při střemhlavém letu dosahuje rychlosti až 300 km/h.

Mladý sokol stěhovavý na palubě lodi Esperanza

Mladá samička sokola stěhovavého balancuje na anténě na palubě lodi Esperanza v severním Tichém oceánu. © Greenpeace / Jiri Rezac

 

Papuchalk chocholatý (Fratercula cirrhata) - tento pták z čeledi alkovitých se vyskytuje v celé severní části Tichého oceánu. Pro papuchalky je typický výrazně zbarvený zobák (v období páření) a převážně černé nebo černobílé zbarvení. Díky krátkým letkám musí při letu usilovně mávat křídly (až 400x za minutu), výborně však plave. Při pohybu na zemi působí značně nemotorně.

Papuchalk chocholatý (vpravo) a alkounek papouškovitý

© Todd Warshaw / Greenpeace

 

Sovice sněžní (Bubo scandiacus) je oficiálním ptákem Quebecu. Samci bývají čistě bílí, ale samice a mladí ptáci mívají černou kresbu. U mláďat může tmavé zabarvení dokonce převládnout. Svým hustým opeřením se tento pták výborně adaptoval na život za polárním kruhem. Hnízdí v arktické tundře na území Aljašky, Kanady a Eurasie.

Sovice sněžní

© Bernd Roemmelt / Greenpeace

 

Alkoun úzkozobý (Uria aalge) obývá pobřežní vody, skalnatá pobřeží i otevřený oceán. Většinu roku tráví na moři, kde se potápí pro ryby. Při svých výpadech pod hladinu dokáže pomocí svých křídel i plavat. Na jaře se alkouni shromažďují na úzkých skalních římsách, kde samička snese jedno vejce přímo na skálu. Tato vejce jsou na jednom konci výrazně zúžená, takže se kutálí v kruhu a díky tomu nemohou spadnout ze skalní římsy.

Ptáci na ostrově sv. Pavla

Kolonie alkouna úzkozobého (Uria aalge) a alkouna tlustozobého (Uria lomvia) se rozmnožuje na ostrově sv. Pavla v Beringově moři. Greenpeace bojuje za ochranu Arktidy před ropnými společnostmi, které s vidinou krátkodobého zisku usilují o vytěžení místních zdrojů. © Jiri Rezac / Greenpeace