Lidé v Arktidě

Stránka - 21 ledna, 2013
Arktida je domovem nejen celé řady druhů zvířat, ale již po tisíciletí ji obývají také lidé. V této oblasti žije přes milion lidí (podle některých údajů až 4 miliony). Arktický region je velmi různorodý. Najdeme zde malé komunity domorodých obyvatel, lovců i pastevců, ale i moderní průmyslová města. Lidé žijí na území táhnoucím se od Aljašky přes Yukon, Severozápadní teritoria Kanady, Grónsko až po Rusko. Mezi tradiční kultury patří především Aleuti, Inuité, Něnci, Dene, Sámové (nebo též Laponci) a další.

Domorodé národy jsou již po tisíciletí silně spjaty se svým prostředím. Vychází z něj jejich kultura a je na něm závislý i jejich způsob života. V důsledku změn klimatu a kvůli hamižnosti a nezodpovědnosti těžařských firem tito lidé pomalu o své domovy přicházejí.

Lodě v přístavu Murmansk.

© Greenpeace / Martin Lueders

 

I přes extrémní počasí žije poměrně dost lidí i v oblastech za polárním kruhem. Najdeme zde kočovné národy, malé osady, ale i velká moderní města. Některá z nich jsou stará i několik tisíciletí, jiná vznikla až počátkem dvacátého století. 

Původní obyvatelé Arktidy jsou především rybáři a lovci, z mnohých národů se během staletí stali pastevci. Jako obydlí používají speciální stany vyrobené z kůží.

Nejstarší stopy prvního lidského osídlení v oblasti Nuuku pocházejí z doby před více než 4 000 lety. Lidská obydlí se po staletí postupně rozšiřovala. Současné hlavní a největší město Grónska, Nuuk, bylo založeno v 18. století. Je centrem rybářského průmyslu a oblíbenou destinací turistů. I přesto, že zde žije jen kolem 15 000 obyvatel, je ve městě mimo jiné i univerzita.

Longyearbyen, nejseverněji položené město na světě, leží na největším ostrově na Špicberkách mezi severním polárním kruhem a severním pólem. Založeno bylo začátkem 20. století, především kvůli těžbě uhlí; ta v současnosti probíhá již jen v jednom dole. Dnes je to moderní město s rozvinutou infrastrukturou a bohatým turistickým ruchem.

Hlavní město Grónska Nuuk

Fotografie hlavního města Grónska Nuuk zachycená z paluby lodi Esperanza zobrazuje barevné domy v dánském stylu s horami v pozadí. Esperanza byla v Grónsku v rámci své výpravy „Go beyond oil“, která byla zaměřena na zdokumentování bezohledné honby ropných společností za poslední kapkou ropy na naší planetě. © Will Rose / Greenpeace

 

Zajímavá historie provází města za ruským polárním kruhem. Mnohá z nich vznikla počátkem 20. století jako obávané gulagy, koncentrační pracovní tábory. Jedním z nejobávanějších byla Vorkuta (teploty v zimě zde dosahují až –50 °C). Při stavbě města i železniční trati (přes 1 000 km) zahynuly desetitisíce lidí. Dnes se zde těží uhlí, ropa a zemní plyn.

Bezmála 1 500 km od Petrohradu leží největší město za severním polárním kruhem Murmansk. Žije zde přes 300 000 obyvatel. Město je důležitým ruským přístavem v Barentsově moři.

Dalším původně nápravně pracovním táborem je Norilsk (fungoval až do 60. let). Město patří mezi nejznečištěnější na světě (dokonce víc než Černobyl). Těží a zpracovává se zde uhlí i řada kovů, ale bohužel pro životní prostředí devastujícím způsobem. V ovzduší se vyskytuje řada toxických látek, které ohrožují lidi i přírodu. V důsledku těžby již odumřelo 5000 km² lesa.