Tání ledu

Stránka - 21 ledna, 2013
Každoročně v polovině září obrací vědci svoji pozornost směrem k severu, aby zjistili, jaká je plocha mořského ledu v Arktidě (v létě se nachází na ročním minimu) a jak se změnila v porovnání s hodnotami z předchozích let. Tání ledu patří k nejočividnějším ukazatelům klimatických změn v Arktidě.

Měření změn mořského ledu

Minimální a maximální plocha arktického mořského ledu (což je v podstatě oblast Severního ledového oceánu pokrytá ledem) jsou efektivními ukazateli toho, jak Arktida reaguje na zvyšující se teploty, proudy a atmosférické změny. Nejmenší bývá plocha ledu každoročně v září, největší přibližně v únoru. Rok od roku se tyto údaje liší, avšak z dlouhodobého hlediska lze vypozorovat určitý trend.

Tání ledu - začátek arktického léta

© Bernd Roemmelt / Greenpeace

 

Satelitní měření mořského ledu se provádí teprve od roku 1979, kdy byly poprvé vyrobeny družice určené speciálně pro tento účel. To ovšem neznamená, že neexistují dřívější záznamy. Dlouhodobé trendy lze alespoň částečně odhadnout z leteckých a lodních pozorování.

Nejlepším ukazatelem „zdraví“ mořského ledu je jeho objem, tedy plocha vynásobená tloušťkou. Tuto hodnotu jsme ale schopni spolehlivě měřit pomocí družic až v posledních letech. Pro stanovení dlouhodobých trendů je proto stále nejspolehlivější metodou měření plochy ledu, a to i přesto, že se již začaly objevovat dramatické změny v objemu.

Ledovec v Arktidě

© Will Rose / Greenpeace

 

Stáří a tloušťka mořského ledu jsou stejně důležité jako jeho rozloha. Led, který se vytvořil během jedné zimy, je tlustý pouze jeden až dva metry. Pokud vydrží alespoň jedno období letního tání, stává se tzv. víceletým ledem, který je tlustý zhruba tři až čtyři metry. Je to dáno nejenom namrzáním dalšího ledu, ale také tím, že do sebe působením větru, mořských proudů a vln narážejí desky ledu – kry. 

Tenký, jednoroční led je mnohem náchylnější k tání než  tlustý, víceletý. Vědci zjistili, že stále méně arktického ledu je tvořeno víceletým ledem, což znamená, že arktický led nejenom ustupuje, ale také se ztenčuje, a tím je i náchylnější k dalšímu roztávání.

autor: Andy Lee Robinson