Úbytek ledu

Stránka - 21 ledna, 2013
Počátkem minulého století byla plocha ledu v každém období v podstatě neměnná. Kolem poloviny století se ale začala zamrzlá plocha v letních měsících zmenšovat, přičemž zimní maximum zůstávalo stejné. Od roku 1975 se zmenšuje i maximální plocha.

Stránky amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA)

Co nám tato měření říkají? V posledních desetiletích se každoroční minimum i maximum plochy arktického ledu snižuje:

Rozdíl je zřetelný při srovnání satelitních snímků za posledních několik let.

Nejmenší plocha arktického mořského ledu byla zaznamenána v roce 2012. Vědci z Národního centra pro data o sněhu a ledu (NSIDC) oznámili, že 16. září arktická ledová pokrývka klesla na pouhých 3.41 milionů km2

Plocha mořského ledu v průběhu roku

Zdroj: National Snow and Ice Data Center (NSIDC)

 

To je ještě méně než v dosud rekordním roce 2007, kdy se vědci zprvu domnívali, že se jedná o pouhou anomálii. Toho roku nastala specifická kombinace povětrnostních vlivů (jasná obloha, větrno a vysoké teploty), která vytvořila ideální podmínky pro tání. V roce 2012 však žádné zvláštní projevy počasí pozorovány nebyly, a přesto je plocha mořského ledu ještě menší.

Ačkoli mohou být rozdíly mezi jednotlivými roky v krátkodobém měřítku vysvětleny změnami počasí, z dlouhodobého hlediska – jako je např. 30-leté satelitní měření – to možné není. Poslední dvě roční minima rozsahu mořského ledu  jsou nejnižší od doby, kdy bylo satelitní měření zahájeno. Odpovídají trendu postupného mizení arktického mořského ledu.

Průměrná plocha mořského ledu

Zdroj: National Snow and Ice Data Center (NSIDC)