Nebezpečí spojená s těžbou ropy

Stránka - 21 ledna, 2013
Arktida je oblast velmi odlehlá s mizivou infrastrukturou. Extrémní klimatické podmínky znamenají, že vybavení navržené pro mírné klima zde bude mít velké problémy a zvýší se riziko jeho selhání. Těžba v oblasti je možná jenom v letních měsících. Pokud dojde k ropné havárii, budou muset záchranné týmy Arktidu opustit až do dalšího léta, i kdyby ropa stále unikala. Arktický ekosystém je velmi křehký a jen velice málo druhů, pokud vůbec nějaké, by ničivým důsledkům ropné havárie dokázalo odolat.

Navíc je zde samotná těžba ropy kvůli specifičnosti polární oblasti nebezpečnější než jinde. Velmi reálný je například náraz plovoucí kry do ropné plošiny. Přístup naftařských společností k tomuto riziku je velice lehkomyslný a vůbec neodpovídá závažnosti těchto hrozeb: používají vodní děla, která mají kry, které se k plošině příliš přiblíží, odchýlit či rozpustit.

Požární loď rozpouští ledovec v Arktidě

Požární loď v blízkosti těžební lodi Stena Forth stříká vodu na ledovec ve snaze ho rozpustit. Vlečné a požární lodi obklopují těžební oblast a snaží se zabránit přístupu ledových ker. Loď Greenpeace Esperanza se drží opodál dánské válečné lodi v mrazivých vodách Grónska. Vojenská plavidla chrání těžební plošinu patřící britské společnosti Cairn Energy. Pokud plošina objeví ropu, zažehne to arktickou ropnou horečku. © Will Rose / Greenpeace

 

Vyčištění pobřeží od ropy v Mexickém zálivu trvalo více než rok, a to se přitom jednalo o místo, kde napravování škod pomáhala i sama příroda. V teplých vodách Mexického zálivu totiž žijí bakterie živící se ropou, které ji rozkládají na bezpečné látky, jako je například voda. V ledových vodách Arktidy by však příroda měla s napravováním člověkem způsobených škod daleko větší práci. Mezi hlavní důvody patří:

-         bakterie rozkládající ropu, které jsou adaptované na chladné podnebí, mají podstatně pomalejší metabolismus, než druhy žijící v teplé vodě.

-         proudy v Severním ledovém oceánu cirkuluji na mnohem větší ploše než v Mexickém zálivu, návrat bakterií na totéž místo, pokud by se vůbec vracely, by trval roky.

-         v chladnějších vodách je ropa hustší a viskóznější, takže je pro bakterie obtížnější ji odbourat.

Ani lidé by s likvidací případné havárie neměli snadnou práci. Letní období je velmi krátké a v zimním by záchranáři pracovali v extrémních podmínkách – nesnesitelný mráz, 24 hodinová temnota, drsné podmínky na moři. Ani s moderní technikou by zásah nebyl jednoduchý. Mnohé výdobytky techniky lze totiž v Arktidě v zimních měsících využít jen omezeně nebo vůbec: příliš nízká oblačnost brání používání letadel, příliš mělká voda používání velkých lodí, nemáme technologie umožňující sledování ropy pod ledem a mnoho dalšího. 

Jedovatý Exxon Valdez po 15 letech (Ostrov Night, Aljaška, US)

Ropa na rukou dr. Ricka Steinera, mořského biologa z aljašské univerzity, který zkoumá zbylou ropu z úniku ropy před 15-ti lety. © Greenpeace / Robert Visser

 

Ustupující ledovce a otevírající se moře znamená také rozsáhlejší námořní dopravu. Intenzivnější doprava představuje větší riziko ztroskotání a úniku ropy a toxických látek. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Od potopení nechvalně známého tankeru Exxon Valdez uběhlo již přes 20 let a v aljašském zálivu Prince Williama zpod kamenů stále uniká ropa.

Ropa může poškodit pokožku některých arktických živočichů a snížit tak její schopnost chránit zvířata před chladem. Ptačí peří může ropa slepit a bránit ptákům v letu. Často dochází ke vstřebávání ropy do těla a vdechování jedovatých výparů.

Seznam dokumentů:

Bacteria that helped Gulf oil spill will not be so effective in the Arctic’ Bob McDonald, Jan 20, 2012

Los Angeles Times, May 06, 2010. ‘What if an  oil spill happened at an Arctic oil well?’ Kim Murphy and Jim Tankersley