
Tata Bojs
Milan Cais: Ptáte se proč jsem do toho Shell? No... s tím autem jsem na tom podobně jako Jiří Dědeček...přiznávám. U Shellu ale zásadně netankuju a není to jen díky jejich chystané invazi na Arktidu. Těch surových zářezů do planety mají na svých gumových hadicích vícero. Nebylo by špatný nějak zařídit panu řediteli Shellu blízké setkání s ledním medvědem samotářem přímo v Arktidě. Takovou malou pracovní večeři v širé ledové planině. Dobrou chuť méďo.
Mardoša: Do Arktidy se asi v životě nepodívám. Vzhledem ke své zimomřivosti v to i trochu doufám. Přesto si přeji, aby i nadále platilo to, co jsme se o ní učili ve škole. Tedy že je to země věčného sněhu a ledu. S důrazem na slovo "věčného".


Olbram Zoubek
Fandím zeleni i míru. Představuji si greenpeaceáka (nebo greenpeaceačku) jako rytíře stojícího osamoceně proti šikům nepřátel nebo jako Bajaju bojujícího s devítihlavou saní. Nebo jako Davida v zápase s Goliášem. Statečné srdce mu přát nemusím, to má. Ale přeji mu dostatek oblázků do praku v tobolce. A tyto doplňovat je i v našich silách. Jeden z doplňovatelů.


Jiří Dědeček
Podpořil jsem kampaň na ochranu Arktidy, protože jeden z mých strýců z matčiny strany je lední medvěd. Původně jsem měl po něm dokonce dědit, ale hodně jsem si to pokazil koupí dieselového peugeota. Už léta mě nechává kontrolovat, jestli netankuju u Shellu, to by byl mezi námi definitivní konec... Pevně věřím, že až se dozví o mé podpoře, začneme si zase aspoň psát...

Petr Vacek
Proč se starám o to, co se děje v Arktidě, když žiju uprostřed Evropy? Protože pomalu zjišťujeme (nejen já), jak je naše planeta malá a citlivá a že se nás týká i to, co se děje na druhé straně Zeměkoule. Těžba ropy v Arktidě je nesmyslná nejen kvůli ochraně arktické přírody. V době, kdy hrozí - a vlastně již probíhají - klimatické změny, je pošetilost otvírat nová ložiska fosilních paliv. Je třeba hledat jinou cestu, cestu úspor a obnovitelných zdrojů. A mimo to - chci, aby i ve světě mých dětí nebyli lední medvědi jen pohádkou.
