Stránka - 21 ledna, 2013
Oblast Arktidy jako první začali prozkoumávat Vikingové. Již v roce 850 n.l. objevili Faerské ostrovy, roku 865 osídlili Island, v roce 875 dopluli ke břehům Grónska. Jejich hlavním zájmem byl ale především rybolov. Od konce 15. století pak probíhaly četné expedice za objevováním do té doby neprobádané a tajuplné arktické oblasti.
Mezi nejznámější patří výpravy za objevením Severozápadní cesty – spojení mezi Atlantickým a Tichým oceánem přes Severní ledový oceán, které by zkrátilo cestu z Evropy do Orientu. Každá z expedic přidala kousek do skládačky poznatků o Arktidě. Na konci 15. století se o průchod touto cestou pokusil Ital Giovanni Caboto. Ten vplul do Labradorského moře, ale dál se přes ledové kry nedostal. To byl ale teprve začátek: Jacques Cartier se při své první výpravě roku 1534 setkal s lidmi žijícími u řeky Sv. Vavřince, v roce 1576 se na výpravu vydal Martin Frobisher, který prozkoumal velkou část kanadské Arktidy. Nikomu z nich se však nepodařilo proniknout do Kanadského arktického souostroví. Mezi další velké neúspěšné expedice patřily výpravy Johna Rae, Williama Parryho, Jamese Clarka Rosse a mnoha dalších.
Najít cestu kolem arktických ostrovů Kanady se ukázalo jako téměř nemožné. Ani cesta více na sever se nezdála možná; lodě byly často blokovány ledovými krami, mnohdy v nich samy uvízly, někdy až na několik let. Proniknout do kanadského arktického souostroví se podařilo až v polovině 19. století Siru Johnu Franklinovi. Stejně jako mnohé předtím však jeho lodě uvízly v ledu a nikdo z posádky několikaleté čekání na záchranu nepřežil. Severozápadní cesta byla nakonec objevena až začátkem 20. století, kdy se ji podařilo projet Roaldu Amundsenovi.