Stránka - 21 ledna, 2013
Kromě změn klimatu, těžby ropy a průmyslového rybolovu se Arktida potýká s celou řadou dalších nepříznivých dopadů lidské činnosti, jako je znečištění vody a ovzduší, zvýšené množství ultrafialového záření v důsledku úbytku ozónu nebo změny přirozeného prostředí a znečištění v souvislosti s těžbou surovin.
Společné působení všech těchto faktorů může vést až k tomu, že se arktické ekosystémy a populace živočichů nezvládnou na změněné podmínky náležitě adaptovat a zkolabují.
Dlouhodobé znečištění
Odběr vzorků vody na Špicberkách
© Nick Cobbing / Greenpeace
Velká část znečištění, se kterým se dnes Arktida potýká, má svůj původ jinde. Vzdušné a mořské proudy přinášejí toxické látky z Evropy, Asie a Severní Ameriky. Tyto jedy pak zamořují arktickou přírodu.
Jako příklad jednoho z mnoha nebezpečí může například sloužit zvýšená hladina rtuti. Množství rtuti, které se vyskytuje v mase zvířat, kterými se živí místní obyvatelé, přesahuje všeobecně uznávané limity pro bezpečnost potravin.
V Arktidě je možno nalézt dokonce i persistentní organické škodliviny (POPs), jako jsou DDT, DDE a jiné pesticidy. A to navzdory tomu, že zde nikdy nebyly používány, protože v polárních oblastech prakticky neexistuje zemědělství.
Největší tragédií Arktidy je to, že trpí následky globálního oteplování a celosvětového znečišťování, které vzniká tisíce kilometrů daleko. A místní obyvatelé se devastaci svého přirozeného prostředí nemohou bránit.