Na veřejnost se však dostaly informace z oficiálního posouzení vlivu na životní prostředí o nedostatečných plánech na čisticí a záchranné operace – všechny krizové scénáře byly simulovány pouze v několika letních měsících. Nikdo však nezvažoval postup v obdobích silné ledové pokrývky a drsné arktické zimy, kdy by mohla ropa nepozorovaně unikat z poškozeného vrtu a hromadit se pod ledem.
Akce proti ropné plošině Leiv Eiriksson
© Steve Morgan / Greenpeace
Mezery v bezpečnosti dokazuje i fakt, že při svých průzkumných akcích v roce 2011 měla firma v blízkosti vrtů pouze 14 rezervních lodí pro případ havárie. Pro srovnání: při likvidaci ropné katastrofy v Mexickém zálivu potřebovala společnost BP přes 6 500 lodí.
Ze všech stran přicházela varování odborníků, že současný ropný průmysl není zdaleka připraven na tak nebezpečné a riskantní hlubokomořské vrty v těchto zeměpisných šířkách a že dnes rovněž není známa žádná technologie nebo metoda, jež by dokázala zachránit a znovu obnovit ropou zdevastované arktické ekosystémy.
V návaznosti na tato alarmující fakta se Greenpeace rozhodlo jednat.
• 22. dubna 2011 obsadilo několik aktivistů Greenpeace právě vyplouvající ropnou plošinu Leiv Eiriksson, která mířila z Turecka do Buffinova zálivu u Grónska. Kolos se jim však nepodařilo zastavit a další akce zmařilo nepříznivé počasí.
• Na konci května 2011 poté, co firma Cairn Energy odmítla zveřejnit krizové a havarijní plány pro případ úniku ropy, došlo k dalšímu obsazení plošiny. Dva aktivisté Greenpeace ji blokovali čtyři dny, pak byli zatčeni a odvezeni do hlavního města Grónska Nuuk. Greenpeace hrozily obrovské sankce v podobě 2 milionů eur za každý den blokády.
• Greenpeace se ale nenechalo tak snadno odbýt – již 4. června se další skupina aktivistů vydala na plošinu, aby zastavila vrtné práce a setkala se se správcem vrtu. Od něj pak opět požadovali předložení havarijních plánů, ovšem marně.
• Zanedlouho se zvýšil počet zatčených aktivistů v Grónsku na 18 a situace se zdála beznadějná. To už se však na ropnou společnost obrátila pozornost široké veřejnosti a edinburská kancelář Cairn Energy byla bombardována desítkami tisíc emailů od lidí, kteří požadovali zveřejnění havarijních plánů. Cairn Energy se začala proti akcím Greenpeace bránit před soudem.
Aktivisté šplhají na ropnou plošinu Leiv Eiriksson
Pět motorových člunů vypuštěných z lodi Greenpeace Esperanza vezlo delegaci 18 aktivistů k ropné plošině Leiv Eiriksson vzdálené 180 kilometrů od pobřeží Grónska. Skupina vyšplhala po žebřících na ubytovací palubu. Greenpeace chce vidět kopii havarijního plánu, protože Cairn Energy odmítl tento plán navzdory všem zákonům zveřejnit. Operace této ropné společnosti představují velké riziko i pro grónský rybářský průmysl, jehož podíl na exportu tohoto ostrova činí celých 88%. © Steve Morgan / Greenpeace
• Ani do třetice Greenpeace neustoupilo a dne 17. 6. 2011 se na Leiv Eiriksson vyšplhal výkonný ředitel Greenpeace International, aby kapitánovi plošiny doručil dopis s padesáti tisíci podpisy pod požadavkem na zveřejnění havarijního plánu. I on byl po hodině a půl zatčen a několik dní vězněn v Grónsku.
• Následující měsíc 60 aktivistů Greenpeace obsadilo v maskách ledních medvědů budovu Cairn Energy opět s požadavkem zveřejnění havarijních plánů. Ve vazbě skončilo dalších 20 aktivistů.
Vytrvalost Greenpeace ale nakonec přinesla výsledky. Grónská vláda v polovině srpna 2011 plány Cairn Energy pro případný únik ropy zveřejnila. Ještě na konci téhož měsíce odpovědělo Greenpeace rozborem uvedených opatření, který prováděl profesor Richard Steiner a z něhož vyplynulo a bylo konečně oficiálně potvrzeno to, co bylo od začátku jasné: geografické a klimatické podmínky těžby v arktických regionech s sebou nesou příliš velká rizika. Kompletní odstranění škod způsobených únikem ropy je v tomto případě takřka nemožné. Následky takové havárie by měly nedozírné dopady na zdejší přírodu a znamenaly by jednoznačnou katastrofu pro tamní živočišné druhy.
Celá kauza skončila na konci léta 2011, kdy firma Cairn Energy po neúspěšných průzkumných pracích opustila Buffinův záliv. Tak skončil dvouletý průzkumný program Cairn Energy, zatím nejodhodlanější snaha ropného průmyslu najít ropu v arktických vodách.