Paní Satsuki Ikedová, jejíž rodina žila ve vesnici Iitate po devět generací, provozovala společně se svými syny farmu. Katastrofou je naprosto zdrcená; byla evakuována do města Fukušima, kde je ubytována v záchranném centru. Kvůli hluku nemůže spát, stýská se jí po své vesnici, práci a ze všeho nejvíce po časech, kdy si sama pěstovala a připravovala veškeré jídlo. Občas se do vesnice na den či dva vrátí, aby zkontrolovala dům a provedla nejnutnější údržbu. Celá komunita Iitate je nyní rozeseta po několika městech. Její příslušníci se snaží setkávat každé dva měsíce a hovořit o problémech, jimž čelí - mimo jiné také o tom, jak a kde budou organizovat několik náboženských slavností, které stále hrají v životě vesnice důležitou roli.

© © Robert Knoth / Greenpeace