Předností "Arctic Sunrise" je její vytrvalost - a pak také posádka, s níž dokázala dosáhnout již nesčetná vítězství.
Před tím, než loď zakoupilo Greenpeace, byla "Polarbjorn" paradoxně strážní
lodí.
Greenpeace se s ní dokonce svého času dostalo
do konfliktu, když se snažila doručit výbavu pro vybudování přistávací
plochy do ekologicky cenné antarktické oblasti s rozsáhlým výskytem
tučňáků.
Historie
Arctic Sunrise má trup zaoblený tak, že se namísto toho, aby byl během průjezdu ledem rozdrcen, nad led pouze nadnese. Koncem roku 1996 byla loď po opravách konečně připravena
vyrazit do chladných vod Antarktidy.
Akce
Arctic Sunrise
začala svůj život v Greenpeace během kampaně proti potopení nepotřebné
ropné plošiny Brent Spar. Plošina patřila společnosti
Shell a obsahovala mnoho toxických látek, které jednoduše do moře
nepatří.
V roce 1997
se Arctic Sunrise stala první lodí, která obeplula antarktický ostrov Jamese Rosse.
Nebylo to výjimečnými
schopnostmi lodi, ale „díky“ klimatickým změnám, které rozpustily
200 m tlustou ledovou pokrývku spojující ostrov s Antarktidou.
Greenpeace díky Arctic Sunrise přineslo jedno z mnoha svědectví
o dopadu klimatických změn na křehký antarktický ekosystém.
Loď Arctic
Sunrise se zanedlouho vrátila i do Arktidy, aby čelila projektu Northstar
ropné společnosti British Petroleum, která tam chtěla začít s těžbou
ropy. Greenpeace upozorňovalo na rizika znečištění a na narůstající
globální klimatické změny.
Posádka lodi pak opět zamířila do jižních moří, aby se tam střetla s japonskými
velrybáři provádějícími takzvaný „vědecký lov“. Díky Arctic
Sunrise se také podařilo zdokumentovat pirátská plavidla nezákonně lovící
patagonské tuňáky.
V roce 2000
vplula loď do cílové zóny raketových testů amerického projektu protiraketové obrany, aby tak upozornila na riziko nových závodů ve zbrojení, které může nezodpovědná politika USA odstartovat.
Loď se stala
nenahraditelným pomocníkem jak při protestech, tak při vědeckých
či dokumentačních misích organizace. Zapojila se prakticky do každé
kampaně Greenpeace od toxické až po lesní.
Technické údaje
Domovský přístav: Amsterdam, Holandsko
předcházející jméno: Polarbjorn
Oprávnění k plavbě: 1995
Počet lůžek: 28
Nafukovací rychločluny: 1 velký RIB a 2 menší nafukovací
Plošina pro
helikoptéru: Ano
Typ lodi: mořská motorová jachta
Volací signál: PCTK
Postavena: 1975 u společnosti AS Vaagen Verft
Celková tonáž: 949 tun
Délka: 49.62 m
Šířka: 11.50 m
Ponor: 5.30 m
Maximální rychlost: 13 uzlů
Hlavní motor: MAK 9M452AK o výkonu 1619 kW
Přídavné motory: 2 x Deutz BF6M716 175 kW