Indonéský papírenský gigant APRIL tento týden souhlasil s ukončením likvidace pralesů. Tolik společností se nyní snaží o ukončení odlesňování – bude je už konečně následovat i indonéský prezident Jokowi?

Společně jsme toho už hodně dokázali.

Roky úsilí při vedení kampaní za ukončení kácení pralesů napříč celou Indonésií se konečně začínají vyplácet. Největší indonéská celulózová a papírenská společnost a některé největší palmo-olejné společnosti a obchodníci slíbili, že se k odlesňování „otočí zády“. To je výsledek akce stovek tisíců z nás, kteří jsme po největších značkách zahrnujících Nestlé, Unilever, P&G a Mattel požadovali, aby přestaly nakupovat produkty spojené s kácením pralesů.

A teď přichází další přelomový okamžik.

Indonéský gigant APRIL konečně ukončil svou destrukci pralesů a slibuje, že namísto přeměny ohromujících deštných pralesů na papír a celulózu na jedno použití bude indonéské pralesy a rašeliniště chránit.

Tento krok je pro indonéské lesy a rašeliniště ohromně důležitý a jeho uskutečnění bylo možné jen díky tomu, že lidé jako vy spojili síly ve vyvíjení tlaku na velké bankéře a zákazníky. Indonésie je jedním z mála míst na planetě, kde jsou pralesy rozmělňovány na papír a obaly. Nyní se oba největší hráči indonéského papírenského a celulózového sektoru – APRIL a APP, zodpovědní za více než 80 % indonéské celulózy – od kácení pralesů odvrátili. A to díky vám, mně a tisícům takových jako vy, kteří jsme se postavili za to, v co věříme.

Samozřejmě, APRIL učinil sliby jako tento již v minulosti. Greenpeace a další nevládní organizace budou velmi bedlivě pokroky této společnosti sledovat. Pokud APRIL své sliby poruší, zasáhneme.

Toto však není konec příběhu.

Slib APRILu je nejnovějším příkladem toho, jak se největší indonéské plantážnické společnosti distancují od kácení pralesů. Musíme zajistit, aby byl tento čerstvý start dalšího z největších indonéských lesních nájemců přeměněn ve skutečnou a měřitelnou ochranu pralesů.

Ačkoliv společnosti vypínají své buldozery, devastace pokračuje. Odlesňování není špatné jen pro lesy, divoká zvířata a místní komunity, ale je ničivé i pro naše klima. Indonésie je jedním z největších producentů skleníkových plynů na světě. Většina emisí, které tato země vyprodukuje, pochází z kácení pralesů a ničení rašelinišť, a to i kvůli lesním požárům.

Klíčoví lídři na trhu, představující některé z největších plantážnických společností Indonésie, se nyní pod tlakem lidí dožadují trvalých řešení odlesňování a emisí skleníkových plynů. Chtějí politickou reformu plantážnického sektoru a nový ekonomický model založený na ochraně pralesů.

A co s tím dělá vláda?

Na konci minulého roku nový prezident Indonésie Jokowi společně s Greenpeace a dalšími nevládními organizacemi podnikl improvizovaný průzkum v provincii Riau na Sumatře. Jokowiho zasáhla destrukce pralesů a rašelinišť, kterou tam na vlastní oči viděl. Slíbil, že bude jednat.

Jokowi však promeškal významnou příležitost jednat minulý měsíc, kdy mělo vypršet prezidentské pralesní moratorium. To ponechávalo bez ochrany nejméně 48,5 milionů hektarů lesa – plochu více než trojnásobku rozlohy Jávy. Jokowi však „upustil míč“ a navzdory prodloužení moratoria nedokázal vylepšit jeho mezery, čímž zklamal v ochraně pralesů a podpoře pokrokových společností.

Ještě není pozdě!

Před námi je klimatický summit, který se bude konat koncem tohoto roku v Paříži. Do té doby má Jokowi stále šanci ukázat, zda jeho vedení myslí globálně. Prvním krokem musí být revize jím čerstvě obnoveného moratoria. Musí být posíleno tak, aby dokázalo udržet buldozery mimo území zbývajících pralesů. To by nám zajistilo čas, který nutně potřebujeme na reformu zákonů a nařízení spravujících indonéské pralesy a rašeliniště.

Prezident Jokowi má mandát na ochranu indonéských pralesů. Jedinou otázkou je, jestli má i vůli je chránit.