GMO brambor

Je poklidný lednový den. Půda odpočívá a s ní „podřimují“ i farmáři. Venku se toho moc neděje. Zimní klid ale narušilo rozhodnutí, které má na budoucí podobu zemědělství v Evropě obrovský dopad.

 Co se stalo? Jedna z největších agrochemických firem na světě, nadnárodní koncern BASF, oznamuje, že pozastavuje vývoj a komercializaci všech geneticky modifikovaných produktů, které jsou určeny výhradně pro evropský trh. Mezi ně patří i geneticky modifikovaný brambor Amflora, jedna z pouhých dvou GM plodin povolených ke komerčnímu pěstování v zemích EU.

Co to znamená? Již patnáct let totiž probíhá bitva o to, zda se Evropa vydá cestou geneticky modifikovaných (GM) plodin, nebo se spíše přikloní k šetrnějším způsobům obhospodařování půdy, například k ekologickému zemědělství. Ani tak dlouhá doba však nestačila na to, aby biotechnologické firmy přesvědčily veřejnost na starém kontinentu, že by geneticky modifikované organismy (GMO) přinášely jakékoli výhody. Lidé v Evropské unii jednoduše takové plodiny na svých polích ani na talíři nechtějí. A biotechnologické firmy nejsou hloupé: cítí, že pro ně v Evropě není místo.

Koncern BASF sám uznává sílu veřejného mínění, když říká, že většina evropských spotřebitelů, zemědělců a politiků genové technologie v zemědělství nepodporuje, a tak firma vyklízí pozice a s GM brambory prchá z Evropy.

Svým odchodem vysílá BASF jasný signál, že na evropském trhu nemají GM plodiny šanci. To, že je lidé nechtějí, je patrné i z posledního průzkumu veřejného mínění, kdy přes 60 % občanů EU odmítlo vývoj geneticky modifikovaných plodin. V první evropské občanské iniciativě na konci roku 2010 se pro moratorium na jejich pěstování vyjádřilo přes milion lidí.

Doufejme, že odchod firmy BASF otevře oči nekritickým propagátorům GMO u nás a naopak povzbudí veřejnost k větší aktivitě, abychom se nestali pro geneticky modifikované potraviny trojským koněm.