Nedávno byla v OSN v New Yorku přijata mezinárodní smlouva zakazující jaderné zbraně. Jedná se o historický okamžik: podle mezinárodní smlouvy je v současné době držení a vývoj jaderných zbraní mezinárodním právem zakázáno. Státy budou moci mezinárodní smlouvu podepsat 20. září.


:. Aktivisté vypouštějí holubice míru u příležitosti 60. výročí shození atomové bomby v Hirošimě. (2005)

Během posledních tří týdnů se do závěrečných jednání o nové mezinárodní smlouvě zapojilo 140 zemí.  Devět států, které vlastní či vyvíjejí jaderné zbraně (USA, Rusko, Čína, Francie, Spojené království, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea), se odmítlo vyjednávání zúčastnit, aby tak narušily jeho legitimační proces. Jednání se zdrželi také členové NATO, a v tomto historickém okamžiku tak zůstali na straně těch „špatných“. Jejich nepřítomnost je bohužel klíčová: pokud země neratifikuje smlouvu, není jí vázána.

Ovšem navzdory úsilí států ozbrojených jadernými bombami a zemí, které je v jejich snaze o zvrácení jednání podporují, byl dosažen významný milník: většina členských států světa nyní prohlásila, že zbraně, jež mají za cíl působit humanitární škody, jsou podle mezinárodního práva zakázány. Až dosud představovaly jaderné hlavice jediné zbraně hromadného ničení, které ještě nebyly komplexně a celosvětově zakázány. Biologické a chemické zbraně, nášlapné miny a kazetová munice již nejsou dlouho považovány za přípustné. Teď se na tento hanebný seznam zařazují i jaderné zbraně.


:. Hlasování o mezinárodní smlouvě o zákazu jaderných zbraní, OSN, 7. července 2017 © Xanthe Hall/ICAN

Nová mezinárodní smlouva zastáncům jaderných zbraní ztíží jejich využití jako oprávněného a užitečného prostředku k zajišťování bezpečnosti. Představuje mezinárodní normu proti jaderným zbraním. Tato nová norma bude nejen vyvíjet tlak na státy vlastnící jaderné zbraně a ty, jež takové zbraně nemají, aby jaderné zbraně trvale odmítaly, ale může také připravit půdu pro budoucí kroky směrem k odstranění zbraní hromadného ničení v zemích ozbrojených jadernými zbraněmi v případě, že se jejich domácí politická situace změní.

Znění nové mezinárodní smlouvy je jasné: zakazuje zemím vyvíjet, testovat, vyrábět nebo pořizovat jaderné zbraně; zakazuje státům využívat jaderné zbraně nebo jimi vytvářet hrozbu. Dále zakazuje státům povolit jakékoli umístění, instalaci nebo rozmístění jaderných zbraní na svém území.

Naše společné občanské sdružení vedené Mezinárodní kampaní na zrušení jaderných zbraní neúnavně bojovalo za to, aby se tato mezinárodní smlouva, jež byla při prvním návrhu považována za divokou fantazii, stala právní realitou. A nyní se připojujeme k výzvě, aby všechny vlády ratifikovaly novou smlouvu a spojily se, aby zbavily svět tohoto zlého a nyní již nezákonného ​​lidského vynálezu.  

Když se budoucí generace ohlédne zpátky na toto rozhodnutí, doufejme, že si ho bude pamatovat jako okamžik, kdy jsou jaderné zbraně nakonec považovány za ohrožení bezpečnosti, nikoliv za způsob, jak jí dosáhnout. Nyní víc než dřív bude narůstat úsilí, aby všechny státy smlouvu ratifikovaly a aby jaderné zbraně byly fyzicky odstraněny ze světa. Bude to dlouhá cesta, ale s adekvátní smlouvou o jaderném zákazu, která potvrzuje, že jsou jaderné zbraně protiprávní, lze nedávné rozhodnutí z hlediska dosahování míru považovat za úspěšné.


:. Lodní lékař Lyle Thurston na své první cestě Greenpeace, který v roce 1971 vyrazil z Vancouveru, aby zastavil jaderné testování na ostrově Amchitka.

Jen Maman je hlavním mírovým poradcem v Greenpeace International
Za překlad děkujeme Anně Almáši