Každý rok zpátky, kam až mi paměť sahá, bylo na Sumatře toto období roku zakouřeným, mlžným měsícem – a každým rokem se to zhoršuje. Hovořil jsem s farmáři, lékaři a rodiči a všude slyším to samé: vlna požárů musí skončit.

Jestliže jste o vlně požárů neslyšeli, potom potřebujete vědět toto: je to globální hrozba a katastrofa pro veřejné zdraví. Zde je krátká historie:

Vlna požárů na Sumatře
V roce 1997 nezvykle dlouhé období sucha zapříčinilo nejintenzivnější lesní požáry v historii, chrlící znečištěný vzduch až do Singapuru. Popisovány jako uhlíkové bomby tyto požáry pumpovaly tuny a tuny uhlíku do ovzduší a byl jim připisován největší podíl na emisích skleníkových plynů.

 Vlna požárů na Sumatře
Minulý rok bylo Greenpeace jednou z prvních nevládních organizací, které obvinily společnosti produkující palmový olej z jejich podílu na požárech. Vlna požárů vystřelila v Singapuru znečištění vzduchu na takovou úroveň, která vyústila v překotné nakupování obličejových roušek a ve spoustu jednání regionálních vlád.

Vlna požárů na SumatřeTento rok by to mohlo být ještě horší. Počasí a různé povětrnostní podmínky se sčítají, čímž způsobují obzvlášť silné sucho. Je káceno více pralesů a rašelinišť než kdy dřív, což vytváří velké křesadlo.

Nyní je načase jednat.

Moje země si v červencových volbách zvolí nové lídry. A nyní více než kdy předtím musíme usilovat o silnější akci vlády. To je důvod, proč dnes Greenpeace odhalilo některá překvapivá zjištění, která vrhla světlo na tuto krizi. Tady je ukázka:

  • Riau na Sumatře je středobod destrukce pralesů a rašelinišť a centrum indonéského dřevozpracujícího průmyslu – a probíhá zde také 75 % požárů rašelinišť.
  • Frekvence ohnisek požárů je pětkrát vyšší na rašeliništích v porovnání s minerálními půdami.
  • 30 % požárů ve skutečnosti vzniklo na půdě, která měla být pod ochranou vládního moratoria na kácení pralesů.

Závěr? Vlna požárů nevzniká na náhodných místech a bezdůvodně; místo toho je výsledkem desítek let destrukce pralesů a rašelinišť.

Rašelina. Uhlíková bomba, o které jste nejspíš nevěděli.

Vlna požárů na Sumatře

Je obvykle nasycena vodou. Indonéská rašelina zadržuje neuvěřitelné množství uhlíku – až 60 miliard tun, které z ní v případě, kdyby byť jen malá část byla uvolněna do ovzduší, dělají skutečnou uhlíkovou bombu.

A to nemluvím o dopadech na zdraví. Studie z roku 2012 přisoudila průměrně 110 000 úmrtí za rok těmto požárům pralesů/rašelinišť v jihovýchodní Asii. Navíc přičítají nevýslovné množství znečištění ovzduší metropolím napříč regionem, včetně Singapuru.

Byznys již nemůže jít dál tak jako doposud.

Diskuze v mé části světa je stále založena na trestech a řešeních typu „náplasti“, než aby se zabývala prevencí požárů a udržováním společností daleko od našich pralesů a rašelinišť.  

V posledních 12 měsících podporovatelé Greenpeace donutili společnosti jako Procter & Gamble, Colgate-Palmolive a dokonce takové giganty jako Asia Pulp & Paper, aby ukončily svou roli v ničení pralesů. Existuje zde potenciál. Proto se tento rok musíme spojit a vyžadovat, aby odcházející prezident President Susilo Bambang Yudhoyono posílil svůj „zelený“ odkaz.

Je načase, aby se více společností stalo součástí řešení a přijalo politiku nulového odlesňování. A vláda by měla co nejdříve zavést opatření na ochranu všech rašelinišť a pralesů.   

Přidejte se k nám na dalším úseku cesty za záchranou indonéských pralesů.

Sdílejte tento příběh rodin přežívajících lesní požáry. Připojte se zde.

 

Zamzami je mediální kampaňér v Greenpeace Jihovýchodní Asie. Žije v Pekanbaru se svou ženou a dítětem… A je mu špatně z kouře!