Pětadvacetkrát hlasitější než šum listí v mírném větru. Pětkrát hlasitější než hluk na rušné ulici. Více než dvakrát hlasitější než výstřel z děla. Asi tak silný je zvuk, kterému jsou vystaveni mořští savci při seismickém testování. Ve vodách Barentsova moře ho v současné chvíli provádí výzkumná loď najatá ruským ropným gigantem Rosněft.

Seismické testování

Seismické testování je prvním krokem, který vede k těžbě ropy.  Mapuje totiž geologické podloží, aby se určilo, zda se v oblasti vyskytují vhodné formace, v nichž by mohla být ropa. Vynalezeno bylo už ve 20. letech 19. století, v posledních 25 letech se ale rychle rozmáhá, a to zejména díky rozvoji počítačů, které jsou potřebné k vyhodnocení získaných dat.

Seismické testování je založeno na podobném principu jako sonar či echolokace. Nezbytnou součástí je zdroj energie, který produkuje zvukové vlny (původně se k tomuto účelu používal dynamit, dnes to jsou například tzv. zvuková děla, která do vody „vystřelí“ stlačený vzduch) a také hydrofon, který odražené zvukové vlny zachytí. V závislosti na typu a hustotě geologického podloží se zvukové vlny buď odrazí zpět, nebo se pod určitým úhlem zlomí a pokračují dál. Hydrofony přitom měří čas, jak dlouho vlna putuje a za jak dlouho se vrátí zpět k hladině.

Seismické testováníPrůzkum hornin pod vodní hladinou pomocí seismického testování většinou provádějí lodě, které na kabelech těsně pod mořskou hladinou táhnou v konstantních vzdálenostech hydrofony (běžně 6 až 8). Každý kabel může být přitom až 8 km dlouhý. Přímo na plavidlu jsou přichycena zvuková děla (průměrně jich bývá 15 až 20 v řadě), která „pálí“ zhruba každých 15 až 20 vteřin. Z takto získaných dat potom počítače vytvoří 3D obraz podloží pod mořským dnem. Tato zvuková „kanonáda“ pak pokračuje hodinu po hodině, den za dnem.

Studie Vyhodnocení vlivů na životní prostředí společnosti Rosněfť uvádí, že „… [při seismickém testování] mohou být zvukové vlny hlasité až 250 decibelů. Ve vzdálenosti menší než 450-500 metrů od zdroje zvukových vln je úroveň hluku 190 decibelů, ve vzdálenosti menší než 150 metrů dosahuje hluk úrovně 245 decibelů.“ Přitom pokud hluk pod mořskou hladinou dosáhne úrovně 180-190 decibelů, mohou mořští savci trvale přijít o sluch. Při 245 decibelech zvířata hynou.

Další, kdo plánuje tímto způsobem hledat ropu, je společnost Shell, jejímž cílem je Baffinův záliv u západního pobřeží Grónska. V této oblasti se však zároveň nachází grónskou vládou chráněná oblast, ve které žijí narvalové.

Pomozte nám chránit mořské tvory, kteří se sami nemohou bránit.

Přidejte se k petici požadující, aby byla Arktida prohlášena mezinárodně chráněnou rezervací.

Podepište na www.savethearctic.org