Arctic Sunrise na palubě s naší statečnou kolegyní Janou už brázdí středomořské vlny. A vy můžete její plavbu sledovat prostřednictvím jejího palubního deníku a také díky webové kameře umístěné na stěžni. Jana prý v neděli umyla průhled, abyste dobře viděli... :)

 

Janin palubní deník - 2.den (9. března 2013)

GPS N39° 33,660  E 002° 37,715
Počasí: 17 °C, jasno, jihozápadní vítr

Budíček na Arctic Sunrise je nejpozději v 7:30. Na snídani má každý čas do 8 hodin. Pak začíná pravidelný úklid lodi. Každý se musí zapojit, ať je to kapitán nebo kuchař. Jsme tu 2 nové členky posádky. Já a Inez, dobrovolnice z Francie, která má za úkol pomáhat se zajištěním logistiky během plavby pro národní kanceláře Greenpeace v zemích, kam poplujeme. Náš první úkol byl uklidit sprchy a společenskou místnost. Žádnou odlišnost oproti tomu, když takovou věc děláte doma, v tom ale nehledejte. :) Snad jen to, že chůzi s kýblem plným vody po úzkých schodištích budu muset ještě natrénovat.

Když se začala blížit desátá hodina, připravovali se všichni na vyplutí. Dostala jsem speciální boty, helmu a rukavice, rozebrali jsme lávku vedoucí z mola na loď a vtáhli ji dovnitř. Pak se zavřela velká zadní vrata, nastartovali jsme motory a pomalu vypluli pryč směr širé moře. 

Z přístavu nás vyprovázela místní hlídka pobřežní stráže a celou dobu si nás nadšeně natáčeli a fotili. Když odjeli, začala další část tréninku na člunech. Všichni dostali speciální oblek a záchranné vesty. Cílem dnešní části tréninku bylo naučit se spouštět čluny na moře, když je loď v pohybu. 

Dostala jsem možnost se ve člunu také projet. Ale jako naschvál zrovna v tu chvíli se dostavila ona nechtěná mořská nemoc. Je opravdu velký rozdíl v tom, když chodíte po celý život po souši a pak se z ničeho nic začnete houpat jako na horské dráze nahoru, dolu a do toho ještě doleva a hned doprava. 

Posádka nazývá Arctic Sunrise přezdívkou "washing machine" (pračka). Je to proto, že se při plavbě kymácí mnohem víc než ostatní lodě. Má kulatý trup na rozdíl od ostatních ledoborců, které ho mají špičatý. Když pluje ledovými krami, nadnáší se nad ně místo toho, aby je rozbíjela. Někdy se stane, že uvízne v nahnuté poloze mezi krami. Jsem moc ráda, že jsme ve Středozemním moři a  žádné kry tady nejsou. Počasí by mělo být zatím klidné a bez bouří. Ale prý můžu počítat s tím, že jedna nebo dvě nás po cestě zcela jistě potkají.

Na první plavbu po moři je Arctic Sunrise vážně silný zážitek. Takže jsem pak celý zbytek dne strávila v posteli nebo na záchodě. Můžete se snažit, jak chcete, ale nakonec vám nezbyde nic jiného než tu mořskou nemoc prostě přežít a počkat až odejde. Ostatní členové posádky mě pořád přesvědčovali, že musím jíst. 

Víte ale, co je na mořskou nemoc vůbec nejlepší lék? Sedět pod stromem... :)