Mark Dia je vedoucím týmu na palubě lodi Greenpeace „Esperanza“ (česky „Naděje“), která přerušila plavbu za ochranu oceánů a vydala se do oblasti postižené tajfunem Bopha. Večer před tím, než Esperanza doplula do města Davao, nám Mark poslal tuto zprávu: 

Dobrý večer všichni,

je 22:30 a právě jsem se vrátil z kapitánského můstku lodi Esperanza uchvácen září světelné show na našem pravoboku. Nad námi byla Mléčná dráha a zrovna jsem říkal našemu fotografovi Stevovi, že v Manile kvůli světelnému smogu tolik hvězd rozhodně vidět není. 

A přesně v té chvíli mi to došlo: pobřeží halí černočerná tma.

Podívali jsme se na elektronickou mapu a zjistili, že jsme jen kousek od pobřeží Cateel, Bostonu a Vaganty, třech nejhůře zasažených měst v Mindanao. Někde tam venku jsou desítky tisíc lidí bez elektřiny, přístřeší, vody, jídla, bez milovaných blízkých. To vše jim rychlostí 260 kilometrů za hodinu násilně sebral vítr. 

Většina z těch lidí ve svém životě takový tajfun nikdy nezažila,  protože se tudy nikdy nepřehání. A přesto je zasáhla nejsilnější tropická cyklóna, která kdy na Mindanao na jižních Filipinách udeřila. Takhle vypadají klimatické změny.

Na můstku jsem si mezi barevnými světélky přístrojů všiml, že právě plujeme rychlostí 16 uzlů. Esperanza ze sebe vydává všechno, aby se dostala co nejdřív do města Davao a mohla vyložit 55 tun věcí, které jsme naložili v Manile. Téměř všichni z posádky, se kterými jsem mluvil, ještě neviděli plout Espy takhle rychle. A už vůbec ne tak rychle tak dlouho. Ale kvůli těmto neobvyklým okolnostem se všichni už od víkendu opravdu snažíme.

Až zítra přistaneme, urazíme za 3 dny plavbu, která normálně trvá 5 dní (a nebo i déle, kdyby se nám nepodařilo náklad nalodit tak rychle). Podle poslední kontroly vezeme dostatek zásob, abychom poskytli aspoň na chvíli úlevu zhruba 10 až 15 tisícům rodin. Zdá se to jako hodně, ale v takovýchto chvílích si vždycky přejete, abyste mohli udělat víc.

Za tým a posádku na palubě Esperanzy, za zaměstnance filipínské pobočky Greenpeace v Jihovýchodní Asii a za dobrovolníky

Mark