Evropští ministři pro zemědělství a rybolov o víkendu v Bruselu stanovili kvóty na množství ryb, které smějí jednotlivé členské státy v příštím roce vylovit ze Severního moře a Atlantského oceánu. Pro nejčastěji lovené druhy ryb, z nichž řada je kriticky ohrožená, však nepředstavují žádnou změnu k lepšímu.

Setkání ministrů, na němž rozhodli o tom, že evropská moře se v příštím roce budou vesele drancovat dál, probíhalo právě v době, kdy jsme dokončovali vydání nového Průvodce spotřebitele zaměřeného na ryby a mořské plody. Na jeho konci najdete i červený seznam ohrožených druhů ryb, kterým by se měl každý zodpovědný spotřebitel obloukem vyhnout. A v Bruselu se rozhodovalo právě o jejich budoucnosti.

Kvóty pro rok 2012: žádná změna k lepšímu

Stejně jako v předchozích letech však i letos ministři opět ignorovali doporučení vědců a povolili v příštím roce vylovit příliš mnoho. Jenže pro zdecimované populace evropských ryb má nadměrný rybolov fatální důsledky. Rybáři chtějí lovit čím dál větší množství ryb, kterých je ale v mořích čím dál méně.

Je to začarovaný kruh: Pokud totiž budou rybáři lovit tolik jako doposud a neumožní, aby se stavy rybích populací obnovily, nemá ani rybářský průmysl vůbec žádnou budoucnost. Nezbydou už žádné ryby, o nichž by se mohlo vyjednávat. Místo toho ale bude spousta nezaměstnaných rybářů.

Kvóty pro lov jednotlivých druhů ryb jsou stanovovány pro každý rok. Určují maximální možné množství úlovku nejdůležitějších lovených druhů ryb. Navrhuje je Evropská komise na základě vědeckých poznatků Mezinárodní rady pro výzkum moří (ICES) o stavech jednotlivých druhů ryb. Konečné rozhodnutí o jejich konkrétní výši však závisí na Radě ministrů pro zemědělství a rybolov členských států EU. Jak je však z výsledků víkendového jednání patrné, jejich rozhodování se zjevně řídí jinými zájmy, než je prosazování trvale udržitelného rybolovu, který umožní zachování populací evropských ryb i pro budoucí generace. Jak jinak si totiž vysvětlit rozpory mezi doporučením vědců a kvótami stanovenými pro rok 2012?  

Treska obecná: Zatímco Mezinárodní rada pro výzkum moří (ICES) doporučila pro tresku obecnou v oblasti Kattegat (mezi Dánskem a Švédskem) a v Irském moři pokles úlovku o 100 %, byla kvóta zkrácena o pouhých 30 %. Evropská komise ale prosadila svůj návrh zakázat kvůli zdecimované populaci lov tresky obecné v oblasti západního Skotska. V oblasti Severního moře pokleslo povolené množství o pouhé jedno procento.

Sleď obecný:  V jižní oblasti Severního moře (rybolovná oblast IVc) smí být uloveno 68 % více sleďů než letos, a to navzdory tomu, že mořští biologové doporučili nárůst pouze o 19 %. Německé rybářské lodi smějí vylovit o 140 % více sleďů. V roce 2012 tak bude ze Severního moře celkem vyloveno 405 000 tun sleďů.

Platýs velký: Také pro platýse velkého, jehož populace jsou zdecimovány, byla kvóta v Severním moři zvýšena, a to o 15 procent.

Ďas: Zejména španělská rybářská flotila se může radovat: její kvóta pro lov ďasa stoupla o 110 procent.

Mnoho rybářů, málo ryb

Stav evropských populací ryb je dramatický: přes 70 % evropských druhů je považováno za přelovené. Řízení rybolovu v Evropě je jedno z nejhorších na světě. Může za to dosavadní zastaralá rybářská politika EU. Kvóty na lov jednotlivých druhů ryb dlouhodobě daleko přesahují doporučení vědců.

Kapacita evropské rybářské flotily je přitom obrovská a rybáři navíc loví destruktivními metodami, které likvidují v moři vše živé. V obrovských vlečných sítích totiž uvázne všechno, co se jim připletlo do cesty, včetně želv, žraloků nebo delfínů. Ty pak rybáři mrtvé vyhazují zpět do moře jako odpad. Tyto „nechtěné úlovky“ však bohužel tvoří velkou část toho, co je z moře vytaženo na palubu.  

Aby se mohly populace ryb vzpamatovat, je nutné jim dát prostor a čas k rozmnožení a stabilizaci. Greenpeace proto požaduje snížení nadměrné kapacity rybářských flotil zemí Evropské unie, které způsobují největší škody.  Na množství ryb, které nyní v evropských mořích zbývá, je totiž obrovská rybářská flotila EU příliš velká. Jednoduše řečeno: příliš mnoho rybářů loví příliš málo ryb.

Pomozte bránit naše oceány – staňte se zodpovědnými spotřebiteli!

Budoucnost našich moří a oceánů ale můžeme ovlivnit i my sami – svojí spotřebitelskou volbou. V České republice není spotřeba ryb a mořských plodů tak vysoká jako například v Itálii, Francii, Spojených státech nebo Japonsku. Přesto také patříme k té bohatší a šťastnější části světa, která konzumuje mnohem více plodů této planety než její chudší části. A patříme tak tedy i k těm zemím, kde je zodpovědnost spotřebitelů ve velké míře i zodpovědností za udržitelnou budoucnost.

Pokud se nechcete úplně vzdát konzumace ryb, snažte se vyhnout podílu na devastaci rybích populací, mořských živočichů, oceánů, životního prostředí a nespravedlivém rozdělení přírodních zdrojů tím, že se vyhnete ohroženým druhům ryb a budete vybírat jen takové, které byly chovány nebo uloveny trvale udržitelným způsobem.   

Při odpovědném výběru z nabídky na našem trhu vám pomůže náš Průvodce spotřebitele, který zároveň poskytuje i argumenty k tomu, abyste se stali aktivními zákazníky. Ptejte se prodejců, jakým způsobem a kde byla ryba chycena. Není to lehké! Čeští obchodníci zatím na tento tlak nejsou zvyklí a informace často sami nemají. Nevzdávejte to a staňte se průkopníky spotřebitelské odpovědnosti!