Společnost Gazprom Něfť oznámila, že vypraví první tanker s „arktickou ropou“ během dubna. Těžba této suroviny, která získala pochybnou pověst dlouho před svým vstupem na trh, se bude firmě vyplácet pouze díky štědré podpoře ruské vlády.
Těžba ropy na arktickém šelfu je projekt, který je sporný nejen z ekologických, ale také z ekonomických důvodů. Příklad těžební plošiny Prirazlomnaja jasně ukazuje, že těžba ropy v Arktidě může být zisková pouze na úkor federálního rozpočtu, tedy pokud se daňová zátěž přenese ze soukromé firmy na řadové daňové poplatníky.
„Byla přijata nová metodika, podle níž se v případě snížení ceny [ropy] mění subvence ze strany státu. Tato podpora dovolí udržet projekt po ekonomické stránce i při ceně 80 dolarů za barel,“ oznámil na tiskové konferenci Alexandr Ďukov, šéf společnosti Gazprom Něfť.
V současné chvíli je plošina Prirazlomnaja zcela osvobozena od placení daní z těžby nerostných surovin a neplatí ani více než polovinu celních poplatků. Tímto způsobem přichází ruský rozpočet s každým barelem arktické ropy přibližně o 50 dolarů.
V případě poklesu cen ropy na 80 dolarů za barel počítá Gazprom s kompenzací svých ztrát pomocí ještě silnější podpory ze strany státu: zachovat ziskovost bude možné, pokud bude firma zcela osvobozena od celních poplatků (které jsou nyní okolo 20 dolarů za barel).
Je těžké ignorovat otázku, proč stát využívá své prostředky na podporu pochybného projektu ropné společnosti a ne na řešení naléhavějších problémů – například ke zvýšení energetické účinnosti. Stav komunálních systémů je natolik katastrofální, že pro jejich renovaci (v první řadě v teplárenství) by bylo potřeba 9 trilionů rublů.
V roce 2014 by měla plošina Prirazlomnaja vytěžit na arktickém šelfu 300 tisíc tun ropy – jde o relativně nepatrné množství, přibližně 0,06 % celkové roční těžby v zemi. Již nyní je zřejmé, že půjde o surovinu nevysoké kvality, která se bude muset prodávat levněji než ropa typu Urals (tradiční ruská reference pro určení ceny ropy).
Přitom první tanker s touto ropou slíbila společnost Gazprom Něfť vypravit již v lednu 2014. Podobně dříve slibovala spustit samotnou těžbu nejprve v roce 2011, pak 2012, pak 2013…
Technicky se projekt ukázal mnohem složitějším, než společnost předpokládala. Už spolykal 90 miliard rublů a výstavba se protáhla na téměř 20 let. Navíc díky daňovému zvýhodnění přijde nyní státní rozpočet každoročně až o 70 miliard rublů.
A navzdory tomu nám představitelé vlády budou tvrdit, že větrná a solární energetika jsou drahé a neefektivní? Vladimir Putin mnohokrát řekl, že „alternativní energetika může existovat jen tehdy, pokud je dotována.“ Zkušenosti desítek zemí, ve kterých již obnovitelné zdroje energie úspěšně konkurují těm tradičním, Putinovo tvrzení vyvracejí. Na druhou stranu je zřejmé, že těžba ropy v Arktidě existuje právě jen díky státním subvencím.
Autor: Vladimir Čuprov, vedoucí energetické kampaně Greenpeace Rusko