Čínská ekonomika patří mezi jedny z největších producentů oxidu uhličitého. Dlouhá léta čínští diplomaté přispívají k blokování účinné globální dohody o snižování emisí skleníkových plynů. S masivním nástupem stále levnějších obnovitelných zdrojů se však začíná lámat i pevná pozice uhlí v čínském energetickém mixu.

Čína je od roku 2012 největším investorem v obnovitelných zdrojích. Vyhrává žebříčky v počtu nových instalací větrných a solárních elektráren. Šetrné zdroje dávají Číně šanci zastavit růst spalování uhlí i masivního znečištění ovzduší.

V roce 2012 čínský prezident prohlásil, že země musí projít revolucí snižování produkce a spotřeby energií. Klíčem pro proměnu čínské ekonomiky jsou právě investice do obnovitelných zdrojů. Dnes 90 tisíc megawattů větrných turbín dodává více elektřiny než tamní jaderné reaktory. Jen loni přibylo přes 11 tisíc megawattů nových solárních elektráren, nejvíce na celém světě. Do roku 2017 potom plánuje navýšit současnou kapacitu větrných elektráren na 150 tisíc megawattů a téměř zčtyřnásobit fotovoltaické elektrárny - ze současných necelých 20 tisíc megawattů na 70.

Nástroj na odvrácení krize

Čínská lidová republika přestává být postupně pouhým vývozce levných technologií, ale stále více se uplatňují také na tamním domácím trhu. Postupně tak přebírá vedoucí pozici Evropy, která dosud patřila k hlavním tahounům v investicích do šetrné energetiky.

Tato pozice je samozřejmě výhodná nejen z hlediska prospěšnosti pro životní prostředí, ale také z pohledu ekonomiky. Čína svým prvenstvím může trvale tlačit ceny obnovitelných technologií dolů a prodávat svou produkci solárních panelů, nebo větrných turbín do celého světa.

Dalším důvod, proč se čínská vláda kloní k šetrné energetice, je možné vidět také v tom, že zkrátka nemá jinou možnost. V současnosti je země na prahu environmentální katastrofy – masivní znečištění ovzduší způsobuje obyvatelstvu vážné zdravotní komplikace, 20 % zemědělské půdy je nevratně znečištěno a přes 280 milionů obyvatel má problémy s přístupem k nezávadné pitné vodě.

V neposlední řadě jsou pak šetrné technologie hnacím motorem pro ekonomiku. Čína utratí ročně okolo 230 miliard dolarů (3 % HDP Číny) za dovoz fosilních paliv. Lokální zdroje jsou vedle zvyšování energetické účinnosti jasným nástrojem, který vede k posílení energetické bezpečnosti země. Zájem o šetrné technologie ve světě vedl ke vzniku řady nových společností, které zaměstnávají stovky tisíc lidí. Například sektor solárních kolektorů pro ohřev vody zaměstnává v Číně přes 350 tisíc lidí. Výroba a využití fotovoltaických modulů vytvořily v Číně práci pro 1,6 milionů lidí.

Pokud se Číně přechod na obnovitelné zdroje podaří, mohou šetrné zdroje podle studie WWF do roku 2050 pokrývat až 80 % spotřeby elektřiny a srazit emise až o 90 %. Vedle toho by však měla Čína využít nástroje pro zvýšení energetické efektivity – do zmíněného roku může postupně využít příležitosti, kterými by snížila spotřebu až o polovinu. Scénář vysokého zastoupení obnovitelných zdrojů pak vychází jako nejlevnější řešení.

Obnovitelná energetika na čínský způsob

Detailní pohled na čínskou energetickou revoluci však odhalí také slabiny tamního systému. Ekologické organizace (Greenpeace nebo WWF) kritizují fungování energetického trhu, na kterém chybí konkurence, výrobní kapacity a infrastrukturu řídí státní monopoly, přičemž jsou veškeré investice schvalovány vládou a cena elektřiny pro koncového zákazníka je také nastavena centrálně.

Některé velké větrné byly postaveny na odlehlých místech a elektřiny je také nutné budovat nákladná vedení k místům spotřeby. Šetrná energetika tak v Číně dál zůstává centralizovaným nástrojem a přichází o využití hlavní výhody: decentralizovaného zdroje, který vyrábí elektřinu přímo v místě spotřeby. Zatím si tak mohou Číňané nechat zdát o tom, že by proměnili vlastnictví energetických zdrojů jako v Německu, kde asi polovina z obnovitelných zdrojů patří domácnostem nebo farmářům.

Čínská lidová energetika?

Zejména v loňském roce se však začalo blýskat na lepší časy také pro malé šetrné zdroje. Během posledních dvou let přišli čínští politici s několika plány na povzbuzení energetické revoluce. Vláda proto zavedla fixní platby za výkup solární elektřiny a oznámila podporu financování nízkonákladových solárních projektů. Přitom právě na budovách má pro fotovoltaické moduly vhodných více než 316 milionů metrů čtvrtečních ploch.

Podle zkušeností místní pobočky Greenpeace stačí zájemci o malou solární elektrárnu zavolat na linku státního operátora sítě, sdělit velikost projektu, jeho umístění a další technické parametry. Následně si vybere ze tří možných režimů připojení: zda solární elektřinu spotřebuje sám v místě, zda ji dodá celou do sítě, nebo zda odebere ze sítě jen množství odpovídající přebytkům z vlastní výroby (obdoba net-meteringu). Do měsíce a půl je podle zkušeností Greenpeace proces schvalování hotov a člověk může instalovat.

Do země draka míří stále více výpravy českých politiků. V červnu strávil na pracovní cestě po Číně několik dnů ministr průmyslu Jan Mládek. Právě sektor obnovitelné energetiky je také velkou příležitostí české společnosti. Čínská zelená energetická revoluce se v posledních letech stává jistotou. Čína tak vytvoří prostor pro spolupráci i výměnu zkušeností, jak nejlépe využít obrovských příležitostí šetrné energetiky.

Autor: Martin Sedlák - výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Vyšlo na blogu Aktuálně.